Šumavský rozcestník: Ratiboř

Ratiboř

detailní info

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: jindřichohradecko
GPS: 49°8'37.003"N, 14°54'55.866"E

popis

Ratiboř je obec ležící v okrese Jindřichův Hradec. Ratiboř je jméno slovanského původu, složené ze slov rat = boj a bor = borový les. Ratibor = ten, který bojuje (mýtí ) lesy za účelem založení osady, to je možné vysvětlení jak vznikl název obce. Ratiboř patří k nejstarším obcím na Jindřichohradecku, přesné datum vzniku není známo, pravděpodobně existovala již koncem 12.století, ale první oficiální zmínka je z roku 1265 (ve stejném roce založil Přemysl Otakar II. i České Budějovice). Počátky obce sahají snad do časů, kdy ještě před založením města Jindřichův Hradec vedla tímto územím stará zemanská stezka z Rakouska do Čech. Stezka vedla: Landštejn - Nová Bystřice - Stráž nad Nežárkou - Stajka - Klenová - Samosoly - Tábor. Mezi Stajkou a Klenovou vedla skrz ratibořské území přes les Kornice. Kolem této významné stezky vznikali různé obranné tvrze a strážní místa. Nad osadou proto byla vybudována nevelká tvrz (též nazývána Čestův hrádek), sloužící k ochraně zemské stezky, vedoucí z Rakous kolem Landštejna a přes Bystřici, Stráž, Stajku, Ratiboř, Mnich , Klenovou, Chýnov do Tábora. Prvním majitelem tvrze byl pravděpodobně vladyka Česta, o němž nic bližšího nevíme, ale dal hrádku jméno. Kolem tvrze, přesněji pod tvrzí, vznikla osada, jejíž nejstarší část se nacházela kolem Doláckého rybníka, druhá část obce vznikla postupně později kolem Hodova rybníka. Po založení Jindřichova Hradce (1293) se trasa stezky odklonila a Ratiboř ztratila na svém významu. Čestův hrádek byl opuštěn někdy po roce 1417 a zničen za husitských válek, kámen vylámán, příkopy zaorány. Třicetiletou válku nám připomíná nedaleké Evženovo údolí pod Holnou, zvané „marštale“ (z něm. „marsch!“- táhni, utíkej, marš ! a der Tal – údolí), volně přeloženo jako „údolí útěku“, protože tam utíkali obyvatelé Ratiboře, ale i Roseče a ukrývali se tam před drancujícími vojáky. V roce 1780 byla v Ratiboři postavena kaplička, zasvěcená Panně Marii. Dvě lípy, které před ní rostou, jsou staré zhruba 230 let. V říjnu 1830 byla zřízena jednotřídní škola, do školy pak chodilo v následujících letech 74 dětí z Ratiboře a okolí. Postupně vlastnili Ratiboř páni z Hradce, po nich Slavatové a posléze Černínové. Ratiboř, stejně tak Roseč, Stajka , Hatín – byla osada česká. V sousedních obcích probíhala kolonizace německá – Motten (Matná), Buk, Döbling (Děbolín), Gross Ramerschlag (Velký Ratmírov). Do celkem poklidného života Ratiboře přináší změny Mnichov v září 1938. Na základě mnichovské dohody byl zabrán široký pás vesnic kolem Hradce s převážně německým obyvatelstvem. V prvních týdnech byla zabrána i Ratiboř. Pamětihodnosti: kostel svaté Barbory, myslivna na svaté Barboře (naproti kostelu), zvonička na návsi. Do území obce spadá rybník Velká Holná. Německý název Rotwurst.