Šumavský rozcestník: kostel sv. Jana Křtitele, Zátoň

kostel sv. Jana Křtitele, Zátoň

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Jana Křtitele, Zátoň

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°43'33.127"N, 14°20'16.794"E

popis

Na mírném návrší v Zátoni dominuje vltavskému údolí pozdně gotický kostel, patrně jedna z nejstarších církevních staveb jižních Čech. Byl postaven při prastaré stezce vedoucí po pravém břehu Vltavy, na Linecké stezce při vltavském brodu. Tu provázejí staré gotické kostely – Přídolí, Černice apod.. Zalesněné území daroval kníže Břetislav I. benediktinům z kláštera sv. Jana Křtitele v Ostrově u Davle, který proslul jako nejbohatší v Čechách a byl zničen na počátku husitských válek. Boží bojovníci měli na svědomí i značné poškození zátoňského proboštství, to však rozhodně nebylo proti mysli Rožmberkům, kteří sice nakonec zůstali "pravověrní", ale scelení rodových panství jim bylo nad věroučné spory. Po uklidnění poměrů v zemi přišel čas i na obnovu zátoňské svatyně, i když už jen jako farní. Po roce 1490 byla zřejmě na starších základech postavena pozdně gotická stavba zaklenutá roku 1510. Ze starší stavby byla využita sakristie, ostatní stavba je nová. Zátoňský kostel patří mezi významné stavby rožmberské pozdní gotiky. Střecha a hranolovitá věž byla opravena v roce 1890 a velkou opravu absolvoval kostel roku 1928. Kostel si zachoval pozdně gotickou podobu dodnes. Pětiboký presbytář má nepravidelný půdorys, proto je na severní straně klenba zakončena na krakorcích. V lodi zajímavá síťová klenba s přetínajícími se žebry. Kruchta je nesena třemi hrotitými oblouky na dvou osmibokých pilířích a podklenuta rovněž síťovou klenbou s klínovými žebry. Z jižní předsíně vede do lodi sedlový portál s bohatě profilovaným ostěním. Stočené kamenné pruty přetínající svislice dodávají pravidelnému členění zvláštní dynamiku. Vpravo u dveří gotický sloupek na almužny. Rovněž vchod ze západního průčelí je rámován sedlovým portálem. Ze zátoňského kostela pochází gotický křídllový oltář - Zátoňská archa, která je uložená v Národní galerii v Praze. Madona na půlměsíci z počátku16. století je v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1946 kostel spolu s celou obcí zchátral. Původní zařízení kostela před jeho vykradením v 90. letech 20. století obsahovalo cenný barokní oltář z konce 17. století s obrazem Kristův křest. Dále soubor vzácně dochovaných svícnů ze 16.století a dva mosazné svícny ze 17. století. Kostel zdobil i soubor šesti barokních soch: sv. Florián, sv. Donát, sv. Anna, sv. Vavřinec, sv. Jan Nepomucký a sv. Linhart (tento světec byl v kraji ctěn jako patron pastýřů a ochránce dobytka). V předsíni se nachází pět náhrobníků: Paul Perringer, Antonín Pumerl, páter Ludovik Čížek.