Šumava.cz

Město Trhové Sviny leží na soutoku Trhosvinenského a Farského potoka. Krajina se zde začíná vlnit v přechodu z Třeboňské pánve do pahorkatiny, směřující k Šumavě. Od nepaměti bylo město střediskem obchodu této nejjižnější části jižních Čech a jak sám název vypovídá, proslavilo se zejména trhy. Ještě koncem 40. let minulého století se zde pravidelně konaly zvlášť známé trhy s dobytkem. Trhové Sviny se původně jmenovaly pravděpodobně Svinice. První písemná zmínka pochází z roku 1260, kdy se píše o člověku jménem Hojer von Schweinitz, Ojíř ze Svin z rodu Vítkovců. V roce 1481 Sviny získaly od krále Vladislava Jagellonského právo pořádat dvakrát za rok trhy a městečko získává přídomek Trhové. Obchod býval tradičně orientován na Horní a Dolní Rakousko a Trhové Sviny zároveň představovaly důležité obchodní centrum celého okolí. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě se mimo jiné narodil Dr. Emil Hácha, prezident Československé republiky v letech 1938 - 1939 a státní prezident v období 1939 - 1945. K další významným rodákům patří i hudební skladatel Karel Valdauf, na jehož počest se ve městě pořádá festival dechových hudeb s mezinárodní účastí. Někdy kolem poloviny 13. století vznikla na staré obchodní cestě z Vitorazska do Čech osada s hradem, jejíž původní název zněl pravděpodobně Svinice. Patřila již v roce 1260 Ojířovi ze Svin, příslušníku rodu Vítkovců. Po něm ji získal jeho synovec Vok z Třeboně a později si dědictví rozdělili Vokovi synové Jaroslav, Sezema a Ojíř. Posledně jmenovaný vstoupil do kláštera v Sezimově Ústí a svou část městečka a hradu Svin mu odkázal. Klášter prodal tento majetek v roce 1327 Vilémovi z Landštejna, který následně odkoupil i podíly Ojířových bratrů Jaroslava a Sezemy, čímž soustředil celé Sviny ve svých rukou. Roku 1356 Vilém zemřel a zanechal své statky synům Ojířovi a Vítkovi. Z Vítkova držení přešly Sviny v roce 1359 do majetku Rožmberků, kteří je připojili k novohradskému panství. Ještě za husitských bouří si zdejší hrad zachovával značný strategický význam, neboť byl roku 1420 dobyt a obsazen Janem Žižkou. Když se však Sviny po válkách vrátily Oldřichovi z Rožmberka, nacházel se hrad v natolik zchátralém stavu, že ho Oldřich ponechal svému osudu. V roce 1480 byl již z větší části zbořen a sloužil jako zdroj levného stavebního materiálu. Z pevného hradu, který stával v místech dnešního Kozinova náměstí, nezbyly žádné viditelné pozůstatky. Pouze při výkopových pracích se zde občas naráží na základové zdivo, z někdejšího panského sídla pochází snad i některé sklepní prostory okolních domů. Náhradou za starší privilegium, ztracené za husitských válek, vydal Oldřich z Rožmberka dne 30. listopadu 1437 listinu, jíž Svinům potvrdil právo odúmrti. Obyvatelé městečka díky tomu mohli komukoli odkázat svůj majetek, což jim zároveň usnadňovalo plnění předepsaných povinností. Další výsadou z 20. března 1481 povolil král Vladislav Jagellonský Svinům pořádat dvakrát ročně trhy a o rok později, 26. září 1482, udělil mílové právo a právo vařit pivo. Od té doby se městečko označuje jako Trhové Sviny. Již od 15. století se v Trhových Svinech rozvíjely cechovní organizace řemeslníků, z nichž jako první je připomínán roku 1454 cech soukeníků. Zvláštní místo však svým počtem později zaujali zdejší obuvníci. Šedesátými lety 19. století začala v městečku známá výroba knoflíků. Obchod býval tradičně orientován na Horní a Dolní Rakousko a Trhové Sviny zároveň představovaly důležité obchodní centrum celého okolí. Další rozvoj trhosvinenského průmyslu však poněkud ustrnul proto, že představitelé obce se vzepřeli stavbě železnice. V minulosti postihlo Trhové Sviny několik ničivých požárů; roku 1549 shořelo 131 domů, za stavovského povstání v roce 1619 bylo městečko zcela vydrancováno a spáleno a naposledy lehlo z velké části popelem roku 1828. Následkem těchto katastrof se zde nezachoval prakticky žádný z původních obytných domů. V letech 1950-1960 byly Trhové Sviny sídlem okresu. K nejvýznamnějším trhosvinenským rodákům bezesporu patří protektorátní prezident Emil Hácha (1872-1945), jemuž byla na zdejší škole odhalena pamětní deska, dále hudební skladatel a kapelník Karel Valdauf (1913-1982), předseda českobudějovického revolučního národního výboru a pozdější profesor sociálního lékařství MUDr. Rudolf Bureš (1906-1980), profesor obecných dějin na brněnské univerzitě PhDr. Rudolf Holinka (1899-1953) nebo malíř Ferdinand Stašek (1888), který působil v egyptské Káhiře. Místní části: Březí, Bukvice, Čeřejov, Hrádek, Jedovary, Něchov, Nežetice, Otěvěk, Pěčín, Rankov, Todně, Trhové Sviny, Třebíčko, Veselka. Pamětihodnosti: poutní kostel Nejsvětější Trojice, kostel Nanebevzetí Panny Marie, radnice, kašna, kostel Nejsvětější Trojice, sloup sv. Jana Nepomuckého. Německý název Schweinitz in Böhmen.