popis objektu:
Stará tvrz byla původně dřevěné vladycké sídlo, které bylo obehnáno příkopem. Prvním vladykou byl Racek ze Žihobec, který byl v roce 1362 patronem sousedního kostela sv. Václava. Bývalá tvrz byla na počátku dvacátého století přebudována na sýpku. Severní křídlo bylo zvýšeno a rovněž přeměněno na sýpku. V západním křídle se dochovaly oba renesanční štíty dělené polosloupky s arkýřem a tři veliké sklepy. Okolo roku 1661 býval při tvrzi také pivovar, v němž sládek Martin Sosna vařil pivo. Ke tvrzi také patřila zahrada, která proslula vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy byly osázeny vzácným druhem lip, jejichž listy se podobaly kněžským kvadrátkům. Byly pokáceny roku 1749. Přestavba na kontribučenskou sýpku s nynějším přepatrováním proběhla již koncem 18. století, kdy vzniklo plackami klenuté schodiště - dnešní vstup. Jižní čelo východního křídla, které se zřítilo, bylo nově vystavěno v letech 1936-39. Přestavbou za renesance tvrz ztratila funkci panského sídla. Až do druhé poloviny 20. století sloužila jako sýpka. V této středověké stavbě se od dob husitských válek Nejstarší částí tvrze je zřejmě východní křídlo při návsi. Na nádvorním průčelí je v přízemí zachován zbytek půlkruhového a nad ním (také v líci zazděný) sedlový portálek. Kratší severní křídlo bylo podle valeně klenutého sklepa vloženo do původního obranného příkopu snad ještě v pozdním středověku, jeho raně renesanční štít s masivními polosloupy a zvlněným obrysem je dílem až následující stavební etapy z poloviny 16. století. Při této přestavbě bylo postaveno severozápadní křídlo s valeně klenutými sklepy a podobným štítem a snad i psaníčková sgrafita, dosud patrná na nádvorní straně. Pozoruhodný je i arkýř na jeho západním nároží ještě s goticky pojatými okny, nesenými mohutnými krakorci. Dnes je tvrz rekonstruována a v krásných prostorách je umístěna velmi zajímavá expozice „Jak se dříve žilo na venkově“. Celý rok ve tvrzi probíhají výstavy, koncerty a tématické programy. Majitelé Prvními majiteli tvrze byli asi od polovině 14. století do husitské revoluce Řesanští z Kadova, jejichž erb je shodný s Koci z Dobrše. V letech 1447-1461 se připomíná Bohuslav z Lukavice, roku 1517 Osecký z Brloha. Renesanční rozšíření tvrze je nepochybně dílem Zábořských z Brloha, kteří Kadov drželi až do roku 1650. V roce 1677 byl Kadov připojen k Bezděkovu a s ním pak ke lnářskému panství. Posledními uživateli bylo Zemědělské družstvo Kadov, od něhož bývalou tvrz koupili nynější vlastníci Václav Havlík a Pavel Stejskal. Ujali se nesmírně náročného úkolu - záchrany této stavby a citlivě prováděné přestavby. Dnes může opět sloužit veřejnosti a turistům. Expozice V prvním patře tvrze je nainstalována historická expozice: „JAK SE DŘÍVE ŽILO NA VESNICI (OD HORAŽĎOVIC DO BLATNÉ).“ Prohlédnete si velké množství předmětů a nástrojů spojených s každodenním životem na vesnici v minulosti. Nástroje na přípravu půdy, setí, sklizeň, zpracování vypěstovaných surovin a chov hospodářských zvířat. Některé předměty možná už ani neznáte a jen těžko si vzpomenete, k jaké činnosti je naši předkové používali.
