Šumavský rozcestník

stručně

název: zřícenina Rabí
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'44.492"N, 13°37'5.7"E

popis objektu:
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách, Rabí (Rábí), leží ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů. Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. Založený byl pány z Budětic. 14. stol., později jej vlastnili Švihlovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rieda. Po 30ti leté válce zpustl. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity, při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka z Trocnova. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celková rozloha hradu (asi 1 hektar, jedná se o největší hrad v Čechách) byla rozčleněna na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple. v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Dělostřelecké opevnění s baštami, konírna, nádvoří, hradní studna, lednice, hradní interiéry, nespodnější části hradních sklepů. Hrad je národní kulturní památkou.

stručně

název: zřícenina Kašovice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: sušicko
GPS: 49°16'35.605"N, 13°28'18.111"E

popis objektu:
Zřícenina tvrze Kašovice stojí na západním okraji stejnojmenné vsi na zalesněné výšině. Tato tvrz je připomínána již v roce 1341 jako sídlo Sezemy z Kašovic. Po husitských válkách byla připojena k panství Velhartice, v 16. století přestala být obývána a je již uváděna jako pustá. Izolovaná poloha ji sice uchránila před obvyklou přestavbou na sýpku, ale nebyla udržována, takže se z ní postupně stala romantická zřícenina. Dochovaly se třípatrové zdi paláce. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné. Tvrz představovala přechod od venkovské tvrze k zemanskému hrádku, a to nejen svým vybavením a vnitřní dispozicí, ale především svou polohou na vyvýšenině obtékané Ostružnou. V přízemí bývala síň, která měla po stranách obytné místnosti, patro mělo hradní uspořádání. Od ostatních staveb tohoto druhu se odlišuje především tím, že nebyla postavena uprostřed a nebo na okraji vsi, ale na návrší nad ní, obklopeném v minulém století živým plotem z tvarovaných modřínů, který patrně nahradil starší opevnění. V severním cípu oválného prostranství stála napříč obdélná obytná budova o třech plochostropých patrech na přízemím, dnes téměř zasypaným. Izolovaná poloha ji sice chránila od obvyklé přestavby na sýpku, jíž by bylo padlo za oběť vnitřní dělení, na druhé straně však nebyla právě proto udržována, takže z ní dnes stojí sotva polovina.

stručně

název: zřícenina Vítkův kámen
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: lipensko
GPS: 48°38'42.086"N, 14°6'11.764"E

popis objektu:
Vítkův kámen (pod vlivem Občanského sdružení Vítkův Hrádek, německy Wittingstein, Wittinghausen), zřícenina gotického hradu ležící na vrcholu Vítkův kámen na pravém břehu Lipenské přehrady, je nejvýše položenou zříceninou v ČR (1053 m n. m.). Byl založen Vítkovci ve 13. století a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. Postavený byl Vítkem z Načeradce v roce 1277. Vítek přisel do jižních Čech ve 12. století, a to z družiny českého knížete z rodu Přemyslovců. V roce 1173 je zmiňován Vítek, z Prčice jako vyslanec k císaři Friedrichu Barbarossovi a roku 1179 se pak patrné usadit v jižních Čechách. O jeho vlivu svědčí i ta skutečnost, že jeho državy nepodléhaly tzv. právu od úmrtí, což znamenalo, že po jeho smrti majetek nepřipadl zpět přemyslovskému knížeti. Vítek směl se svým majetkem volné disponovat, a tak, ho rozdělil ve skutečnosti mezi čtyři sví syny - Jindřicha z Hradce, Vítka II. staršího - předchůdce rodu pánů z Krumlova, Vítka III. mladšího - zakladatele rožmberského rodu a Vítka IV. Mezi vítkovské državy se patrné v té době řadila nově založená sídla Nové Hrady, Rožmberk, Třeboň a Krumlov, který měl být jejich v pořadí již čtvrtým hradem. Tento významný historický okamžiky je zachycen na obraze „Dělení růží“, který je v současnosti součástí prohlídkové trasy zámku Český Krumlov. První písemná zmínka o hradu se objevuje v roce 1347. V roce 1394 zde byl vězněn král Václav IV, jeden den. V letech 1427 až 1465 Vítkův kámen měli Reinprechtové z Wallsse, potom Rožmberkové. Za vlády Rožmberků byly k původnímu hradu přidány hradby s pěti baštami. V roce 1602 jej Petr Vok přenechal císaři Rudolfu II. V roce 1622 přešlo krumlovské panství na Eggenberky, po jejich vymření hrad zdědil Schwarzenberg, který na hradě ubytoval lesní personál. Brzy však hrad vyhořel a zůstal pustý. V roce 1869 hrad nechali zčásti opravit Schwarzenberkové a také hradní věž upravili na rozhlednu. Ve vlastnictví Schwarzenberků byl do roku 1945. Díky výbornému rozhledu do kraje býval strategickým místem pro armádu. Už za třicetileté války v něm sídlila posádka. V roce 1919 si na věži zřídila pozorovatelnu československá finanční stráž. Po druhé světové válce, kdy byla pohraniční část Šumavy nepřístupná, byl využíván protivzdušnou obranou státu. Ve věži byla instalována vidová hláska a v hradu byla usídlena vojenská posádka. Později věž zchátrala a stala se nepřístupnou. Po odchodu armády v roce 1990 se majitelem hradu stala obec Přední Výtoň. V roce 1998 bylo založeno Občanské sdružení Vítkův hrádek, které z darovaných 11 milionů korun nechalo zříceninu a zejména věž zrenovovat. Uvnitř jeho členové postavili dřevěné schodiště o 61 schodech. Dnes je po rekonstrukci přístupná veřejnosti a plošina na obytné hranolové věži slouží znovu jako rozhledna. Vítkův kámen se stal inspirací pro mnoho malířů a spisovatelů. Mezi ně patřili například spisovatel Adalbert Stifter ve svém historickém románu Vítek a básník Adolf Hejduk.

