Šumava.cz

Město leží 410 m n. m. v přírodním parku Horní Bavorský les a je obklopen horami Gibacht (934 m n. m.) a Hohenbogen (1073 m n. m.) na bavorské a Čerchov (Schwarzkopf 1032 m n. m.) na české straně. Přítok Řezné Chamb a další potoky protékají Fürthskou proláklinou, která je už od pradávna považována za zemskou bránu mezi Bavorskem a Čechami. Tento hluboký zářez v pohraničních horách odděluje Hornofalcký les od Bavorského lesa. rvní písemná zmínka o Furth im Wald pochází z roku 1086. Tenkrát předal císař Jindřich IV. správci řezenského dómu Friedrichovi z rodu hrabat von Bogen za zvláštní zásluhy několik vsí v markrabství Cham, mezi nimi také vesnici „Vurthe“ na soutoku potoků Chamb a Kalte Pastritz, strategicky důležité sídlo u brodu na cestě do Čech. Hrabata z Bogenu zřídila na pahorku hrad k opevnění hranice. Budovy později přestavěné na zámek padly v roce 1863 za oběť požáru, zbyla jen čtverhranná věž Lärmerturm v bývalém zámeckém dvoře (dnes obytný dům). V roce 1300 je Fürth im Wald poprvé uváděn jako celnice. Poté co rod z Bogenu vymřel, připadl Fürth bavorským vévodům, získal roku 1332 městská práva a hrad byl dále opevňován městskými příkopy a hradbami. V roce 1360 byl ve městě zřízen kostel. Roku 1470 se město stalo sídlem pohraničního hejtmanství \"před Českým lesem\", německy \"vor dem Boheimer Wald\". Spravovalo oblast mezi Třístoličníkem severně od města a Javorem. Fürth im Wald tím získal nejstarší bavorskou organizaci zeměbrany, ke které náleželo v roce 1608 přes 700 osob. V roce 1764 císařovna Marie Terezie a kurfiřt Max Josef III. definitivně stanovili průběh hranice (Trojmezní skála poblíž hory Gibacht). Již v roce 1861 se Fürth im Wald připojilo k železniční trati Norimberk – Praha. 1903 byl postaven evangelický kostel. V roce 1946 se město stalo prvním útočištěm pro více než 700 000 vysídlených sudetských Němců. Roku 1964 byl znovu uveden do provozu starý hraniční přechod do Československa. Hraniční zátarasy na české straně byly odstraněny v roce 1990. Dominantou města je novogotická městská věž (1864-66), postavená na místě původního správního zámku, který byl zničen při velkém požáru města roku 1863. Barokizovaný přestavovaný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1721 – 22) vlastní náhrobní kameny dřívějších správců kraje. Kostel Svatého kříže z roku 1668 u hřbitova a zvonkohra (23 zvonů - předváděny v 11 a 18 hod.) v arkýři budovy okresního soudu z roku 1980. Muzeum zemské brány s muzeem bývalého sudetoněmeckého krajanského sdružení Horšovský Týn na náměstí Schlossplatz. 1. německé muzeum draků a hamr ve Voithenbergu (výroba zbraní a kovárna 1823-26, mezi místními částmi Schafberg a Voithenberghütte). Hradní brána u radnice je zbytkem bývalého městského opevnění ze 14. století. \"Muzeum industrializace\" Flederwisch se zachovanými starými stroji a nástroji nabízí cestu časem z 21. do 19. století. Historické skalní chodby pod městem. Plavecká hala a koupaliště. Rekreační park u zatopeného lomu Steinbruchsee s oborou, obřím akváriem, muzeem lesa a muzeem hodin. Kaple sv. Linharta z 19. století. Již 250 let tradiční každoroční na Pondělí velikonoční jízdy sv. Linharta – Leonhardi-Ritt na koních. Historické představení \"Skolení draka - Drachenstich\", což je nejstarší lidové hra Německa, předváděná každoročně v srpnu, s historickým slavnostním průvodem (přes 200 koní, 1400 účinkujících). S drakem město \"bojuje\" již déle než 500 let. Lidová hra vychází z legendy o svatém Jiří. Obsahem dnešního pojetí (od roku 1952) jsou husitské války a bitva u Domažlic roku 1431. Aktéři přesvědčivě hrají zoufalství prchajících lidí a panický strach z draka. Nejmodernější elektronikou řízený, 20 metrů dlouhý, pět metrů vysoký a devět tun těžký drak je skutečnou senzací, je to oheň chrlící technické umělecké dílo. Lze si ho po celý rok prohlédnout v \"Dračí hale\" - \"Drachenhalle\"- na náměstí Schlossplatz.