Šumavský rozcestník

stručně

název: vila Siegfrieda Kralika, Lenora
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: volarsko
GPS: 48°55'21.177"N, 13°47'58.387"E

popis objektu:
Siegfried Kralik rytíř von Meyrswalden, potomek Wilhelma Kralika (dědice sklárny a zámečku rodu Meyrů) se rozhodl na přelomu 20. a 30. let minulho století k výstavbě nového rodinného sídla a rodový zámeček na okraji obce ponechat bratrovi Alfonsovi. Nové sídlo se záhy stalo druhou dominantou obce. Vypracováním projektu Kralik pověřil vídeňského tvůrce Percyho Arthura Fabera. Faber navrhl symetrickou klasicizující patrovou architekturu završenou vysokou valbovou střechou, na jejíž hřeben osadil věžičku. Z jižního průčelí vystupoval v ose půlválcový přízemní rizalit či arkýř, tvořící podnož terasy v patře – oblíbený motiv klasicizujících vilových staveb přelomu 20. a 30. let 20. století. V architektonickém výrazu vily se prolíná klasicizující pojetí, jemuž dodává vysoká valbová střecha s věžičkou, krytá šindelem, a dřevěné okenice výrazný přídech Heimatstilu. V průběhu druhé světové války narukoval Siegfried Kralik do německé armády a v jejích řadách v roce 1945 upadl do francouzského zajetí. Ještě než se mohl vrátit nazpět do rodné obce, byla rodina Kralikových jako ostatní německé obyvatelstvo odsunuta z Československa. Po druhé světové válce vila sloužila k ubytování zaměstnanců místní sklárny, od roku 1964 využívá prostory vily s částí původní rozsáhlé zahrady pro své potřeby mateřská škola.

stručně

název: městský dům Lenora
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: volarsko
GPS: 48°55'40.125"N, 13°47'44.613"E

popis objektu:
Rozlehlý dům v patře obložený šindelem je ukázkou větších šumavských městských domů.

stručně

název: Voprchovský dům, Sušice
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: sušicko
GPS: 49°13'49.653"N, 13°31'13.007"E

popis objektu:
Dům je bohatý zajímavými architektonickými prvky. Vchod si uchoval pozdně gotický lomený vstupní portál. Tento původně měšťanský pozdně gotický dům byl postavený ve druhé polovině 15. století. Kolem roku 1600 byla renesančně přestavěna fasáda a z této doby pochází vysoká renesanční atika. Renesanční jsou i pravoúhle profilovaná okna, pravoúhlá ostění vchodů, klenby, zbytky renesančních dekorativních maleb. Zásadně opraven byl dům v 18. století. Od roku 1775 do roku 1936 v něm bylo umístněno děkanství. Dnes je v něm Muzeum Šumavy.

stručně

název: Černá věž, Klatovy
kategorie: kultura a památky
podkategorie: architektura
lokalita: klatovsko
GPS: 49°23'40.997"N, 13°17'33.952"E

