Šumava: Německo
šumavská poloha: mapy.cz
informace přináší šumavské ubytování: apartmány Rudík, Železná Ruda
Bettmannsäge je malá vesnice spadající pod správu města Regen. Název města pochází o velké pily na břehu řeky Schwarzen Regen. Dne 1. května 1898 obcí projela první vlak na železniční trati Bayerisch Eisenstein - Plattling. Vlastníkem pily byl Žid a tak v době národního socialismu (nacismu) byla obec dne 4. října 1936 přejmenována na Regentalsäge. Dne 14. května 1950 byla název změněn na původní Bettmannsäge.
Šumava, to jsou dvě pohoří – Šumava a Český les – vnímané jako jeden masiv a jsou též nazývána „zelenými plícemi Evropy“. Je to oáza, kde je chráněná krajinná oblast, kde jsou nejhodnotnější místa – rašeliniště, ledovcová jezera, zbytky pralesových porostů atd. Šumava je náš největší národní park (NP Šumava) a právě zde můžete strávit Vaší dovolenou v příjemném prostředí. V zimě patři mezi nejčastější aktivity běžecké lyžování na mnohakilometrových a pravidelně strojově udržovaných trasách, o jejichž úpravě jste informováni prostřednictvím netu – informační server Bílá stopa. Aktuální informace o počasí a sněhové zpravodajství je nejlepší prostřednictvím webových kamer a doplňujících údajů o teplotě, výšce sněhové pokrývky atp. V létě je populární cykloturistika, zejména kolem šumavské cyklomagistrály. Možnosti, kam na kole vyjet, jsou opravdu nevyčerpatelné. Okolní lesy nabízejí ideální podmínky pro houbaření. Snad nejrozvinutější komerční odvětví pro turisty je ubytování a proto můžete vybírat z ohromné šíře. K dispozici jsou Vám kempy, chaty, chalupy, ubytování v soukromí, rodinné penziony a hotely, rozsáhlé hotelové komplexy, apartmány. Nutno podotknout že se jedná často o velmi levné ubytování bez ztráty kvality. K výbavě běžně patří zahrady s posezením, úschovny kol a lyží, parkoviště. K vnitřnímu pak společenské místnosti, restaurace, bary. U apartmánů vybavené kuchyně. Běžné je vybavení televizními přijímači, internetové připojení k netu WiFi signálem. Přijeďte si užít přírodu s pohodlím. Šumava to je ta pravá česká dovolená při poslechu místního rádia Rock Radio Šumava nebo Kiss Jižní Čechy. Šumava to je nejkrásnější podle Karla Klostermanna z vrchu Javorník, ale podle dnešní návštěvnosti je zřejmě nejpopulárnější částí Šumavy Lipno a to jak v létě díky Lipenské přehradě, tak v zimě díky Skiareálu Lipno a službám Lipno servisu.
Ukázka z knihy Mlhy na Blatech Karla Klostermanna:
Krušnej se ubíral domů samoten se svými myšlenkami, pádné kroky odcházejícího Potužáka pohltila noční tišina. Šel a šel, ale volno mu nebylo, stísněnému srdci neulevil, ježto si musel doznat, že nepromluvil o hlavním účelu své návštěvy, aspoň ne o jednom předměťě, jehož dotknouti se zamýšlel. Pravda, o rozdělení Blat dávno již uvažoval, počítaje, že by, kdyby bylo lze je provésti, více peněz těžil ze svých pozemků, byť i pro začátek zřizování a upravování luk z dosavadních pastvisek dosti velkých výdajů vyžadovalo. Byl rád, že v té příčině jeho přítel nejen mu neodporoval, nýbrž sám uznávaje výhod, jichž by poskytovala tato novota, ochotně na jeho úmysly přistoupil a za pravdu mu dával. Ujme-li se té věci Potužák, snáze a rychleji se provede, neboť jeho slovo mělo velkou váhu, mnohem větší nežli slovo Krušného. Než, jeho návštěva měla ještě jiný účel: chtěl zvěděti, jak by se Potužák zachoval, kdyby on mu dal na srozuměnou, že by si přál oženiti svého nejstaršího syna Jakuba s Apolenou. Požádati proň o její ruku neměl odvahy, ale jen tak jakoby mimochodem dotknouti se té věci zamýšlel, aby seznal, nezachoval-li by se v té příčině Potužák naprosto odmítavě. Nadhoditi tak něco, třeba jakoby žertem, nic více. Ale i od toho odpadla mu odvaha, ačkoli slovo naskočilo několikrát na jazyk a i přesto, že vhodná příležitost se