Šumava.cz

Městys Chlum u Třeboně se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Městys leží poblíž rakouských hranic - přibližně 5 kilometrů od něj leží rakouské městečko Litschau. První zmínka o vsi za dnešním kostelem pochází z konce 13. století. Spolehlivá zpráva o Chlumu je z roku 1399, kdy poplužní dvůr chlumecký kupuje špitál na Svinenském předměstí v Třeboni. Na počátku 15. století Chlum a přilehlé vesnice patří Rožmberkům. Historie osídlení sahá až ke konci 14. stol. Během staletí se na zdejším panství vystřídali Vítkovci, Rožmberkové, Krajířové, Lobkovicové, Slavatové, Stadionové a posledním majitelem byl od roku 1875 synovec císaře Františka Josefa I., arcivévoda František Ferdinand d’Este. Původní tvrz z počátku 16. stol. byla roku 1710 přestavěna na barokní zámek, a ten byl v letech 1881–84 přestavěn do dnešní podoby. Dvacetihektarový park se vzácnými dřevinami založil konopišťský zahradník Mössmer. V parku před zámkem stojí barokní sochy sv. Anny a Jana Nepomuckého. V roce 1520 je již jako majitel chlumeckého panství v souvislosti s výstavbou rybníků uváděn Volf Krajíř. Počátkem 17. století přechází chlumecké panství do vlastnictví Slavatů. Po 80 letech je střídá Jan z Fünfkirchenu. V roce 1834 kupuje panství Eduard hrabě Stadion-Thannhausen a v roce 1861 se novým majitelem stává Habsburg - František V., vévoda z Modeny-Este. Po jeho smrti v roce 1875 panství získává František Ferdinand. Ten v podstatě ruší průmyslovou výrobu a mění Chlum ve své letní sídlo. V roce 1896 se stává následníkem trůnu císaře Františka Josefa I. a z Chlumu odjíždí v červnu 1914 do Sarajeva. Po 1. světové válce spadá panství pod ředitelství státních lesů a statků v Praze. Mezi dvěma válkami se Chlum u Třeboně stává vyhledávaným letoviskem vládními činiteli (zámek) a střední vrstvou, která sem jezdí na "letní byt". Do Chlumu na letní byt začali přijíždět mnozí umělci, mj. K. M. Čapek-Chod, K. Konrád, G. Preissová, A. Sova, O. Nedbal, V. Novák, K. Kovařovic, F. Kysela, rád se sem vracel F. Hrubín (1910–71), byla zde zfilmována jeho hra Srpnová neděle. V 15. století se v okolí těžila železná ruda, která zde byla zpracovávána až do počátku 20. století a po jejím vytěžení následoval rozvoj sklářství. Chlum byl významnou průmyslovou obcí, na konci 18. stol. zde pracovala železárna, vyráběly se mj. koleje pro koněspřežku. V roce 1891 firma Stölze zprovoznila sklárnu a ta patřila až do konce 20. stol. mezi nejlepší v Čechách. Byla součástí firmy Crystalex v Novém Boru a vyráběla luxusní olovnatý křišťál a kalíškovinu. Chlum u Třeboně je dnes velmi vyhledávané místo letní rekreace a dovolené. Je dobře dostupný na kole - vedou tudy mnohé cyklostezky. Při východním okraji obce je rekreační rybník rybník Hejtman (82 ha). Ten byl založen v 16. stol. a pojmenován podle hejtmana Krajíře z Krajku. Hejtman nabízí nejen výborné koupání, ale je zde také možné rekreační rybaření. Ve 20. letech 20. století Chlumecko a Staňkov objevují trampové a skauti. Na Staňkovském rybníku v místě zvaném "Na Vlčici" je založen letní tábor YMCA (Young Men's Christian Association). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. Pamětihodnosti: zámek Chlum u Třeboně (od roku 1861 patřil arcivévodům rodu d´Este), poutní a farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, zvaný Malá Mariazell, kamenné sochy světců kolem kostela, křížová cesta, barokní sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi rybníka Hejtman, kašna na náměstí. Části obce: Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov, Žíteč. Německý název Chlumetz bei Wittingau.