patrně jediné město na světě se všemi dochovanými bránami - Třeboň zajímavosti ze Šumavy
nejstarší lyžařská škola založena 1975 - sportovní areál Špičák zajímavosti ze Šumavy
nejmenší studánka na světě - u kostela Narození Panny Marie, Strašín zajímavosti ze Šumavy
největší jedinec svého druhu v ČR - Lukavický tisovec zajímavosti ze Šumavy
nejjižnější město v České republice - Vyšší Brod zajímavosti ze Šumavy
jeden ze tří kostelů v Evropě orientovaných na západ - Vejprnice zajímavosti ze Šumavy
první rektorkou Univerzity Karlovy jako první žena od jejího založení - prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. zajímavosti ze Šumavy

Rázlová Regina

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: písecko
GPS: 49°28'2.914"N, 14°3'54.345"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Regina Rázlová (16. července 1947, Brná, okres Ústí nad Labem) je česká herečka a podnikatelka. Regina vyrůstala v Ústí nad Labem, později v Praze. Jejím otcem byl pozdější první předseda vlády České socialistické republiky Ing. Stanislav Rázl, který byl na počátku 60. let generálním ředitelem Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Regina se kromě plaveckého vrcholového sportu od dětství věnovala fotografii a lákala ji také filmová režie. Z toho důvodu v roce 1966 vystudovala Střední průmyslovou školu filmovou (obor produkce) v Čimelicích. Následně v letech 1965–1970 studovala na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) u profesora Miloše Nedbala herectví. Ještě za studií na DAMU hostovala v hradeckém Klicperově divadle. Po absolutoriu nastoupila do angažmá v divadle Jaroslava Průchy v Kladně, kde působila v letech 1970 - 1972 a kde hrála například v Noci na Karlštejně, Pasti na myši nebo Večeru tříkrálovém. V letech 1972 - 1978 byla členkou souboru Divadla E. F. Buriana. V roce 1978 se stala členkou hereckého souboru Filmového studia Barrandov a zároveň v témže roce začala hostovat v Národním divadle, kde v roce 1980 získala stálé angažmá. Ze zhruba dvaceti rolí, které na naší první scéně hrála, stojí za zmínku především představení Strakonický dudák, Višňový sad, Tartuffe, Zločiny srdce nebo Lucerna. Postavy ztvárněné Reginou Rázlovou byly většinou pragmatické hrdinky prosté emocí, kterým dokázala dát ironický nadhled a konverzační jistotu. Filmovým debutem Reginy Rázlové byla účast v krátkém studentském filmu Svatební noc (1968), vzápětí se stala součástí zlatého fondu československé kinematografie, když svůj herecký talent prokázala v kultovní komedii Utrpení mladého Boháčka (1969) po boku Pavla Landovského. Následovalo několik menších rolí (například v komedii Zabil jsem Einsteina, pánové!, 1969), načež dostala další velkou roli v moralizující komedii Tatínek na neděli (1971). Hlavní roli zavražděné laborantky Králové si pak zahrála v kriminálce Zatykač na královnu (1973). Spolupracovala také se slovenským filmem, kde opět ztvárnila postavy atraktivních a provokujících mladých žen (Tie malé výlety, 1972, Páni sa zabávajú aj.). Z dnešního pohledu si Reginu Rázlovou pamatujeme především z rolí lékařek, které hrála ve třech dodnes populárních, i když kvalitativně nevyvážených komedií Hodíme se k sobě, miláčku? (1974), Parta hic (1976) a Ten svetr si nesvlíkej (1980). Výraznou postavu například ztvárnila ve třech navazujících dílech seriálu 30 případů majora Zemana (1975 - 1979) jako agentka - vyzvědač Hana Bízová. Následně ji bylo možno vidět