Šumavský rozcestník

stručně

název: synagoga Kdyně
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: domažlicko
GPS: 49°23'25.529"N, 13°2'12.947"E

popis objektu:
Jedná se o objekt bývalé židovské synagogy ve Kdyni, která je podle hodnocení odborníků vyjímečně dochovaným příkladem synagogální architektury v Čechách, dokonce údajně 3. nejzachovalejší v Západních Čechách. Postavena byla v letech 1862 – 1863 v historizujícím, neorománském slohu poblíž náměstí. Potřebné finance na její stavbu mezi sebou sesbírali členové kdyňské židovské náboženské obce. Zasvěcena byla 21. ledna 1863, ale od roku 1929 se konaly bohoslužby jen o svátcích, naposledy v roce 1936. Uvnitř také bývala od roku 1871 pamětní deska se jmény hlavních stavebníků, kterými byli např. Isak Augstein, Eliáš Klaubr nebo Jakub Hutter. Za 1. světové války tady byli ubytováni uprchlíci. Druhou světovou válku přežila synagoga celkem bez úhony zřejmě jako skladiště. Po válce přešla do majetku Československé církve husitské. Počátkem 60. let byla jako modlitebna církve husitské navržena k prohlášení za kulturní památku, které se však nejspíš neuskutečnilo. Teprve od roku 1993 se z podnětu referátu Okresního úřadu Domažlice začal o stavbu zajímat Památkový ústav v Plzni, pak i Židovská náboženská obec v Plzni, která zprostředkovala velice cennou pomoc Židovského muzea z Prahy, jmenovitě pana PhDr. Arno Paříka. V roce 1994 církev synagogu prodala za 800 000 Kč soukromému vlastníkovi, který ji chtěl přeměnit na pivnici. Město Kdyně nakonec po dlouhých jednáních synagogu vykoupilo, získalo do svého vlastnictví a nechalo zčásti opravit. Ministerstvo kultury ČR ji na základě návrhu Památkového ústavu v Plzni prohlásilo za národní kulturní památku. V budově synagogy je v současné době umístěno malé muzeum dokumentující historii města Kdyně. Součástí stavby je dnes též nově otevřeno Informační centrum města Kdyně.

stručně

název: augustiniánský klášter a kostel Nanebevzetí P. Marie, Domažlice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: domažlicko
GPS: 49°26'25.044"N, 12°55'38.848"E

popis objektu:
Klášter augustiniánů v Domažlicích byl založen v roce 1287 králem Václavem II. V době husitských válek v roce 1421 byl klášter domažlickými husity pobořen a zcela zničen. K němu patřící gotický klášterní kostel Nanebevzetí Pany Marie však zůstal zachován. Téměř dvěstě let - po celou dobu patnáctého a následného šestnáctého století zůstal klášter v rozvalinách. Teprve v roce 1671 byla započata jeho obnova, která byla dokončena v roce 1746, ale při požáru následujícího roku byl nově opravený klášter znovu poškozen. O tři roky později však již opravený konvent sloužil svému účelu. Další stavební úpravy kostel prodělal v roce 1774 a v letech 1892 – 1893. Klášter společně s klášterním kostelem tvoří velmi historicky a architektonicky zajímavou dominantu západního konce domažlického náměstí Míru. Na konci 20. a počátku 21. stol. probíhají stále práce na opravách kláštera, který nyní slouží jako Základní umělecká škola.

stručně

název: horská synagoga Hartmanice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: muzea, expozice
lokalita: sušicko
GPS: 49°10'14.77"N; 13°27'15.38"E

popis objektu:
Horská synagoga v Hartmanicích byla postavena v letech 1883–1898. Nacisty byla uzavřena roku 1938. Později sloužila jako truhlárna, sklad pneumatik, apod. V roce 2003 došlo k vážnému poškození střechy a hrozil definitivní zánik celé budovy. Synagogy se ujalo občanské sdružení Památník Hartmanice, založené Ing. Michalem Klímou. O tři roky později, v roce 2006, byla synagoga slavnostně otevřena. Jedná se údajně o nejvýše položenou synagogu v Česku a střední Evropě. Památka byla oceněná porotou jako Stavba roku 2006 Plzeňského kraje.

stručně

název: cisterciácký klášter Vyšší Brod
kategorie: kultura a památky
podkategorie: církevní
lokalita: vyšebrodsko
GPS: 48°37'14.3"N, 14°18'24.169"E

popis objektu:
Klášterní kostel s přilehlými budovami byl stavěn od 60. let 13. století dokončen v 80. letech 14. století. Založil jej Vok z Rožmberka a povolal sem cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. V rámci prohlídek je přístupný kostel, kapitulní síň, knihovna a obrazárna. V budově opatství sídlí také Poštovní muzeum.

stručně

název: kaple Dobrá Voda, Pocinovice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kaple
lokalita: domažlicko
GPS: 49°21'20.154"N, 13°8'14.389"E

popis objektu:
Kaplička nad studánkou stojí v sousedství kaple Bolestné Matky Boží na konci křížové cesty nad Pocinovicemi a je známým poutním místem vyhlášeným za kulturní památku. Jedná se o nízkou stavbu čtvercového půdorysu krytou stanovou střechou s lucernou. V 17.století zde údajně slepá kobyla šlápla do studánky a voda, která ji stříkla do očí ji vrátila zpět zrak. Poutníci nechávali jako projev díků za své uzdravení v kapličce na dřevě malované obrázky, znázorňující jakou milost nebo uzdravení si zde vyprosili a obyčejně připojili k obrázku i své jméno. V roce 1908 dne 5. září v noci k ránu asi v půl druhé hodině shořela u Dobré vody malá dřevěná kaplička se vším zařízením, v níž se nalézal pramen s dobrou vodou, jež si lidé daleko a široko ve skleničkách s sebou odnášeli domů. Oheň vznikl asi od hořící svíčky, kterou někdo zapomněl zhasnout. Na místě vyhořelé kaple byla postavena tato zděná kaplička kryjící pramen vody.

