Největší ze tří původních klatovských kasáren - Dragounská kasárna na tomto místě vznikla na konci 19. století na místě vojenské jízdárny a tradice zde zůstala zachována i v 1. republice. V roce 1918 zde vznikl československý dragounský pluk 14, který byl později sloučen s dragounským plukem 2 z Dobřan v jezdecký (od roku 1936 dragounský) pluk 4. Na cvičení v nich byl básník Fráňa Šrámek v období první světové války a zmiňuje se o tom ve své básni. Důstojníkem jezdectva tu byl i král komiků Vlasta Burian, kde v Jezdeckém učilišti dělal kurs pro důstojníky jezdectva v záloze a bohužel u zkoušky propadl. K této posádce Burian nastoupil i v době mobilizace v roce 1938.Kasárna praskala ve švech zejména v době ČSLA, tedy v dobách Varšavské smlouvy. Známá jsou hlavně pod jménem Jaselská kasárna. Dnes jsou její vojáci integrováni naopak v Severoatlatské alianci NATO... VÚ 5008, posední léta jsou ale doménou 142. praporu oprav, který je součástí 14. brigády logistické podpory s velitelstvím v Pardubicích. Mimo 142. prapor oprav je zde dislokována jednotka Vojenské policie (VÚ 4215), provozní středisko a odloučené léčebně-diagnostické oddělení.
název: kasárna Janovice nad Úhlavou kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: klatovsko GPS: 49°20'2.33"N, 13°12'29.673"E
popis objektu:
Slavná a 45 hektarová janovická kasárna pro pro 3 až 5 tisíc vojáků, ve kterých sloužil i Miloslav Švandrlík, natáčel se v nich film "Copak je to za vojáka" a tradovaným sloganem bylo: "Nikdy více Janovice, radši kulku do palice" již neskrývají jediného vojáka... Pomalu přetváří na průmyslovou zónu.
název: kasárna u tanku, Klatovy kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: klatovsko GPS: 49°23'47.4"N, 13°18'20.879"E
popis objektu:
Kasárna na plánickém předměstí Klatov známá podle tanku T-34, který stával na rohu ulic jsou dnes minulostí. Dnes jsou školou, jídelnou, administrativními budovami, halou... Přitom původní útvar VÚ 1735 proslavil film "Copak je to za vojáka", kde si zahráli Jiří Langmajer, Karel Roden nebo zpěvák Daniel Landa. Základní službu zde nastoupil v první polovině osmdesátých let i kytarista a zpěvák slovenské skupiny Tublatanka Maťo Ďurinda. Ten však měl v té době rozdělanou ve studiu desku a po necelých čtyřech měsících se dostal domů s modrou knížkou...
název: kasárna pod Černou věží, Klatovy kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: klatovsko GPS: 49°23'41.064"N, 13°17'33.007"E
popis objektu:
Na spáleništi 12 domů pod Černou věží byla v letech 1675 - 1679 a 1689 - 1717 postavena jezuitská kolej. Působil zde např. Bohuslav Balbín, který zde napsal slavné dílo 'Obrana jazyka slovanského' namířené proti odrodilcům a zrádcům českého národa. Po zrušení řádu v roce 1773 byla kolej přeměněna na kasárna, která sloužila až do sametové revoluce armádě. Vělmi pěkný pohled byl na cvičící vojáky právě z Černé věže. V současné době budova slouží k obchodním účelům, sídlí zde obchodní dům i městská knihovna.
název: kasárna zámek Střelské Hoštice kategorie: vojenské podkategorie:kasárna lokalita: horažďovicko GPS: 49°17'51.443"N, 13°45'19.811"E
popis objektu:
Zámek Střelské Hoštice sloužil v letech 1956 - 1991 jako kasárna ČSLA, Karpatského ženijního pluku. Ve sklepení zámku byl protiatomový kryt a štola po jezuitech měla sloužit jako únikový východ v případě potřeby úniku.
Kasárna 7. bPS 2. prPS Volary (2. prapor 7. brigády Pohraniční stráže) ve městečku Volary byl dost rozsáhlý areál, ve kterém sídlil VÚ 8941 Sušice, jako 2 prPS a zvPrPS Volary. Dnes v něm sídlí rozliční firmy, budova štábu a ošetřovny byla rekonstrulována na malometrážní byty.
název: zámek Zelená Hora kategorie: kultura a památky podkategorie:zámky lokalita: nepomucko GPS: 49°29'47.687"N, 13°34'53.310"E
popis objektu:
Na osamělém kopci zvaném Zelená hora (nedaleko Nepomuku, na území obce Klášter) vzniklo roku 1419 husitské opevnění, na jehož místě byl ještě před rokem 1450 postaven pozdně gotický hrad. V letech 1670-1695 byl rodem Šternberků přestavěli na barokní zámek, který se bez velkých změn dochoval dodnes. Od roku 1726 byl ve vlastnictví Martinicům a pak od roku 1784 Colloredo-Mansfeldů. V letech 1852 až 1931 byl zámek ve vlastnictví rodu Aueršperků. Po roce 1948 sloužil armádě a byl sídlem pomocného technického praporu. V roce 1990 areál opustila československá armáda a v roce 1992 zámek převzala obec Klášter, která jej prodala. Proslul roku 1817 jako místo nálezu falza staročeského rukopisu zvaného Libušin soud nebo též Rukopis zelenohorský. Novodobě vešel ve známost jako dějiště úspěšně zfilmovaného románu Miroslava Švandrlíka - Černí baroni. Jeho součástí bylo renesanční purkrabství, stáje z 18. stol. a mohutná třípatrová barokní sýpka. Nad těmito objekty se dochovaly zbytky pozdně gotické předsunuté válcové bašty. V sousedství zámku stojí na místě památného kamene sv. Vojtěcha od 13. stol. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v barokní podobě od roku 1686.