Sovy (Strigiformes) jsou poměrně početným řádem třídy ptáků obsahujícím více jak 200 druhů. Sovy jsou většinou samostatně žijící noční živočichové (ačkoli existují i výjimky, např. sýček králičí), kteří se živí malými savci, hmyzem a jinými druhy ptáků, některé, např. ketupy, jsou specializovaní výhradně na lov ryb. Nestravitelné části kořisti poté vyvrhují ve formě vývržků. Sova má velké strnulé oči, až o 270 stupňů otáčivá hlava a téměř neslyšný let. Od nepaměti je tento noční pták spojován s moudrostí a neštěstím zároveň. V evropské kultuře spojovány s moudrostí (podle řecké bohyně moudrosti Athény, často zobrazované se sovou). V rané křesťanské mytologii je naopak sova symbolem ďábla. Houkání sýčka je chápáno jako věštba smrti. Také v Japonsku je sova považována za symbol smrti a špatné znamení, u indiánů kmene Hopi jsou sovy tabuizované, neboť jsou nečisté a zlověstné. Jeden z největších a nejvýznamnějších druhů sov na Šumavě je puštík bělavý. Podobně jako jestřáb má světlé zbarvení a je tmavě šedě kropenatý. Má dlouhý ocasem a vyrovná se mu i svou obratností. V Bavorském lese upřednostňují sovy bukové lesy na slunných stráních. Rádi hnízdí v dutinách stromů nebo dokonce i ve stávajících hnízdech dravých ptáků. Odstřelem posledního puštíka bělavého v roce 1926 byla populace těchto sov v Bavorsku kompletně vyhubena. Dnes díky intenzivním snahám národních parků (Šumava a Bavorský les) proti volnému odstřelu zvěře se zde nyní usídlilo 6 až 7 chovných párů. Pro trvalý návrat puštíka bělavého je však nutné zajistit mu vhodná hnízdiště a ochranu jeho životního prostředí.