v dalších seriálech, jako Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Létající Čestmír (1983), Panoptikum Města pražského (1987) a dalších 17 seriálech točených v Čechách i na Slovensku. Na dlouhou dobu naposledy se objevila před kamerou ve fantastickém dětském televizním filmu Putování po blažených ostrovech (1988). V současnosti hrála např. v seriálech Ohnivý kuře, Policie Modrava nebo Případy 1. oddělení. V roce 1996 obsadil Jan Svěrák Reginu Rázlovou do role sociální pracovnice Zubaté v oscarovém filmu Kolja (1996). Regina Rázlová v letech 1975 - 1990 vyučovala herectví na DAMU. Mezi její žáky patřil Karel Roden, Marek Vašut, Ivana Chýlková nebo Veronika Žilková či Eva Holubová. V roce 2015 vedla katedru herectví na Mezinárodní konzervatoři Praha. Během sametové revoluce v roce 1989 ještě vedla společně s hercem Petrem Čepkem delegaci Občanského fóra na XI. sjezd JZD, kde byla delegace OF delegáty vypískána. Ale již záhy po roce 1989 začal být její původ, který byl v době normalizace plusovým kreditem, problémem v profesní, herecké kariéře. Byla propuštěna z DAMU, přestala dostávat role i v Národním divadle (i když z pracovního úvazku zde byla propuštěna až v roce 1998), v televizi a ve filmu se neobjevila vůbec. V nové době Regina Rázlová začala podnikat v poradenské a finanční sféře a postupně se vypracovala do vlivné pozice předsedkyně představenstva významné vývozní firmy Skloexport, a.s. Následně se stala i spolumajitelem a prezidentem holdingu Skloexport Group, a.s. s cca 10 tis. zaměstnanci a 12 mld. konsolidovaného obratu v roce 1998. V roce 1998 vypukla okolo společnosti Skloexport aféra, když jedna část jeho spolumajitelů obvinila část druhou ze zneužití informací v obchodním styku. Rázlová, která v té době byla v zahraničí, se sama vrátila do České republiky a při té příležitosti byla zadržena policií. Podle obžaloby se měla podílet na tunelování firmy Skloexport, přičemž Rázlová tato obvinění vždy zcela odmítala jako důsledek účelového, vnitřního střetu mezi majiteli této firmy, kteří do svého konfliktu zatáhli policii a soudy ČR. Přesto následně Rázlová strávila necelý rok ve vazbě, za kterou však v roce 2006 vysoudila u Evropského soudu na České republice finanční odškodné. O svých zážitcích z tohoto období Rázlová spolu s manželem napsala a vydala knihu "Z uvedených odposlechů je zřejmé..." (2010). Soudní spor v celé kauze Skloexportu skončil v roce 2007 vynesením zprošťujících rozsudků, a to v plném rozsahu celé kauzy. Soud následně v roce 2009 prokázal nevinu v plném rozsahu u všech spolupracovníků Rázlové s tím, že se „trestný čin nestal“ a „nebyla způsobena žádná škoda,“ Ministerstvo spravedlnosti ČR se následně omluvilo „za nedůvodné a nezákonné trestní stíhání v kauze Skloexportu.“ Již před tím v této kauze rozsudky zprošťující v plném rozsahu přinesly i soudy v Rakousku a ve Švýcarsku. Rázlové i jejím spolupracovníkům, kteří v kauze Skloexportu byli rovněž nepravdivě obviněni spolu s Rázlovou, vyplatila Česká republika na základě soudního rozhodnutí finanční odškodné.

Rázlová Regina na mapě

místa v okolí

Pivovarský rybník, Čimelice

Pivovarský rybník, Čimelice

kategorie: příroda / voda - rybníky
lokalita: písecko
GPS: 49°28'5.079"N, 14°3'59.752"E

zobrazit více
pamětní kámen SPŠF, Čimelice

pamětní kámen SPŠF, Čimelice

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°28'0.573"N, 14°4'0.843"E

zobrazit více

další místa v okolí