naskytla promluviti je. Což mu neřekl výslovně Potužák, aby Jakuba oženil? — A on, místo aby se slova chytil, žvanil cosi o svárlivosti a umíněnosti své ženy, která nechce nijak pomýšleti na odchod do výminku. Měl říci: „Kdyby Jakub našel nevěstu, jako, řekněme příkladem, tvou Apolenu, však že by přece zkrotla. Na tebe by si netroufala a na ni také ne, protože je tvá dcera." — Tohle sice nebylo s plnou pravdou, ale na tu chvíli by to bylo pomohlo a Potužák by byl dal na srozuměnou, co by o takové věci soudil. — Než strach, že by odpověď mohla dopadnouti nadobro odmítavě, sevřel mu hrdlo, a vedle toho také pomyšlení na rámus, kterým by jej uvítala doma stará, kdyby zvěděla, že bez předchozího domluvení se s ní Potužákovi nebo komukoli jinému něco takového byť i jen napověděl. A že by se dříve nebo později dověděla, o tom nebylo lze pochybovati. Však Potužák by se byl dovtípil, kam řeč míří, a ne-li jiným, aspoň zase své ženě by se o ní zmínil, a ta i bez všelikého zlého úmyslu by to dojista na jiných místech udala. — Kdyby jeho stará měla jen špetku rozumu, kdyby jen trochu pomýšlela na budoucnost a na očích neměla pořád jen sebe a svoje bláhové a z nezřízené, hloupé pýchy plynoucí choutky v příčině druhých svých dětí, věru, Bohu by musila děkovati za to, že mu vnukl myšlenku ucházeti se pro svého syna, budoucího hospodáře na statku Krušnejch, o dceru Potužákovu!... Osm tisíc na hotových dostane se jí věna! — To věděl on zcela určitě, jako vůbec každý člověk po všech blatských vsích!... Osm tisíc! Taková pomoc a takové děvče k tomu! — A věc nespěchala: Apoleně bylo jedva šestnáct let, a dva roky, pět let třeba by se mohlo počkat, jen kdyby bylo lze počítat na možné konečné svolení Potužákovo. A proč by venkoncem Potužák nesvolil? — Krušných statek byl dobrý, ještě větší než statek Potužákův, a grunty při něm byly lepší. Pravda, osm dětí, ale ty se odbudou. Jen Josef kdyby už toho doktora udělal! Ani krejcaru už mu nedá, však ho stál dost peněz! Potužák uvidí, že on tenhlekrát nepovolí. Frantík ať je doma, když se učit nechce. Ferdu a Matouše odbude každého tisíci zlatými. Z děvčat mu dělá největší potíž nejstarší, Rozárka; čert aby vzal toho mládka, jehož si vzala do hlavy a od něhož pustit nechce, ačkoli se o ni ucházelo už několik ženichů, z těch jakýs selský synek z Nového Sedla, který zdědí pěkný statek, a jak mu dal vědět, spokojí se s věnem dvou tisíců zlatých, dvou krav a jednoho hříběte. Dostane ji a mládkovi se ukážou dvéře, jakmile se objeví. — O Ančiných spádech a milostných pletkách on jediný ze všeho blatského obyvatelstva neměl tušení; přenechá ji mámě, ta ať si s ní dělá, co se jí líbit bude, a také s Mařenou. — Myšlenky jeho vrátily se zase k Jakubovi; promluví s ním zítra, prohodí k němu slovo, že by Apolena Potužákovíc byla proň vhodná nevěsta a že by Potužák mu ji snad dal, třeba ne hned, protože holka je mladá, ale přece později; jen zamluvit si ji bylo by záhodno, dokud se jiný o ni nebude ucházet. Nepochyboval, že Jakub bude rád takové nevěstě. — Ale Jakub se ho zeptá, mluvil-li on už o tom s Potužákem... Co mu odpoví? — Řekne mu, že mluvil, aby mladíka nezastrašil, ale zároveň mu uloží naprosté mlčení, dokud věc nenabude určitých tvarů... Že jen nepromluvil již o tom s Potužákem! Možná dost, že by tento byl s chutí přistoupil na jeho plány a že by ke všemu byl podal pomocné ruky, aby se vymanil z poručenství své ženy. Své ženy! — Jak myšlenky mu kroužily hlavou, v luzné sny o budoucnu splývající, vynořilo se i pomyšlení na boje, jež mu s ní hrozily, a jakýs posupný hlas se ozval v jeho nitru, hlas, před nímž padaly všecky ostatní představy a který děl s neúprosnou tvrdostí: „Je všecko marné, co zamýšlíš! Ničeho nesvedeš, jsi doma páté kolo u vozu!" — A smutno se mu stalo v jasné letní noci...