popis objektu:
Černá věž stojící v jihozápadním rohu na náměstí v Klatovech a je zdaleka viditelnou dominantou města. Stavbu věže zadalo prosperující královské město roku 1547 italskému staviteli Antoniu de Salovi a jeho úkolem bylo postavit věž nejenom pro obranné účely, ale i jako doklad moci a bohatství města. Antonius de Sala vytvořil plány, které předpokládaly, že k věži bude později přiléhat budova radnice. Kamenná věž byla dostavěna roku 1557. Měla 6 pater, v prvním z nich se nacházela mučírna, a byla zakončena střechou krytou měděným plechem. Pod ní bydlel věžný, jehož úkolem bylo mj. ohlašovat troubením čas. Ve druhé polovině 16. století byla v těsném sousedství postavena nejdříve renesanční radnice (dokončena roku 1559), později jezuitská kolej a kostel. V roce 1583 byl na věž zavěšen zvon (odlitý zvonařem Martinem Jindrou) později pojmenován Bartoloměj. Při opravě roku 1727 byl vyměněn krov Černé věže a na dvě báně byly nasazeny pozlacené korouhvičky. Roku 1758 město zachvátil velký požár, při němž se roztavil původní zvon, věž byla ožehnuta a pro její černou barvu se jí začalo říkat Černá věž. Roku 1760 byl nahrazen zvon novým z dílny zvonolijce P. A. Jacominiho. Ačkoliv praskl při zvonění roku 1938, r. 1940 byl opraven, znovu zavěšen a na věži visí dodnes. Roku 1872 shodila vichřice původní báň, která dopadla na náměstí a proto byla osazena nová jehlanová střecha se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. Pod ní jsou umístěny ze čtyř stran černé čtvercové ciferníky věžních hodin se zlatými číslicemi. Celková výška věže dosahuje 81,6 metrů. Ve spodní části věže se nachází orloj, jejž navrhl prof. Ferdinand Vaněk. Poslední opravy byly provedeny v 60. a 70. letech 20. století. Skokem z věže skončilo svůj život i 7 sebevrahů, jako první byl student Antonín Dobízl v roce 1884. V minulém století jen jedna žena (v roce 1940) a v novém století 30.října 2010 kolem 14.hodiny mladá žena, která přijela z Liberce. Dívka přelezla vyhlídkový ochoz ve výšce asi 60 metrů a skočila dolů. Zula si boty, přelezla přes ochoz věže a bez vyčkávání a beze slov se vrhla z věže dolů, nedopadla na stranu náměstí, ale zvolila skok do uličky kde je vchod do věže.

stručně

název: dřevěné sochy, Volary
kategorie: kultura a památky
podkategorie: sochy
lokalita: volarsko
GPS: 48°54'47.444"N, 13°53'26.274"E

popis objektu:
Ve Volarech je po městě rozeseta řada dřevěných soch a plastik pocházejících z řezbářského sympozia, které se ve Volarech konalo v létě roku 1996. 35 umělců z 15 zemí několika kontinentů vytvořilo ze dřeva z volarských lesů před zraky diváků sochy, které zdobí celé město.

stručně

název: Volarské muzeum, Volary
kategorie: kultura a památky
podkategorie: muzea, expozice
lokalita: vimpersko
GPS: 48°54'40.999"N, 13°53'25"E

popis objektu:
Volarské muzeum, v jednom z historických volarských roubených domů. Mezi stálé výstavní expozice patří „Pochod smrti“, „Staré Volary ve fotografii“ a „Zlatá stezka“.

stručně

název: kostel sv. Kateřiny, Volary
kategorie: kultura a památky
podkategorie: kostely
lokalita: volarsko
GPS: 48°54'41.62"N, 13°53'33.589"E

popis objektu:
Na základech starší raně gotické stavby byl ve Volarech stavitelem Janem Canevalem postaven kostel svaté Kateřiny. Z tohoto původního kostela se zachovala spodní část věže. V roce 1756 postihl město rozsáhlý požár, tím byl zasažen i kostel, ale v krátké době byl opraven. Současná podoba kostela pochází po dalším požáru v roce 1863. Jednolodní chrám sv. Kateřiny má trojboce uzavřený presbytář. V roce 1756 byla na jižní straně přistavěna Tusetská kaple. Hranolová kostelní věž je zakončená cibulovou bání. Z rakouského kláštera Schläg sem byly přeneseny v roce 1863 boční oltář a oltář v jižní kapli, oba pocházejí z první poloviny 18. století.

stručně

název: Toulavá kamera ČT - dřeváky, Volary
kategorie: kultura a památky
podkategorie: publicistické pořady
lokalita: volarsko
GPS: 48°54'39.981"N, 13°53'27.137"E

popis objektu:
Seriál České televize Toulavá kamera si vybrala v jednom ze svý dílů Volary a v nich výrobce dřeváků pana Fürbachra. Klasické dřeváky bývaly dřív na Šumavě docela běžnou obuví. Místní je nosili do lesa, na pole, do školy a dokonce v nich i sportovali. A mnozí je v zimě také ve své chalupě vyráběli.

Šumava.cz