Šumava.cz

Poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie zvaný „Malá Mariazell“ v Chlumu u Třeboně stojí na kopci na náměstí a je výraznou dominantou obce. Původně pozdně barokní na půdorysu řeckého kříže. Kostel byl vystavěn ve slohu vrcholného baroka v letech 1737 - 1745 majitelem chlumeckého panství hrabětem Janem Františkem z Fünfkirchenu. Ten jej vystavěl z vděčnosti Panně Marii za záchranu života. V chrámové kopuli je fresková malba, představující zázračné zachránění zakladatele kostela, tuto událost připomíná také kříž s pamětní deskou na kraji hráze rybníka Hejtman, v místě, kde se tento "zázrak" 31. července 1737 stal. Hrabě Jan František z Fünfkirchenu zemřel 3.června 1782, jeho tělesné pozůstatky jsou uloženy v kostelní kryptě. V roce 1805 byl kostel rozšířen o dnešní zadní část, o západní trojlodí s úzkými bočními loděmi a hudební kůr synem zakladatele hrabětem Františkem Janem z Fünfkirchenu. V roce 1840 byl kostel doplněn o varhany hrabětem Stadionem, který nechal v letech 1838 - 1840 postavit v italském slohu školu po pravé straně kostela. K areálu kostela patří také křížová cesta a řada soch světců v jeho okolí. Uvnitř se nachází krásná barokní výzdoba a několik zajímavých fresek. Jihočeský Chlum u Třeboně, a tedy i místní kostel, je spjatý s oběma velkými válečnými konflikty minulého století. Do tohoto kostela chodili také příslušníci rodu Habsburků, kterým panství náleželo od roku 1861. V kostele sedával na arcivévodské oratoři následník trůnu arcivévoda František Ferdinand D´Este. Ten se tady naposledy setkal s krajany před odjezdem do Sarajeva, kde byl zavražděn v předvečer první světové války. V kostele dodnes stojí nábytek, který arcivévodu pamatuje - například je zde křeslo, ve kterém sedával. V oratoři kostela se dozvěděly děti o zavraždění svých rodičů Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu v Sarajevu roku 1914. Podle kronik se v obci ještě 10. května 1945 vedly jedny z posledních bojů druhé světové války. V zadní části kostela je na stropě freska, jejíž vyhotovení se datuje právě do května 1945. Obraz vychází ze skutečných událostí. dle pamětníků v pravém dolním rohu je zástup autentických lidí, které vede páter Jan Kubiska. Freska je však ale raritní především tím, že má v levém rohu hořící tank. V zadní části kostela je freska od J. V. Jelínka z r. 1945 s děkovným procesím s autentickými postavami a tehdejším prvním farářem Janem Kubiskou, který tu působil v letech 1901–1948. Zdejší kostel byl Filiálka Třeboně, od roku 1745 zámecké kaplanství, farnost od roku 1900 a matriky od roku 1901.