Šumava.cz

Trocnov je rodištěm husitského vojevůdce Jana Žižky. Leží šestnáct kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic, uvnitř pomyslného čtyřúhelníku o vrcholech - Borovany, Trhové Sviny, Strážkovice a Ledenice. Prohlídka trocnovského areálu zabere zhruba 2-3 hodiny, přičemž se doporučuje začít v muzeu s novou expozicí věnovanou husitskému vojevůdci Janu Žižkovi. Muzeum bylo zřízeno v prostorách původního poplužního dvora borovanského kláštera. Od června 2015 je návštěvníkům nově k dispozici naučně-vzdělávací stezka v délce cca 4 km s deseti informačními panely, které mapují významné milníky husitství. Stezka vede od parkoviště před muzeem kolem základů Žižkova dvorce, podél louky pokračuje na okraji lesa k mohyle, třináctimetrovému žulovému pomníku vojevůdce, až k místu údajného Žižkova narození, což je dnes prostý pamětní kámen. Dále vede stezka poklidným lesem kolem starých rybníků s přírodními biotopy charakteristickými pro tuto oblast. Dalším zastavením je Mikšův dvorec a hráz Horního rybníka. Konec naučné stezky je opět na parkovišti před muzeem. Informační panely jsou opatřeny QR kódy, které zájemcům o historii Trocnova a husitství nabízejí řadu dalších multimediálních informací. Trocnov přežíval v obecném povědomí jako rodiště Jana Žižky v podstatě již od husitských časů a často se stával cílem pěších výprav, což trvá dodnes. V průběhu věků doznávalo toto místo mnoha proměn. V r. 1923 přešlo vlastnictví Trocnova do rukou státu, veřejnosti byl trocnovský areál zpřístupněn v červenci 1960 u příležitosti slavnostního otevření nově rekonstruovaného Žižkova rodiště. V areálu byl v té době dokončen také monumentální, třináct metrů vysoký pomník z bílé liberecké žuly. Dominantu dnešního Trocnova vytvořil sochař Josef Malejovský ve spolupráci s profesorem Adolfem Benšem. Od roku 1978 je Trocnov chráněn jako národní kulturní památka. V roce 2011 převzalo památník do své správy Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích. Trocnov byl svým rozsahem nevelký, tvořily jej dva svobodné dvorce. Jeden patřil Žižkovo rodičům, druhý jeho strýcům z otcovy strany. Jak bylo známo, Žižka nebyl zrovna příkladným hospodářem. Rodinný statek zdědil kolem roku 1378, ale již v dubnu 1380 ho prodal a nabídl své služby královskému dvoru. Trocnovské dvorce v průběhu věků poničila třicetiletá válka a musely být zbourány a namísto nich zde byl postaven dvůr nový a větší část plochy Trocnova zalesněna. Až na základě archeologických výzkumů ve 20. století byly odkryty oba původní dvorce, z nichž ten, co patřil Žižkovo strýci, je dnes známý jako Mikšův dvorec. Slavného vojevůdce připomíná v Trocnově i pamětní kámen, který nechal zbudovat v roce 1908 majitel trocnovského pozemku Adolf Josef Schwarzenberg jako označení Žižkova narození. Na tomto místě kdysi stával starý dub, pod jehož kmenem měla podle pověsti malého Jana porodit jeho matka. Tento dub se stal objektem lidové úcty k jednookému válečníkovi. Později byl však kvůli nevoli probošta augustiniánského kláštera Konráda Fischera dub poražen a opodál jeho pařezu vyrostla zděná kaplička. Kvůli vichřici v roce 1867 se ovšem zřítila a tak dnes na tomto místě stojí prostý pomník složený z několika balvanů a s pozlaceným nápisem „Zde se narodil Jan Žižka z Trocnova“. Stálá expozice zahrnuje celkem pět místností s šesti informačními kiosky s edukativními programy a interaktivními hrami vztahujícími se k danému období. Návštěvníci se postupně seznámí se slavným vojevůdcem, husitstvím i rozvíjením žižkovské tradice v Trocnově. První místnost je věnována Janu Žižkovi a jeho trocnovskému rodišti. Na první pohled jistě zaujme velká kamenná křtitelnice z kostela sv. Martina ve Střížově, kde byl malý Jan podle místního podání pokřtěn. V rámci expozice byl na základě archeologických výzkumů vypracován také malý model trocnovského dvorce, který přibližuje podobu obydlí mladého Žižky. K vidění je zde i mnoho dobových předmětů, ať už se jedná o středověké zemědělské nástroje či různé nádoby běžně užívané i na Trocnově, mince z doby vlády Václava IV. apod. Expozice pokračuje interaktivní částí, ve které může návštěvník zhlédnout sekvenci z filmu Jan Žižka od Otakara Vávry z roku 1955, složit si klasické či interaktivní puzzle, nebo si zahrát na historika a zkoumat písemné listiny. Ve třetí části expozice se blíže seznámíte s vojenskou taktikou husitů, jejich výstrojí i výzbrojí. Z nejznámějších zbraní zde mohou návštěvníci vidět např. sudlici, různé druhy palcátů a bijáků, řemdich, bojový cep či hákovnici. Zajímavý je jistě i model obléhací zbraně, tzv. trebuchetu, jehož využití ukazuje i názorné video na interaktivním panelu. Další videa představují např. kování hlavně k husitské píšťale či hrotu šípu. Mezi nejzajímavější exponáty patří určitě rekonstrukce tzv. Čáslavské kalvy (svrchní část lebky), která je řadou expertů považována za pravděpodobný kosterní ostatek Jana Žižky. Virtuálně restaurovaná kalva byla pro účely expozice vytištěna na 3D tiskárně. Kromě Čáslavské kalvy je v expozici umístěna také skutečná lebka muže prostřelená šípem z kuše. Tento muž zřejmě zahynul při bojích o královehradecký městský hrad, který v létě 1423 Žižka obléhal. Místnost dále doplňují listiny, dobové kachle či archeologické nálezy z hradu Sion. Malí návštěvníci pak určitě ocení miniaturní model husitské bitvy i s Janem Žižkou za využití vozové hradby. V dětském koutku malé návštěvníky čeká řada zábavných činností a úkolů. Kromě puzzle, které si mohou nejenom složit, ale splnit k němu i vztahující se úkoly, tu jsou připraveny kvízy a pracovní listy, focení s Janem Žižkou a děti si dokonce vyzkouší kostýmy z doby husitské. I zde je možnost odpočinku při sledování filmové projekce. Ani v závěrečné části expozice se jistě nebudete nudit. V interaktivním audiovizuálním filmu budete moci sami ovlivnit, jak příběh dopadne a v rámci animované procházky českou historií se děti v doprovodu českého lva a bedlivého oka busty Jana Žižky dozví více o Janu Husovi a o tom, co předcházelo husitské revoluci. Jan Žižka je v této části expozice zpodobněn i v několika krásně zdobených loutkách, vycházkových holích, medailích, sošce, bankovkách či pohledech. Vystaveno je také několik publikací o Žižkovi a husitské tematice.