přední evropská seismologická stanice v počtu záznamů – štola Kristýna zajímavosti ze Šumavy
nejdéle trvala 2. světová válka v Evropě (Německá armáda podepsala kapitulaci až 12. května 1945) - Čimelice zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
druhý největší hrad v Čechách po Pražském hradu - Český Krumlov zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené nádraží v Česku 995 m n. m. - Kubova Huť zajímavosti ze Šumavy
první elektrifikovaná trať v ČR od roku 1903 - Tábor zajímavosti ze Šumavy

rybník Rožmberk

detailní info

kategorie: příroda / voda - rybníky
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'42.654"N, 14°46'26.986"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Rybník Rožmberk vybudoval v letech 1584–90 proslulý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Jde o největší český rybník (jeho rozloha je 648 ha), a tak je také někdy nazýván „Jihočeským mořem“. Rožmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale i na celém světě. Stavbu provádělo 800 lidí, kteří přemístili 750 000 m? zeminy. Nutnost stavby tohoto vodního díla také podpořila velká povodeň, která 20. 8. 1544 z jihu Čech dorazila až do Prahy. Za třicetileté války chtěl Karel Bonaventura Buquoy, císařský velitel, hráz prokopat a zaplavit stavovské vojsko, které leželo u Soběslavi. Jen hlídka, kterou zde držel majitel třeboňského panství Petr ze Švamberka, zabránila katastrofě. Přesto během dlouhé války rybník zpustl a byl obnoven až za několik desetiletí. Jeho hráz je dlouhá 2430 m, až 10 m vysoká a u paty 55 m široká. Šířka koruny je 11 m, porostlá 150 až 400 let starými duby. Rybník měl původně rozlohu asi 1060 ha, zaplavoval louky až na okraji Třeboně. Voda se končila přibližně pod Starou Hlínou severně od dnešní silnice E 551 a v západní části rybníka sahala voda na Mokrých loukách zálivem několik set metrů od obchvatu Třeboně (třeboňské dálničky na Brno a Vídeň) směrem k severu, až k Třeboňským historickým roubeným seníkům. Protože ale rybám se daří spíše v mělkých vodách, tak bylo rozhodnuto hladinu snížit. Niveleta hráze kolísá od 429,4 m n. m. po 432,1 m n. m. Povodňové vody Lužnice odvádí důmyslná Nová řeka. Stavbu Rožmberka plánoval již Štěpánek Netolický, ale bál se množství vody z povodí Lužnice. Jeho nástupce Jakub Krčín rybník realizoval a současně vybudoval Novou řeku, která se na tzv. rozvodí odděluje od Lužnice a odvádí část vody z povodí Lužnice do povodí Nežárky a chrání tak rybník Rožmberk před velkou vodou. Lužnice ale není jedinou zdrojnicí tohoto rybníka. Kromě ní do Rožmberka vtéká potok od rybníka Hodějovského a Nového u Smitky na severovýchodě. Dále jsou to dva přítoky z rybníku rybníku Vítek, Prostřední stoka přitékající z Mokrých luk u Třeboně a přívod ze Zlaté stoky, který má hlavní význam při výlovech. Pod hrází se nachází na výtoku řeky Lužnice od roku 1922 malá vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 260 kW. Elektrárna je unikátní svojí polohou u nádrže jejímž cílem je chov ryb. Hlavní výpust rybníka byla postavena inženýrem Jindřichem Šimanem mezi lety 1916 – 1918 v místě původní Krčínovy výpusti, nazývané Hluboká. Jedná se o betonový monolit ve tvaru podkovy obložený lícovanými kamennými kvádry. Z nich jsou také vyzděny dvě odtokové štoly (160 x 220 cm). Jsou hrazeny litinovými lopatami pohybující se pomocí elektromotorem nebo mechanicky. Jsou zde dvě česlové stěny bránící úniku ryb. Vedlejší výpust Adolfka se nachází na začátku poslední třetiny hráze. Roku 1870 nahradila původní výpust zvanou Potěšilka (podle stoky Potěšilka, která z ní vychází a napájí řadu rybníků). Zůstalo zde původní dřevěného potrubí (čtyři trouby o rozměrech 30 × 60 cm) opatřené betonovým zhlavím kryté dřevěnými lopatami. První velká oprava proběhla roku 1936. Při poslední opravě (2004 - 2005) Krčínovo dřevěné potrubí zmizelo. Ačkoli bylo po více jak 400 letech stále v dobrém stavu. Bezpečnostní přeliv rybníka se nachází pod nejvýchodnější částí hráze. Přeliv rozptyluje a odvádí povodeň pod hráz rybníka a dál do Lužnice. Šířka vlastního přelivu je 56,5 m. Dále je v hrázi uložené potrubí pro zásobování sádek u Rožmberské bašty. Je možné odebírat vodu nejen z rybníka, ale