Nejznámější a nejatraktivnější památkou Lenory je veřejná obecní pec na chleba z roku 1837. Sloužila nemajetným občanům, kteří neměli dost peněz na to, aby si mohli doma vybudovat pec vlastní. Na pečení se většinou domluvilo více rodin najednou, aby ušetřili na palivu. Fungovala ještě několik let po 2. světové válce. Obecní pec na chleba je od roku 1958 zapsaná jako nemovitá kulturní památka. Na podzim roku 1998 pan Václav Mráz znovu oživil tradici pečení. V roce 2000 bylo založeno občanské sdružení Velká lóže pecařská. Kořeny novodobého veřejného pečení chleba spočívají především v úctě k tvořivé lidské práci. Pekař Augustin Sobotovič a jeho pomocníci obětavě zachovávají tradici pečení chleba, ale také housek, koláčů a výborných lenorských česnekových placek Atmosféra při pečení je ojedinělá, po vytažení to kolem pece voní čerstvým pečivem, které se rozdává na ochutnání. Pečivo z lenorské pece je zásadně neprodejné a je rozdáno zdarma všem účastníkům veřejného pečení.
Vlastní parkoviště, restaurace, úschovna kol nebo lyží, herna (kulečník, šipky).
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVelké 2L se spchou a WC s možností až dvou přistýlek, jeden apartmán pro až 5 osob (ložnice s dvěma lůžky, obývací pokoj s BTV).
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrNově postavený penzion má vlastní parkoviště, úschovnu kol a lyží, jídelnu, bar, zahradu, letní terasu s venkovním posazením, ohniště, whirpool pro 5 osob.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímVšechny pokoje jsou prostorné a mají vlastní sociální zařízení.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konviceTuristika, cykloturistika, běžky.
možnosti v objektu: bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpoolDětem nabízíme velkou zahradu
vybavenost pro děti v objektu: brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Chráněná krajinná oblast Šumava byla založena v roce 1963 a její příhraniční část byla vyhlášena v roce 1991 Národním parkem Šumava. CHKO se tak stala ochrannou zónou Národního parku Šumava a zároveň spravuje i další nejcennější partie Šumavy - jako je Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem a Boubín, které nejsou součástí Národního parku Šumava. Organizačně je správa CHKO (chráněná krajinná oblast Šumava) začleněna do správy Národního parku. Jednotlivá pracoviště CHKO jsou v Nýrsku, Kašperských Horách, Vimperku a Horní Plané, hlavním sídlem správy CHKO je Sušice. CHKO Šumava podobně jako Přírodní park Bavorský les (Nationalpark Bayerischer Wald ) chrání kulturně vysoce hodnotnou krajinu, kde se ochrana přírody prolíná s lidskými aktivitami. Rozdíl je v tom, že CHKO disponuje většími v zákonech zakotvenými pravomocemi, oproti tomu Bavorský přírodní park pracuje více na základě dobrovolnosti a občanského uvědomění. Zelená střecha Evropy, jak se Šumava někdy nazývá, patří k nejzachovalejším přírodním lokalitám u nás. Šumava je ideálním místem pro Vaši rodinnou dovolenou na horách s dětmi, na kolech, na lyžích. Využijte široké nabídky levného ubytování. V nabídce http://www.sumava.cz/ubytovani/ jsou apartmány, farmy, horské chaty, hotely, chaty a chalupy k pronajmutí, kempy, penziony, rekreační střediska, ubytování v soukromí. Již hustá síť šumavských web kamer Vás pomocí netu přenese na oblíbená místa, nebo na ta, která se chystáte navštívit a můžete sledovat aktuální počasí, množství sněhové pokrývky, sněhové podmínky pro běžecké a sjezdové lyžování. Na informace pro běžkaře se specializuje šumavský informační server Bílá stopa a pro sjezdové lyžaře jednotlivá lyžařská centra provozují své webové prezentace. Nejznámější ski areály Zadov-Churáňov, Lipno (Kramolín), Špičák, Železná Ruda, bavorský Velký Javor nebo Mitterdorf - Philippsreut, rakouský Sternstein či Hochficht nebo menší ski areály pro pohodové sjezdové lyžování jako LA Hartmanice, Hojsova Stráž, Horní Vltavice, Kvilda, Kubova Huť, Nezdice na Šumavě, Nové Hutě, Javorník, Javorná, Přimda a jiné.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Mají prý ještě jednoho hostě na dnešek, řekla mu selka: syna Ferdu, železničního zřízence, který přišel strávit u nich několik dní dovolené; podiví prý se kmotr, až jej uvidí, jak mu sluší zbrusu nová uniforma, Poodešel prý jen namálo, aby se podíval na kamaráda a — víme — taky trochu na děvčata, najmě na plástovická, z nichž se mu jedna tuze líbí, zažertovala si Krušná, mhourajíc významně na Potužáka. Měla snad na jazyku říci tomuto, aby dceru dal raději Ferdovi než Jakubovi, ale Krušnej zabránil tomuto výlevu, řka:
„Mlč a nemluv takových hloupostí! Tuhle kmotr dceru jinému nedá než sedlákovi."
Zaškaredila se, muži odsekla:
„Nač se ty do našich řečí pleteš ? Jako by kmotr nebyl chytřejší než ty a špásu nerozuměl!"
Následovala dlouhá chvalořeč na Ferdu a na budoucnost, jež prý mu kyne u dráhy. Každý mu závidí, že postoupil tak rychle na brzdaře, ale vpravdě není čemu se diviti. Má tu službu v malíčku; neutekou ani dva roky a stane se konduktérem, pak povede vlak...
