první rakousko-uherská továrna na kolečka k dětským kočárkům - Watzlawick Rejštejn zajímavosti ze Šumavy
nejmenší studánka na světě - u kostela Narození Panny Marie, Strašín zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
popraven gilotinou v brandenburgské káznici jako úplně poslední oběť – páter Josef Jílek zajímavosti ze Šumavy
nejstarší autokemp v České republice - Annín zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená pravěká pevnost v Čechách - Obří hrad zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy

vodní nádrž Orlík

detailní info

kategorie: příroda / voda - přehrady
lokalita: písecko
GPS: 49°36'20.816"N, 14°10'53.372"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Vodní nádrž Orlík je součást Vltavské kaskády v jižních a středních Čechách. Byla vybudována v letech 1954–1961 a přehradila tok řeky Vltavy u Solenice na Příbramsku. Nese jméno zámku Orlík, který kdysi vystupoval na skále nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera. Úprava střední Vltavy má dlouhou a pestrou historii. Již od středověku se datují dílčí pokusy a návrhy na její splavnění. V minulosti byla na Vltavě čilá vorová plavba a doprava zboží na menších lodích, zejména soli, kamene a dřeva. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy v té době bylo zaměřeno na voroplavbu a plavbu. První ucelený projekt na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka byl vypracován v roce 1894 firmou Lanna – Vering. Obrat ve vývoji a řešení středovltavských úprav nastal po I. světové válce, kdy se poprvé setkáváme s myšlenkou vodohospodářské soustavy dvou vysokých vodních děl u Slap a u Orlíka. V této době se střetávají dva hlavní hospodářské zájmy té doby - doposud dominující zájem plavby a nově nastupující zájem energetického využití. Přesto první dvě vodní díla Vrané a Štěchovice byla vybudována ještě zejména k plavebním účelům. V roce 1945 nastala nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Byla přijata koncepce budování co největších vodních děl (přehrad), která by akumulovala velké zásoby vody pro jejich další hospodářské využití a zlepšení vodohospodářských poměrů na Vltavě i dolním Labi. Dalším stupněm vltavské kaskády se tak stalo vodní dílo Slapy, které bylo uvedeno do provozu v roce 1955. Přípravné stavební práce budoucího vodního díla Orlík začaly již v roce 1954 a to dříve, než projekt byl oficiálně schválen tehdejší vládou. Během stavby se denně střídalo přes 1 500 dělníků a samotná stavba si vyžádala 2 oběti. Vzniklému umělému jezeru muselo ustoupit 14 mlýnů, velký počet pil a 650 obytných a hospodářských staveb. Pro výstavbu přehrady byla vybudována dlouhá železniční vlečka z Tochovic. Po stavební stránce byla přehrada dokončena a slavnostně uvedena do provozu 22. prosince 1961, 8 měsíců před stanoveným termínem dokončení. Poslední, IV. turbína vodní elektrárny byla spuštěna 10. dubna 1962. Před zatopením nádrže byl proveden podrobný průzkum dotčeného území, zabezpečeny hrady Orlík a Zvíkov a řada drobných historických objektů byla přesunuta nad úroveň zátopové čáry např. kostelík v Červené z 12.stol. nebo řetězový most v Podolsku. Přes jezero byly vybudovány nové silniční mosty u Podolska, dva u Zvíkovského Podhradí a konstrukčně výjimečný most Žďákovský. U Červené na Vltavě byl vybudován nový železniční most. V průběhu výstavby vodního díla Orlík byly zatopeny následující vesnice a osady: Orlické Zlákovice, Zbenické Zlákovice, Těchnice, Korce, Lavičky, Podskalí, Radava, Velký Vír, Žďákov, Letoštice. Přehrada se svou výškou i objemem zařadila na první místo mezi přehradami Vltavské kaskády, ale i v celých Čechách. Maximální zatápěná plocha nádrže je 2 732 ha, délka vzdutí na Vltavě 68 km, Lužnici 7 km a největším přítoku Otavě 22 km. Těleso Orlické přehrady je v řetězu vltavských přehrad největší, nejvyšší a nejmohutnější - 450 m dlouhá betonová tížní hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Objemem zadržené vody se nádrž Orlík řadí na první místo v České republice. Stálý objem nádrže, určený kótou 330,0 m, činí 280 mil. m?. Zásobní objem je 374,5 mil. m?, z toho využitelný zásobní objem po kótu 351,6 m představuje 85 mil. m?. Ochranný objem nad touto úrovní činí 62,1 mil m? s maximální hladinou na úrovni 354,0 m nad mořem. Celkový maximální teoretický objem vody tak může dosáhnout 716,6 mil. m?. Vodní elektrárna je umístěna v levé části řeky u paty betonové hráze. Do provozu byla uvedena v letech 1960-61 a celkový instalovaný výkon činí 364 MW. Plného výkonu je elektrárna schopna dosáhnout za 2 minuty a plní důležitou roli při stabilizaci elektrické sítě. Elektrárna na levém břehu pracuje se spádem v rozmezí 44,0 – 70,5m a použití Kaplanových turbin při tomto pracovním spádu je světovou raritou. Orlická přehrada je známá také pro tzv. Orlické vraždy. Skupina pěti sériových vrahů v letech 1991–1993 za účelem peněžního zisku zavraždila pět lidí, vesměs podnikatelů, a těla obětí většinou ukrývali do sudů, do nichž nalili louh a shodili je do Orlické přehrady. Autorem tohoto nápadu byl Vladimír Kuna. Prozkoumávání dna bylo zahájeno 10. července 1995. Zpočátku vyšetřování byla vytvořena krycí historka o čištění dna přehrady. Po několika dnech byly nalezeny dva sudy s lidskými ostatky a tělo zabalené v pletivu. Třetí tělo bylo později policejními potápěči nalezeno na dně přehrady zabalené do role pletiva. V roce 2005 natočil režisér Jiří Svoboda na náměty těchto událostí film Sametoví vrazi.

vodní nádrž Orlík na mapě

vodní nádrž Orlík na fotografiích

místa v okolí

fara Schwarzenberská hrobka Orlík nad Vltavou

fara Schwarzenberská hrobka Orlík nad Vltavou

kategorie: kultura a památky / fary
lokalita: písecko
GPS: 49°31'2.000"N, 14°9'40.687"E

zobrazit více