i ze Zlaté stoky. Opevnění hráze na vnitřní straně tvořené dubovými piloty, kulatinou a haluzemi jedlí a smrků, bylo neustále opravováno a vyměňováno. Za Schwarzenbergů bylo nahrazeno tarasem z kamene. Tento taras je víc jak tři sta let starý. Stavba rybníka Rožmberk způsobila nejen zaplavení bývalé tvrze (nacházela se v prostoru dnešní hráze rybníka Vítek) u Staré Hlíny, ale také Moravské cesty z Třeboně do Jindřichova Hradce. Objem zadržované vody je přibližně 6,2 mil. m3. A o tom, že je hráz postavena opravdu důkladně, svědčí i důkaz z doby nedávné – při povodních v roce 2002 Rožmberk zachytil desetinásobek (asi 70–75 mil. m3) svého objemu, rozlil se na plochu 2300 ha, ale uchránil povodí Lužnice od větších škod. Těleso hráze vyvázlo bez poškození, zle poničen byl bezpečnostní přeliv mimo hráz. Dá se tedy mluvit spíše o přehradní nádrži než o rybníku. Odhadovaný kulminační přítok 700 m3s-1 byl rybníkem transformován na maximální odtok 270 m3s-1. Výška přepadu na bezpečnostním přelivu dosahovala téměř tří metrů. Zatopená plocha tehdy byla 2300 ha. Na východě se hladina dotýkala rybníku Ženich, na západě se propojila s Kaňovem a na jihu voda sahala na dohled od Zlaté stoky pod Opatovickým rybníkem. Zaplavila přitom část Třeboně mezi centrem města a čtvrtí Kopeček pod Kotěrovou vodárnou kolem železniční zastávky Třeboň - lázně a hasičské zbrojnice. Kompletně byla zatopena i třeboňská Mokrá luka s historickými seníky, známými i z filmu "Pyšná princezna". Při povodni roku 1890 zadržoval Rožmberk asi 50 milionů m? vody. Další povodeň následovala roku 2006. Vody bylo méně, ale přesto na Lužnici napáchala velké škody. Na Rožmberku se objevily v hrázi i trhliny, které byly opraveny. Aby povozy nemusely objíždět Rožmberk přes Lomnici nad Lužnicí, nechal Krčín postavit roku 1594 most z dřevěné kulatiny dlouhý 902 m přes zátoku mezi Starou a Novou Hlínou a později (1604) ještě jeden jižněji v ústí tehdejší Lužnice do Rožmberka. Roku 1659 byl tento most nahrazen pevnějším na dubových pilotách. Při povodni roku 1670 se most doslova položil na stranu. Mosty byly poškozovány každou větší povodní. Roku 1741 za První slezské války se k Třeboni obsazené francouzským vojskem blížili Rakušané. Francouzský velitel přikázal oba mosty strhnout. Teprve v letech na konci 18. století dali Schwarzenberkové postavit dva nové kamenné mosty o 5 a 12 polích. Než byla přetrasována silnice E 551, sloužily oba až do roku 1988 silniční dopravě, dnes pro pěší a cyklisty. Kratší most přes rybník Vítek má pět oblouků z kamenných kvádrů a pochází z roku 1781. Druhý má dvanáct oblouků a je na něm pamětní deska s letopočtem 1799. Oba mosty nejspíše projektoval inženýr Rosenauer. Ten byl ve službách Schwarzenbergů a vyprojektoval i Schwarzenberský kanál. Pětiobloukový most byl silně poškozen za povodní 2002. Ale podařilo se ho opravit a od roku 2004 byl znovu zpřístupněn. Tento most si oblíbili filmaři. Natáčely se zde pohádky Byl jednou jeden král a Z pekla štěstí. Rybník Rožmberk se loví poslední léta každý rok na podzim, zpravidla o víkendu, a tento slavnostní výlov bývá nejvíce navštěvovaným výlovem Česka. Protože se nesmí kvůli Lužnici hnojit a přikrmovat, bývá úlovek jen asi 150 tun ryb. Z větší části kapra. Na tradiční výlov vždy přijíždí desetitisíce lidí a je pro ně připravený bohatý kulturní program. Na výlov tohoto velikána se dostavují i turisté ze zahraničí. V roce 1925 se výlovu účastnil i tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk s tehdy úřadujícím předsedou vlády Antonínem Švehlou. Kolem rybníka vede Naučná stezka Rožmberk.

rybník Rožmberk na mapě

rybník Rožmberk na fotografiích

rybník Rožmberk

rybník Rožmberk

kategorie: příroda
lokalita: třeboňsko

zobrazit více

místa v okolí

Svatby pana Voka

Svatby pana Voka

kategorie: kultura a památky / filmová místa
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'53.807"N, 14°45'48.178"E

zobrazit více
Kluci v akci, Vánoční ryba z Třeboně

Kluci v akci, Vánoční ryba z Třeboně

kategorie: kultura a památky / publicistické pořady
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'52.904"N, 14°45'39.604"E

zobrazit více

další místa v okolí

ubytování v okolí