Nedomluvila ještě a Ferda vstoupil. Zočiv Potužáka, přistoupil k němu, ruku mu podal, mluvě k němu s povznesenou blahosklonností a přiváděje neprodleně řeč na Vídeň.
„Tak jsem se tedy po roce zas jednou ocitl na Blatech," proudila mu řeč. „Je to skok, co, kmotře? Vídeň a Blata! Ten život tam a tudy mrtvo jako na velkém hřbitově! Ani věru nevím, vydržím-li tu tři dni a lituju vás všechny, že zrovna tady musíte trávit svůj život. Ani pohřben bych tu nechtěl být, na svou čest! Co tu člověk vidí? — Ovce, husy, prasata, a havrani a rackové jim zpívají a knihy (čejky) jim dávají dobrou noc! To já, když nemám službu, si zajdu do Schónbrunnu, procházím se alejemi a dívám se na lvy a na slony..."
Krušná všecka zářila mateřskou hrdostí, slyšíc tuto řeč svého syna; podobalo se nejinak, než jako by říkala: „To je pán, co ? Po Vídni chodí těma svýma nohama a na lvy a na slony se dívá jako my tady na ovce a prasata!"
A Potužák na jeho slova s chladem, jenž se bolestně dotýkal srdce mateřina:
„No, když ty jezdíš s vlaky a brzdíš, to se asi moc nena-špacíruješ po Vídni. Po kterépak trati teď jezdíš ?"
„Teď po trati Vídeň—Cmunt ; dříve Plzeň—Cmunt a ještě předtím Plzeň—Cheb. Všecko už to znám jako svou kapsu. Ale z Vídně teď už nevyjdu, ledaže bych se stal konduktérem, a i tu budu hledět, aby mě tam ponechali. Mimo Vídeň není život, to vám povídám já, a tomu musíte věřit!"
„Och, věřím, věřím!" ujala se slova Krušná, „tam musí být život! Až jednou v zimě, až nebude tolik díla, přijedu se tam na tebe podívat a ty mi všechno ukážeš..."
Úkosem se podíval na matku, rukou máchl skoro opovržlivě.
„Jen vy seďte doma, mámo!" pravil. „Co byste tam dělala, v rezidenci ? Ani chodit byste tam neuměla, ostudu byste mi dělala a pro smích byste byla! Cožpak si myslíte, že bych s vámi veřejně chodit mohl, když ani německy neumíte rozprávět ?"
„Nu, arci, arci — v tom je chyba! Proto jsem taky hleděla, abyste vy, chlapci, se německy naučili. Moje vůle to byla, váš táta by toho nebyl dbal!..."
Ferda už neposlouchal; obrácen k Potužákovi, vykládal tomuto svůj věhlas.
„Chválabohu, budu-li živ a zdráv, zřízencem nezůstanu. Správce v topírně plzeňské, čím byl? — Zámečníkem, zrovna tak jako já! — Pan inspektor Hauptmann ve Vídni nebyl ani zámečníkem, docela obyčejným nádeníkem byl, když vstoupil do služby na dráze. A což je těch pánů tam, kteří když vysloužili na vojně, se dali ke dráze, a jaká teď mají místa, s okresním hejtmanem by nehandlovali! To je tak, kmotře: při dráze se hledí na rozum i na ruce! Na učenost se nekouká, jen pouze na šikovnost. Šikovný člověk je všechno! Copak je do učenosti, když takový učený pán, který třeba znal všecky součásti stroje, neví, jak zacházet s ventilem, když neví, jak se má topit, jak vzít do ruky lopatu! Do konstrukce člověk našinec, který tohle všecko umí a v hlavě si vypočítá co a jak, ale na papír a rýsovadlo kašle, arci se nedostane, ale při ,petrýbu' je jeho místo! Stane se časem podúředníkem, potom dělá ,inteligencprýfunk', naučí se telegrafovat — signály beztoho zná — a vyšvihne se nahoru, sám neví jak!"
„Nu, dej ti Pánbůh štěstí, aby ses tam hodně brzo vyšvih!" vece Potužák, jenž poslouchal dosti roztržitě.
„Dejž to Pánbůh!" dotvrdila matka, blažeností div se nerozplývajíc. „Och kmotře, on se vyšvihne, dojista vyšvihne!..."
„Počkejte, mámo, neskákejte člověku pořád do řeči," přerušil ji netrpělivě Ferda, „člověk zapomíná, co chtěl říci. Ach, už vím! Víte-li pak, kmotře, že jsem dnes ráno, když jsem šel Zliví, potkal vaši Apolenu? — Holka jako lusk, ta žába! Předloním to bylo ještě takové hůdě, hubené, samá kost, a letos ať se kdo na ni podívá! Cožpak vám neřekla, že se mnou se setkala ?"
„Co by říkala ? Potká se s ledakým. Ostatek, jsem od rána z domova, neviděl jsem ji. Kdo ví, vrátila-li se."
„Nu, večer vám snad řekne. Hezká holčice, ta vaše Apolena, jen co je pravda! Jen tak trochu způsobům by se měla přiučit. Do Vídně byste ji měl dát, nebo aspoň do Budějovic, aby poznala trochu městského mravu. Co by vám to udělalo, obětovat několik stovek na její vzdělání! — Vy máte peněz dost a jedinou dceru."
