Šumavský rozcestník: Sedlická krajka

Sedlická krajka

detailní info

kategorie: kultura a památky / řemesla
lokalita: strakonicko
GPS: 49°22'38.598"N, 13°56'19.110"E

popis

Výroba krajek v Sedlici se datuje již v 15. století a nabízí se domněnka, že právě naše krajkářství je původní slovanské. Jaký druh krajek se v té době vyráběl, nevíme, neboť většina starých krajek se nedochovala (požáry, stáří). V první poloviny 18.století byla majitelkou sedlického panství paní Marie Ludmila Černínová z Chudenic a právě tato hraběnka se krajky velmi oblíbila a rozhodla se proto upravit polní robotu žen tak, že její část nahradila paličkováním krajek. Dvě dívky vyslala na soukromou školu Belgičanky madam Ramie, aby se v krajkářství zdokonalily a tímto byly domácí vzory ovlivněny krajkami nizozemskými. Domácí výroba krajek se zde postupně rozšířila, takže zvláště po zrušení roboty v roce 1848 nacházely ve výrobě a prodeji paličkovaných krajek obživu celé rodiny. Sedlické krajky se těšily veliké oblibě, byly proslulé svou kvalitou a traduje se, že až z Bavor přijížděli kupci, kteří si zde nechávali paličkovat čepce ze zlatých nití, ke kterým se ještě na obrubu přidávaly tylové krajky. Základním materiálem pro výrobu paličkované krajky byla jemná bavlněná niť. Z ní se vyráběly krajky především k lidovému kroji a některé krajkové motivy obtahovaly krajkářky silnější nití, které se říkalo „špalíček“. Loket těchto krajek stál 5 zlatých šajnů. Koncem 19. století krajkářství upadalo, ale tohoto domáckého průmyslu se ujala mecenáška paní Vlasta Stránecká - majitelka panství z nedalekých Čekanic. Ta prostřednictvím Národní jednoty pošumavské vyslala do Prahy na dvouletý kurs Barboru Dragounovou, která si později k práci přibrala i svou sestru Valburgu. V roce 1899 si paní Vlasta Stránecká zřídila v Sedlici krajkářskou školu, najala prostornou místnost, opatřila vzory i potřebný materiál a na svůj náklad vydržovala i učitelku. Tou se staly střídavě sestry Dragounovy. Zájem byl veliký, v roce založení krajkářské školy se přihlásilo téměř 600 dívek a žen. Počet žákyň se pohyboval obvykle mezi 40 až 80. Vlasta Stránecká nejen že školu vydržovala, ale po několik let i vykupovala vyrobené krajky, které se jí ne vždy podařilo všechny prodat… Finančně se vyčerpala a škola byla 18. června 1907 zestátněna. Krajky po té odebírala Rakouská společnost pro ženský domácký průmysl ve Vídni, od roku 1919 pak Státní ústav školský pro domácký průmysl v Praze. V roce 1915 se ujala správy školy Anežka Hochmutová, v roce 1940 ji vystřídala její sestra Marie, která se snažila udržet činnost krajkářské školy i v době okupace. V roce 1955 poskytlo ministerstvo školství 250.000,- Kč na brigádnickou výstavbu samostatného pavilonu krajkářské školy. V únoru 1957 byla nová školička dostavěna. V roce 1964 byl Státní ústav školský po domácký průmysl přeměněn na Školský ústav umělecké výroby a podřízen přímo ministerstvu školství a kultury. Společnost Sedlická krajka, o.p.s. navazuje svou činností na 450-ti letou tradici výroby ručně paličkované krajky v Sedlici. Tyto výrobky se jak v minulosti, tak v současnosti těší velké oblibě a to nejen díky unikátním vzorům a kvalitě, ale i nevšednosti a tradici. Díky činnosti obce byla v Sedlici otevřena reprezentační prodejna, kde je možné zakoupit jak hotové výrobky, tak i veškeré pomůcky potřebné k paličkování krajky. Společnost se dále věnuje výuce paličkování a pořádá jak kurzy pro začátečníky a pokročilé - děti i dospělé. Jednou z dalších významných činností společnosti patří i sběr a archivace starých vzorů krajek a rekonstrukce zapomenutých, či poškozených vzorů.