stručně

název: zřícenina Obří hrad
kategorie: kultura a památky
podkategorie: zřícenina
lokalita: kašpersko
GPS: 49°6'13.366"N, 13°35'30.471"E

popis objektu:
Nejvýše položené pravěké sídliště v ČR (980 - 1010 m n. m.) - hradiště z doby laténské, nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách. Vzniklo jako keltská pevnost v 2. a 1. stol. před Kristem. S výjimkou jižní strany je poloha chráněná příkrými srázy a valy, dodnes dobře zachovalými. Protáhlé hradiště o rozměrech 370 × 80 m sestává z vnitřní akropole opevněné dvojitým pásem kamenných valů, na ni navazuje od jihu předhradí, obehnané dalším kamenným valem asi 2 m širokým, lícovaným, do něhož jsou začleněny i roztroušené rulové skalky. Brána do akropole byla na západní straně, kde jsou stopy jejích základů. Vodní zdroj byl patrně v prohlubni na východě předhradí. Kamenné valy byly zvýšeny dřevěnými palisádami. Hradiště sloužilo jako refugium (útočiště v době nebezpečí) pro obyvatele ze širokého okolí. Z hradiště je překrásný výhled na kamenné moře na protějším Šafářově vršku a hrad Kašperk. Vede k němu naučná stezka Keltové na Šumavě.

stručně

název: kaple sv. Antonína, Frymburk u Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kaple
lokalita: sušicko
GPS: 49°15'0.213"N, 13°42'20.687"E

popis objektu:
Novogotická kaple sv. Antonína ve Frymburku je z konce 19.st. a stojí na zbytcích příkopů a valů bývalého hradu.

stručně

název: SDH Frymburk u Sušice
kategorie: instituce
podkategorie: hasičské sbory
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'58.161"N, 13°42'24.685"E

popis objektu:
Hasičská zbrojnice SDH Frymburk.

stručně

název: pomník padlých WWI i II, Frymburk u Sušice
kategorie: vojenské
podkategorie: pomníky
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'58.483"N, 13°42'25.258"E

popis objektu:
Pomník padlých v první a druhé světové válce ve Frymburku.

stručně

název: tvrz Frymburk u Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: tvrze
lokalita: sušicko
GPS: 49°14'56.531"N, 13°42'22.316"E

popis objektu:
Pod bývalým hradem ve Frymburku, u rybníka který byl součástí opevnění, stojí renesanční tvrz z druhé poloviny 16.století (rok 1578). Založena v 16. století Janem Vojslavem rytířem z Branišova, jeho potomkům zkonfiskována a prodána Alžbětě Kolovratové z Lobkovic. Od té doby byla tvrz součástí žichovického panství, přičemž ztratila funkci panského sídla a stala se tak součástí hospodářského dvora. Upravena byla roku 1826, zachovány valené klenby, sklepy a štít.

Šumava.cz