Nutrie říční (Myocastor coypus), známá též jako vodní krysa, řekomyš americká, bobr bahenní, bobr jihoamerický, koypu či Mus coypus, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky. Nutrie je ve světě často chovaná na kožešinu (ceněnou zejména ve východní Evropě a střední Asii) a maso. Nutrie říční je jediný známý zástupce čeledi nutriovitých. V současné době se vyskytuje ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii, o přirozený výskyt se však jedná pouze v Jižní Americe. Někde je považována za obtížný invazní druh – např. v Jižní Koreji, jižním Japonsku, jihozápadní Číně, v povodí řeky Mississippi, jižní Evropě, centrální Asii a na Blízkém východě. Její rozšíření do severnějších oblastí je omezeno tím, že jde o spíše subtropické zvíře špatně snášející delší mrazivé zimy. Nutrie říční žijí na hustou vegetací pokrytých březích potoků, jezer a řek či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Aktivní jsou hlavně za šera, přičemž se obvykle nevzdalují více jak 180 m od nory. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky. Velikostně se nutrie nacházejí přibližně mezi ondatrou a bobrem - tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 cm, ocas je dlouhý 30-45 cm. Dospělé nutrie váží obvykle 5-6 kg, dobře živený alfa samec může dosáhnout 10 kg, samec vykrmený v zajetí až 12 kg. Nutrie se živí kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si dokáže přidržet předními končetinami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu. Mláďata nutrií se rodí po celý rok, pohlavní dospělosti dosahují nejdříve do 4 měsíců. Rychlost dospívání je přímo úměrná dostatku kvalitní potravy, což znamená, že v mírném pásu mláďata narozená v zimě vyrůstají pomaleji. Březost trvá asi 130 dnů, v jednom vrhu je obvykle 5-6 mláďat. Mláďata mohou přežít odstavení od kojení již po pěti dnech, nicméně průměrná doba kojení je 5-6 týdnů. Nutrie se rozšířili z původních dvou kusů i na řece Úhlavě přímo v centru města Nýrsko. Lidé je začali chodit krmit…
Parkoviště, restaurace s krbem a BTV, sauna (kapacita 6-7 osob), ruský kuželník, terasa, zahradní posezení, ohniště, grill, půjčovna sportovního náčiní.
bar
bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezením2L, 3L, 4L (jedna místnost nebo dvě průchozí ložnice) se sprchou a WC. 2L-pokoj č. 9 má vlastní WC na chodbě o patro níže.
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce SilvestrNově postavené útulné prázdninové byty, parkoviště, úschovna kol a lyží, zahradní posezení, pískoviště.
bar bezbariérový pokoj bezbariérový přístup domácím zvířatům vstup povolen garáž gril internet, wifi konferenční centrum krb nekuřácký objekt ohniště parkoviště otevřené parkoviště uzavřené společenská místnost úschovna cenných předmětů zahrada s posezenímJeden dvoulůžkový byt (barevná televize se satelitem, sociální zařízení, kuchyňský kout). Dva čtyřlůžkové byty se skládají ze dvou dvoulůžkových pokojů s barevnou televizí se satelitem, vlastního sociálního zařízení, kuchyňského koutu (el. dvouvařič, varná konvice, překapávač, lednice, nádobí, utěrky).
vybavení pokojů: balkón CD přehrávač DVD přehrávač internet, wifi koupelna s vanou koupelna se sprchou lednice minibar pračka satelit televize trezor WC na pokoji apartmány 2L apartmány 3L apartmány 4L apartmány 5L apartmány 6L 1L 2L 3L 4L 5L 6L přistýlka stravování restaurace jídelna snídaně obědy večere restaurace v objektu, možnost ubytování bez stravy vlastní vaření společné vlastní vaření na pokoji lednice mikrovlnná trouba myčka nádobí nádobí sporák toustovač trouba konvice bazén venkovní bazén vnitřní fitcentrum ping-pong sauna solárium squash šipky tělocvična tenisový kurt úschovna kol úschovna zimní výbavy vysoušeče obuvi wellness whirpool brouzdaliště dětská postýlka dětská židle dětské hřiště dětský bazén dětský koutek hlídání dětí houpačka pískoviště prolézačky skluzavka dětský vlek trampolína salónek zasedací místnost kongresový sál bussiness centrum dataprojektor flipchart konferenční set pódium šatna v sezóně pouze týdenní pobyty ubytování celoročně / provoz v zimní sezoně kauce Vánoce Silvestr
