Šumava.cz

Obec Horní Stropnice se nachází jihovýchodně od města Trhové Sviny (12 km) v okrese České Budějovice, nedaleko se nachází hraniční přechod Šejby-Harbach (pro pěší a cyklisty). Obec Horní Stropnice bývala původně malou osadou nacházející se na okraji neosídleného pohraničního hvozdu, v území, které je roku 1185 českým přemyslovským knížetem Bedřichem propůjčeno ministeriálskému rodu pánů z Kuenringu v léno podkrají Vitorazské s přilehlými lesy mezi řekami Lužnicí a Stropnicí „fluvius Stropniz“.  Horní Stropnice, pojmenovaná dle této řeky, se v písemných historických pramenech poprvé připomíná v listině pražského biskupa Jana II. z Dražic, datované 1. června 1259, kterou cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě potvrzuje fundace a donace učiněné jeho zakladatelem Vokem z Rožmberka (Stropnice je zde uvedena jako Strobnich). Tehdy sliboval Jindřich z Kuenringu budoucímu manželi Hedviky ze Schaumburgu – panu Vokovi z Rožmberku - jako součást věna polovinu Stropnice, ležící na vitorazském pravém břehu, zatímco druhou část osady již ženich měl. V té době patřila Stropnice nejen Vokovi z Rožmberka, ale také Albertovi z Boršova, který se také psal ze Stropnice. Ve své závěti z roku 1262 odkázal Vok z Rožmberka své manželce Hedvice statek Stropnici (již obě části spojené) a ta jej užívala až do své smrti v roce 1315.  V roce 1359 prodal Vítek, seděním na Příběnicích, svým příbuzným – bratrům Petru, Joštu, Oldřichu a Janu z Rožmberka zboží stropnické spolu s panstvím Nové Hrady. V té době pravděpodobně vznikl městský znak Stropnice, které byla již před rokem 1323 povýšena na městys. Městský znak se vyvinul z obrazu pečeti užívané samosprávou se znakem vrchnosti „pánů z Růže“ Rožmberků, v jejichž erbovním znaku byla červená růže v bílém poli. Páni z Růže, jmenovitě Vilém z Rožmberka, mají také zásluhu na tom, že prostor v místě nynější osady Hojná Voda v Novohradských horách roku 1553 ožívá pod názvem Vilémova hora a rožmberský Vladař zde pro potřebu sklárny ve Staré Huti usazuje 26 dřevorubců. Podle pověsti si tu jeden z dřevorubců vyléčil ránu na noze koupáním ve studánce, kde se později „našel obraz božské pany a s oním dobrodiním nebes – jak se věří – souvisejí případy vyléčení“ píše Bohuslav Balbín v Miscellanea historica regni Bohemiae. Kronikář posledních Rožmberků Václav Březan pak píše: „Toho roku 1564 na panství novohradském nad Stropnicí k pomezí rakouskému voda zdravá, jenž podnes slove Dobrá Voda, se zjevila, kterouž se mnoho lidí zhojilo. Kdež domové stavěti se počali a slove ta hora Vilémova Hora. Jaků moc táž voda jmá, obzvláště tištěný patent o ní vydán“. Podnětem pro založení Hojné Vody se tedy stal objev léčivého pramene, přičemž pověst o jeho zázračných účincích se tak rychle šířila, že již o tři roky později zde byly stavěny domy pro lázeňské hosty. Místo si oblíbil i pan Vilém z Rožmberka a brzy po založení osady si zde zbudoval dřevěný lovecký zámeček. Kromě léčby svých neduhů se věnoval i lovu ve zdejších lesích, bohatých na zvěř. Bývali tu vlci, rysi, medvědi. „Dobrá Voda na Vilémově hoře“ se stala věhlasným místem, žijícím dosti rušným životem. Pobývala zde řada význačných osobností, například v letech 1570 Ladis von Kuenring, 1573 Laurentius, opat ve Zwettlu, 1577 a 1597 Petr Vok z Rožmberka, 1585 Vilém z Rožmberka, 1591 španělský generál Octavian Spinola, 1610 a 1611 maďarský šlechtic János hrabě Zrinyi de Seryn, 1611 Kateřina z Montfortu s dcerou Lucií Otýlií z Hradce a později i někteří Buquoyové. Roku 1486 podlehla značná část městečka zkáze při požáru. Po smrti Petra Voka z Rožmberka (1611) zdědili Stropnici společně s novohradským panstvím Švamberkové a v rámci pobělohorských konfiskací přešla roku 1620 do vlastnictví císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. Zdejší řemeslníci obdrželi v roce 1608 rozsáhlá privilegia, později potvrzená Buquoyem. Dobře se tu dařilo tkalcovství, v místě působil až do roku 1895 vlastní pivovar. Po zániku feudálního zřízení se Horní Stropnice stala roku 1849 samostatnou obcí. Od roku 1888 pracovala zdejší důležitá továrna na výrobu zemědělských strojů. Pamětihodnosti: kostel svatého Mikuláše, fara, Mariánský sloup. Místní části: Bedřichov, Dlouhá Stropnice, Dobrá Voda, Hojná Voda, Humenice, Chlupatá Ves, Konratice, Meziluží, Olbramov, Paseky, Rychnov u Nových Hradů, Staré Hutě, Svébohy, Světví a Šejby. Další místní části jsou zaniklé obce Hlinov, Krčín, Střeziměřice, Vesce a Vyhlídky. Německý název Strobnitz.