popis objektu:
Zřizování předměstských hřbitovů se samostatnými kostely bylo reakcí na hospodářský růst českých měst v 16. století a růst povědomí o základních hygienických závadách. Ve Volyni byl hřbitov zřízen po roce 1580, kdy začala i stavba kostela Proměnění Páně. Jednalo se o jedno z nejmenších českých měst, které se k podobnému kroku odhodlalo. Jeho uskutečnění, velmi akutní vzhledem k poloze farního kostela a malému rozsahu původního hřbitova u něj, umožnil odkaz manželů Matěje a Ludmily Držtkové. Kostel byl stavěn v letech 1580 – 1618 podle návrhu V. Vogarelliho. Josefínské reformy, které znamenaly definitivní zánik pohřebiště u kostela Všech svatých, přinesly paradoxně dočasné zrušení kostela na Malsičce a jeho přeměnu na skladiště. Hřbitov na Malsičce je dnes jediným volyňským pohřebištěm, najdeme zde hroby řady lokálně významných osobností. Hřbitov má urnový háj a najdeme na něm hroby mnoha významných osobností - archeologa Jana Vratislava Želízka, básníka a spisovatele - prvního překladatele Puškina v Čechách - Čeňka Bendla (přítel Boženy Němcové katecheta a ředitel hlavní školy ve Volyni), astronoma a matematika Prof. Dr. Jindřicha Svobody, básníka a přítele Wolkerova Jaroslava Hůlky, básníka Aloise Hůlky, malíře Aloise Lhoty (učitel Mikoláše Alše), architekta Josefa Niklase či trojice bratrů Boháčů, malířů a sochařů. Akademická malířka Helena Zezulová, naivní malíř František Špírek, architekt Josef Niklas, výtvarníci bratři Boháčové malíř a restaurátor Maxmilián, profesor a malíř Alois a sochař Josef. Na neznámém místě zde spočívají i ostatky slavného loutkáře a spisovatele Václava Kopeckého (syn Matěje Kopeckého), který zemřel v místním chudobinci. Na hřbitově je i busta bývalého volyňského starosty Karla Kavalírka, což je práce sochaře Josefa Boháče. Najdete na něm ranou kamenickou práci profesora Jana Štursy „reliéf Madony“ z roku 1910 na hrobce rodiny Lovických a Budínských.