Šumava tvoří jihozápadní hranici České republiky. Táhne se od jihočeského města Vyšší Brod až k Všerubskému mezihoří. Nejvyšším vrcholem na české straně je Plechý (1378 m n. m.). V nejzápadnější části Šumavy se tyčí strmý hřbet Královského hvozdu s vrchem Jezerní hora (1343 m n. m.), u jehož úpatí leží největší horská jezera na Šumavě, Černé a Čertovo jezero. Z hustě zalesněných oblastí vedou Šumavou stezky po hřebenech a svazích až do doliny. Na Šumavě najdete okolo 500 km značených cyklotras, procházejících terénem různé obtížnosti. Jsou zde podmínky k horolezectví, jízdě na koni, koupání a k provozování mnoha dalších letních sportů. Můžete se zatoulat k pramenům Vltavy, po dřevěných chodníčcích dojít k rašelinové slati u Borových Lad (Chalupská slať) nebo shlédnout šumavská jezera. Rozlehlé šumavské pláně poznáte nejlépe při pěších túrách a na kolech. Oblíbeným místem turistů je nejhezčí šumavský hřeben tvořený vrcholy Pancíř (1214 m n. m.), Můstek (1235 m n. m.) a Prenet (1071 m n. m.). Jedním z nejlákavějších míst je údolí bystřiny Vydry a Otavy, chráněné území s horskými osadami Srní, Antýgl, Kvilda a s historickým městem Sušice. Největším, nejstarším a nejlépe vybaveným rekreačním střediskem západní Šumavy je Železná Ruda, městečko s bohatou sklářskou tradicí. Železná Ruda je výchozím bodem mnoha turistických tras, má ideální podmínky pro cykloturistiku podpořené provozem cyklobusu. V zimním období patří Šumava mezi lyžaři vyhledávaná místa, neboť lyžování zde je skutečným zážitkem. Lyžařům je k dispozici řada kvalitních lyžařských areálů na území Šumavy (Zadov-Churáňov, Lipno Kramolín, Špičák, Železná Ruda), Bavorska (Mitterdorf - Philippsreut , Velký Javor) či Horního Rakouska (Hochficht, Sternstein). Mezi menší ski areály pro pohodové lyžování patří Hartmanice, Hojsova Stráž, Horní Vltavice, Kvilda, Kubova Huť, Nezdice na Šumavě, Nové Hutě, Javorník, Javorná, Přimda. K dobré dovolené patří také kvalitní ubytování a Šumava má co nabízet - ubytovat se můžete v celé škále ubytovacích kapacit podle potřeb a cenových rozsahů od kempů, privátů, apartmánů, penzionů, rodinných hotelů, pronájmu chat a chalup po luxusní hotely. Více na http://www.sumava.cz/.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Apolena neodpověděla na tuto řeč leda pláčem. Vzala bábě velký vlněný šátek, jímž hlavu a plece zahalila, a pospíšila ven. Jen s náspu seskočila a už se brodila po kotníky rozbředlou hlinou. Bosa, vysoko vykasaná, utíkala návsím dolů ke stoce. Bořila se hluboko, bobtalo, kvílelo řídké bahno...
Bába za ní vyběhla, nemohla z místa, chuděrka.
„Dítě, dítě! — vrať se!" volala, co hrdlo stačilo.
Nedovolala se, zanikl její sípavý hlas ve hluché vřavě mlh a hustě padajícího deště, v šumném jekotu poblíže tekoucích vod potoku. Vysoké topoly podle břehu stoky stály jako nebetyčná temná ohrada; déšť je zamžil, v jedno spojil, přiodívaje je všecky tímže jednotvárně šerým hávem, jenž i mezery mezi nimi zastíral.
Déšť i mlhy zastřely také postavu dívčinu. Zmizela bábě z očí, jako by země ji byla pozřela. Bába strnula, rukama zalomila. Jen stěží vyvázla úkladnému, kluzkému bahnu, v němž staré nohy neměly opory. Všecka vysílena, jedva dechu popadajíc, vrátila se do sednice.
„Máte taky takové bláznivé nápady, mámo?" plísnil ji syn; „proč běžíte za tou ztřeštěnou holkou? Což ji udržíte, když se jí chce utíkat? Nechte ji — však se vrátí, až uvidí, že projít nemůže."
„Och ty chlapče můj milý — ustrň se nade mnou! Jdi a přiveď mi ji, dyž užs ji nezdržel! Kde že má s to rozum, to dítě?"
A prosila a žadonila, až syn se obul do vysokých holeňových bol a vyšel za dívkou. Došel stoky, překročil můstek. Divě hučely vody, přetékající vezde kraj hlubokého koryta. Poutala je dosti vysoko nahnaná pevná hráz, topoly osázená.
Blata byla pod vodou, kam jen oči sahaly. Rmutná, rozčeřená rozlitina, obrovské, nepřehledné jezero, jehož protější kraj zapadal zastřen v neprůhledné šero. Žádná výšina, ani Dej menší kopeček nedával zvěst, že tyto spousty vod, pokryté vyrvanými rostlinami a špinavými chuchvalci pěn, mají vůbec mezí, mají druhý břeh. Jen tu a tam vyčnívaly z nich skupiny stromů a křovin, jichž neurčité, černající se obrysy, jedva poněkud vystoupivše z šerého závoje mlh, hned zase v nu h se ztrácely.
