Šumava.cz

Obec Vlastiboř leží západně od Soběslavi a skládá se z tří samostatných vesnic - Vlastiboře, Záluží a Svinek. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1354. Obec, jak říká pověst, založil vladyka Vlastibor z kmene slovanů - Doudlebů v okolí usedlého. Obec je od nepaměti rozdělena potokem -větší část koupili roku 1354 Rožmberkové od Oldřicha z Hradu, menší část vlastnil Louňovický klášter. I tu koupili Rožmberkové roku 1584 a celou obec Vlastiboř pak roku 1594 koupilo město Soběslav. Vlastiboř spadá do oblasti Soběslavských Blat, pro kterou je typická architektura tzv. Selského baroka. Vlastiboř byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Vlastiboř má tři části: Velká strana - na jih od Bechynského potoka, postavená v 15 století. Typickým prvkem je uspořádání usedlostí za sebe do dvou řad. Malá strana - na sever od Bechyňského potoka, postavená v 19. století. Jsou pro ni typická velká stavení, která se nachází uprostřed zahrad. Pankrác - východní část vesnice s domy postavenými v minulém století. V průběhu středověké kolonizace byla rozvržena severní část Vlastiboře. V současnosti je tato část obce, nesoucí již dlouho název Velká Strana, tvořena především velkými zemědělskými usedlostmi. Usedlosti se vyznačují různým stupněm uzavření hospodářského dvora roubenými nebo již zděnými stavbami obytné a hospodářské funkce. Většinou se jedná o trojstranné uspořádání se štítově orientovanými stavbami uzavíranými v zadní části dvora stodolou. Některé z usedlostí jsou ustoupeny z obvodu návesního prostranství až do zadního prostoru zahrad. Stavební obraz Velkostranské návsi charakterizují dvouštítová průčelí usedlostí s mezilehlou ohradní zdí, ve které je umístěna vjezdová brána a vstupní branka. Ohradní zeď uzavírající hospodářský dvůr je situována na stejné stavební čáře jako obvodové zdivo přízemního domu a patrové sýpky. Prostor někdejší Velké Strany byl později rozparcelován a zčásti zastavěn objektem školy, čímž poněkud ztratil na původních rozměrech i charakteru. Jižně a jihozápadně od Bechyňského potoka leží tzv. Malá Strana, založená později. Usedlosti mají menší rozměry zahrad, avšak jejich půdorysné uspořádání je obdobné. Polnosti za záhumenními cestami se vyznačují pravidelným dělením v obou převládajících směrech. Malostranská náves působí nepoměrně menší rozlohou, na čemž se ostatně podílí i její zastavění bývalou kovárnou, kaplí a hostincem. Štítová průčelí staveb i ohradní zeď jsou zdobeny mimořádně náročnou štukovou výzdobou, využívající též iluzivního dekoru (např. ve formě slepých vrat apod.) Ve Vlastiboři působil známý zednický mistr Martin Paták (1820 - 1889), který odtud rovněž pocházel. Podílel se tak na výzdobě řady zdejších staveb i blatských statků v okolních obcích. Podoba většiny zděných staveb dochovaných ve Vlastiboři pochází až ze 2. pol. 19. století. Jen ojediněle se dochovaly stavby náležející ke starší dřevěné vrstvě zástavby, zastoupené nejzřetelněji roubenými stodolami. Stavební fond obce se bohužel nevyhnul pozdějším stavebním úpravám a přestavbám, z nichž mnohé lze přinejmenším označit za diskutabilní. Sporné jsou rovněž mnohé novostavby a úpravy veřejných prostranství. Pamětihodnosti: Stavení č.p. 34 (jehož autorem je stavitel, zdejší rodák Martin Paták a toto stavení je považováno za jeho největší dílo, stavení je typické falešnými štukovanými vraty), dvě roubené stodoly, kaple. Německý název Wlastiborsch.