stručně

název: studánka Dobrá Voda, Pocinovice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kašny, studny
lokalita: domažlicko
GPS: 49°21'20.154"N, 13°8'14.389"E

popis objektu:
Studánkou nad kterou stojí kaplička v sousedství kaple Bolestné Matky Boží na konci křížové cesty nad Pocinovicemi a je známým poutním místem vyhlášeným za kulturní památku. V 17.století zde údajně slepá kobyla šlápla do studánky a voda, která ji stříkla do očí ji vrátila zpět zrak. Dle pověsti visel nejprve na stromě u pěšiny v lese prostý Mariánský obrázek a na drahách u lesa pásali se koně. Jedna slepá kobyla zabloudila do lesa, šlápla prý nohou do pramene tam prýštícího právě, když ji hospodář spatřil po delším hledání. Jak jí voda při tom stříkala z pramene do očí, kobyla prohlédla zůstala stát, hledíc k obrázku na stromě zavěšenému. Věc se brzy roznesla a od té doby počali jednotlivci vždy ve větším počtu u dotyčného obrázku se modliti, pak zřízena tam byla malá dřevěná kaplička s vyzděnou studánkou. To vše se stalo asi v 17. století… Poutníků přibývalo vždy a více a brzy se objevovaly v kapličce obrázky na dřevě malované, znázorňující jakou milost nebo uzdravení si zde kdo vyprosil a jehož jméno obyčejně připojeno bylo. V roce 1908 dne 5. září v noci k ránu asi v půl druhé hodině shořela u Dobré vody malá dřevěná kaplička se vším zařízením, v níž se nalézal pramen s dobrou vodou, jež si lidé daleko a široko ve skleničkách s sebou dómů odnášeli. Oheň povstal asi od hořící svíčky, kterou někdo obětoval, rozsvítil a zapomněl zhasnouti. Nová zděná kaplička nad studánkou je nízká stavba čtvercového půdorysu krytá stanovou střechou s lucernou, postavená roku 1872. Kaple Bolestné Matky Boží u Dobré Vody v Pocinovicich a kaplička nad studánkou. Jsou zařazeny v seznamu kulturních památek. Výměra prostranství kolem Dobré Vody je 8649 m2. Kaple u Dobré Vody je v majetku Římskokatolické farnosti Pocinovice, biskupství plzeňské.

stručně

název: kaple Bolestné Matky Boží, Dobrá Voda, Pocinovice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kaple
lokalita: domažlicko
GPS: 49°21'20.062"N, 13°8'15.248"E

popis objektu:
Kaple Bolestné Matky Boží na konci křížové cesty nad Pocinovicemi stojí v sousedství kapličky nad studánkou s léčivou vodou. Je známým poutním místem vyhlášeným za kulturní památku. V 17.století zde údajně slepá kobyla šlápla do studánky a voda, která ji stříkla do očí ji vrátila zpět zrak - dle pověsti „visel nejprve na stromě u pěšiny v lese prostý Mariánský obrázek a na drahách u lesa pásali se koně. Jedna slepá kobyla zabloudila do lesa, šlápla prý nohou do pramene tam prýštícího právě, když ji hospodář spatřil po delším hledání. Jak jí voda při tom stříkala z pramene do očí, kobyla prohlédla zůstala stát, hledíc k obrázku na stromě zavěšenému. Věc se brzy roznesla a od té doby počali jednotlivci vždy ve větším počtu u dotyčného obrázku se modliti, pak zřízena tam byla malá dřevěná kaplička s vyzděnou studánkou.“ Kaple Bolestné Matky Boží má osmiboký půdorys s připojeným pravoúhlým kněžištěm s předsíní. Fasádu člení pilastry, průčelí vrcholí nízkým trojúhelným štítem. Střední část kaple kryje kupolovitá střecha se sanktusníkem na vrcholu. V roce 1867 zbožná vdova Anna Blahníková z Pocinovic čp. 105 odkázala ve své závěti 150 zlatých na opravu této kaple, která byla tou dobou již velice sešlá a ještě téhož roku zemřela. Proto se obec Pocinovice usnesla, že vystaví novou zděnou kapličku, a když pak stavitel pan Ondřej Martínek z Domažlic, jehož bratr Jakub byl tehdy v Pocinovicích podučitelem, zhotovil zdarma plány a přislíbil i bezplatné vedení stavby, začala obec za přispění některých místních dobrodinců, jakož i za přispění celého okolí se stavbou nynější renesanční kaple. Základní kámen byl položen dne 9. června 1872 a kaple pak 13. října 1873 za přítomnosti 9 kněží a více než 10 tisíc lidí vysvěcena. Na podzim roku 1912 byla kaple u Dobré Vody vymalována od Jeronima Jilka, malíře pokojů v Klatovech a jeho bratra z Hor Matky Boží. Stavba architektonicky připomíná některé drobnější renesanční stavby z Říma. Kaple Bolestné Matky Boží u Dobré Vody v Pocinovicich a kaplička nad studánkou. Jsou zařazeny v seznamu kulturních památek. Výměra prostranství kolem Dobré Vody je 8649 m2. Vlastníkem kaple je Římskokatolická farnost Pocinovice, biskupství plzeňské.

stručně

název: rybník Libkov
kategorie: příroda
podkategorie: voda - rybníky
lokalita: domažlicko
GPS: 49°21'47.412"N, 13°8'22.322"E

popis objektu:
Překrásně upravený rybníček pod Libkovem.

Šumava.cz