Apolena, když překročila most, vydala se po hrázi kousek celty proti vodě. Tam stanula, protože dále nemohla; tam ji ii našel její strýc, ana se opírala zády o velký topol, bloudíc ni i ustrašenýma zrakoma po nesmírné hladině vod.
..Nu - díváš se, viď?" oslovil ji: „hledáš očima Plástovice, bývá je vidět odtud. Máš to marné, neuvidíš je dnes. Pojď domů, bába se o tebe strachuje." Zalomila rukama.
„Strýčku, proboha vás prosím, poraďte! Kterak se dostanu k nám?"
„To jsou zbytečné řeči. Přece vidíš, že těmihle vodami neprojdeš... ani večer dnes, ani zítra."
„Pro boží rány, co to povídáte, strýčku?" zalkala. „Co jsem to udělala, že jsem domů nešla ze Zlivi! Trest boží!... A já musím domů, musím k mamince! Budou mě očekávat, na¬proti přijdou! Strýčku, poraďte!..."
„Copak ses zbláznila, holka! Kdopak by tě očekával?
Kdo by se ti mohl vydat naproti ? Však oni vědí, kde jsi, a rádi jsou, žes tu u nás --"
„Ale Václav! Václava odvedli na Hlubokou... a já tady dřepím a snad bych mohla přispět, aby se zase dostal domů. Strýčku, mou vinou se to stalo! Mne šel hledat do Blat! Vy nevíte... strýčku, proboha vás prosím, smilujte se! Pomozte! Radu povězte!... Kdyby nebyl šel mě hledat, nebylo by se mu to stalo... nebyl by viděl toho pěšáka tam... Strýčku, já musím domů! Já musím mluvit s Vojtou, ten dojista ví, čeho třeba zkusit, aby Václav se dostal zase na svobodu. Vojta ví o všem, co se děje na Blatech, jemu neujde nic... On třeba ví, co se přihodilo s pěšákem..."
„Nu, snad nemyslíš říci, že Vojta ho tam skolil a že se to svezlo na Václava?" Zarazila se, vytřeštila oči.
„Můj Bože!... co to povídáte, strýčku?... To jsem nechtěla říci, to ... není tak..."
„Nu tak, co tedy mluvíš o Vojtovi? Zrovna ho člověku vedeš na mysl, kluka! Mně se ten zmetek nelíbí, na místě tvého táty bych ho nebyl vzal do domu. Připadá mi jako nějaká noční kuna nebo vydra. Že má za ušima, každý ví, ale žádný ještě nevyzvěděl jeho spády, poťouchlého čerta! Jen ať jednou nelitujete, že jste ho vzali k sobě! Pojď teď domů, bosa tu stojíš v tom blátě, promokneš veskrz, ke všemu nemoc si uženeš.
Jako by neslyšela jeho vyzvání.
„Strýčku, proboha vás prosím, nevěřte! Vojta... to neudělal... Ten pěšák je lhář, darebák... Vy nevíte, strýčku... Ale Vojta jistě ví... Vojta ví o všem, co se na Blatech děje. Vojta mi přijde naproti; kdyby tu byl, provedl by mě těmi vodami... Vojta zná všecko, každou cestičku, každou píď půdy... To jsem chtěla říci, strýčku, nic jiného... nic víc..."
„To jsou všecko marné řeči. Vojta tudy projde právě tak málo jako jiný člověk. Proud by ho zanesl až někam do Zlivského rybníka. Ba, tam se hrnou všecky ty vody! Ať si dají pozor knížecí, aby jim nestrhalo hráze. Spousty vody by se dostaly jedním rázem do Bezdrevi a to by ani ta hráz tam dole u fišmajstra nevydržela. Protrhne-li se, je po Opatovicích, a co by potom Vltava vyváděla, na to člověk ani myslet nechce... Takhle přede žněmi nám to přišlo! Obilí všecko polehne a rybníky se naplní tak, že i pole se dostanou pod vodu. To jsou jiné starosti a ty naříkáš, že tu máš prodlít dva tři dni. Vidíš, holka, uvaž přece! Že by Václav toho pěšáka byl obral o peníze, tomu rozumný člověk neuvěří a soudce na Hluboké také ne. Já bych taky nevěřil, že by ho byl praštil, a udělal-li to prcce, kdo ví, co spolu měli, ale příčina by to nebyla, aby ho zavřeli. Ten pěšák mluvil patrně ve zmatenosti; až přijde k sobě, řekl bych, že sám to odvolá, tohle udání…
„Ale Václav ho nepraštil, strýčku, dojista ho viděl mnohem později... a Vojta by to mohl dokázat. Proto s ním musím mluvit..."
„Počkej, holka, nech mě domluvit a nepřiváděj mi pořád toho Vojtu, sice, namouduši, budu myslet, že ten to byl, který v pěšáka udeřil a snad taky obral..."
