Šumavský rozcestník: Gregora František

Gregora František

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: prachaticko
GPS: 49°2'53.348"N, 14°11'37.427"E

popis

František Gregora (9. ledna 1819, Netolice – 27. ledna 1887, Písek) byl český hudební skladatel. Narodil se jako syn chudého ševce a hudební talent u něho rozpoznal jeho učitel J. Nusek. Ten přemluvil rodiče, aby dali chlapce studovat do učitelského ústavu v Českých Budějovicích. V sedmnácti letech odešel do Vídně, kde chtěl studovat na vídeňské konzervatoři, ale nebyl hned přijat. Učil ho tedy krajan Josef Traxler, který měl ve Vídni varhanickou školu a v roce 1844 byl konečně na konzervatoř přijat. Studoval skladbu a hru na kontrabas a na trombón a záhy patřil mezi nejlepší žáky školy. Zejména proslul virtuózní hrou na kontrabas. V revolučním roce 1848 se účastnil bojů na barikádách a musel z Vídně uprchnout. Uchytil se v Kaplici a později se stal ředitelem kůru ve Vodňanech. Od roku 1851 žil v Písku, kde vyučoval na středních školách a založil a řídil pěvecký spolek Otavan. V roce 1866 se ucházel o místo ředitele Pražské konzervatoře po Janu Bedřichu Kittlovi. Přestože si jeho skladeb vážili Bedřich Smetana i Antonín Dvořák, místo neobdržel a zůstal až do své smrti v Písku. Komponoval především chrámovou hudbu a koncertní skladby pro kontrabas. Všechny mše komponoval na český text, což mu vysloužilo nepřízeň církevních a školních orgánů, ale zajistilo přízeň posluchačů. Kontrabas, do té doby odsouzený k vedlejší roli v orchestru, povýšil na sólový nástroj. Dochovalo se 17 koncertů pro kontrabas a orchestr. Z pedagogické literatury zaslouží pozornost jeho Nauka o harmonii hudební, která byla vydána tiskem v roce 1876 a platila dlouhou dobu za jednu z nejlepších učebnic harmonie. V Prácheňském muzeu v Písku je uložena jeho pozůstalost a je mu věnována i část expozice.