jediný hradní most na skále ve střední Evropě - Velhartice zajímavosti ze Šumavy
největší a nejkrásnější rašeliné jezírko v České republice - Chalupská slať zajímavosti ze Šumavy
první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
misionář z klatovska šířící křesťanství mezi indiány Boryně František – Malonice zajímavosti ze Šumavy
největší vodní elektrárna v západních Čechách - Čeňkova pila zajímavosti ze Šumavy
první Čech, který navštívil metropoli Inků Cuzco, byl František Boryně – Malonice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách - Kleť zajímavosti ze Šumavy

Hořínek Tony Antonín

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: prachaticko
GPS: 49°2'57.097"N, 14°11'52.590"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Antonín Tony Hořínek se narodil 13. 1. 1911 na Rychtě v Netolicích, kde byl jeho otec četnickým strážmistrem. Po studiích na gymnáziu a Průmyslové škole strojnické vystudoval Vysokou školu obchodní. Již na průmyslovce řídil Trampský pěvecký klub, a protože zpočátku neměl dostatečný repertoár, zkusil to s vlastní tvorbou. Svou první písničku "Někdy však přece jen" složil v roce 1928 a s textem mu tehdy pomohl B. Munzar. Na desky Ultraphon ji později nazpíval R. Lampa. Poté zpíval v trampském sboru Duncan, ale již v roce 1930 založil vlastní trampský sbor Hořínkova parta. Teoretický základ pro aranže mu dal jeho dobrý kamarád Eduard Ingriš, populární dirigent a skladatel. Díky tomu Hořínkova parta (6 mužských hlasů, kytara a havajská kytara), na rozdíl od jiných trampských sborů, již od počátku hrála a zpívala podle not písně v Tonyho úpravách. Díky tomu i brzy nahrávala na desky značek Ultraphon, Esta, Homocord a byla i častým hostem tehdejšího Radiojournalu. V roce 1932 se stala šlágrem jeho píseň "Umřel nám kamarád" a vzápětí po ní i "Anita". Mimo jiné ji nahrály i orchestry R. A. Dvorského a H. Hardena. Tony složil a otextoval přes 150, převážně trampských písní, z nichž mnohé se staly evergreeny – Aljaška, Pán sedmi moří, Řeka nás volá, Přijď na chvíli, A to je ta hvězda, Cesta domů, Tuláku chudý či Stříbrná hvězda. Při skládání písní spolupracoval nejen s Eduardem Ingrišem, ale i s Jendou Kordou, Leopoldem Korbařem a Daisy Jelenovou. Po vojně založil novou partu (tři mužské a tři ženské hlasy), která se společně představila v Hořínkově a Smejkalově rozhlasové hře "Loď, která vyplula v pátek" v režii Z. Knittla. Nebýt Tonyho a jeho spolupráce s Leopoldem Korbařem a Slávkem Ostrezí, nenavázal by Panton po "budovatelských" 50. letech na prvorepublikové soukromé vydavatele a nakladatele trampských písní. Díky němu vyšlo v Pantonu v letech 1965 - 1988 celkem 17 sborníků trampských písní zvaných "Trampská romance". Tony měl hlavní podíl i na trampském pořadu se stejným názvem "Trampská romance". Po premiéře v roce 1966 v pražské Lucerně s tímto pořadem absolvoval na šedesát vystoupení po celé republice. V letech 1969 - 1975 se Tony jako producent Pantonu zasloužil o vydání celkem 3 LP "Trampská romance" a LP "40 let s trampskou písničkou" na nichž postupně představil klasické trampské písně v podání souborů Westmeni, Červánek, Setleři, Inkognito kvartet, Rackové, Jeseteři a Krajánci. Díky jeho osobnímu nasazení se tak i v časech "normalizace" po roce 1968 objevily na LP písně zapovězených – pravičáka Boba Hurikána a emigranta Eduarda Ingriše. Tony zůstal trampem i v důchodu, který po většinu roku, až do své smrti trávil na své trampské chajdě v Liboháji u Chotěboře. Zemřel 23. 2. 1998 na Praze 1.

Hořínek Tony Antonín na mapě

místa v okolí

pamětní deska Ing. Antonín Hořínek

pamětní deska Ing. Antonín Hořínek

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: prachaticko
GPS: 49°2'57.097"N, 14°11'52.590"E

zobrazit více
solnice, Netolice

solnice, Netolice

kategorie: kultura a památky / architektura
lokalita: prachaticko
GPS: 49°2'56.632"N, 14°11'50.849"E

zobrazit více

další místa v okolí