Šumavský rozcestník: zámek Bzí

zámek Bzí

detailní info

kategorie: kultura a památky / zámky
lokalita: budějovicko
GPS: 49°10'57.345"N, 14°32'34.144"E

popis

První písemná zpráva pochází z roku 1354, kdy Petr z Rožmberka dostal Bzí od krále Karla IV. V tomto období ve vsi zřejmě vzniklo drobné vladycké sídlo - tvrz. Ve Bzí býval už ve středověku panský velkostatek, ke kterému patřily okolní vesnice včetně Bukovska. Před polovinou 16. století vymřel rod ze Bzí a panství získali Hozlauerové z Hozlau, po nich se majitelé střídali. Ve Bzí býval už ve středověku panský velkostatek, ke kterému patřily okolní vesnice včetně Bukovska. Během třicetileté války byla ves silně poškozená, tvrz je uváděna jako zpustlá a vyhořelá. Za vlastnictví Jetřicha z Gemmersheimu došlo roku 1655 k přestavbě poničené tvrze na barokní jednopatrový zámek o čtyřech křídlech s rozměrným sálem v patře a s kaplí svatého Floriána. Tuto přestavbu připomíná kamenný alianční znak Jetřicha a jeho manželky Voršily umístěný nad vstupním portálem. Po smrti obou manželů bez potomků se dostalo Bzí s tvrzí, dvorem knížeti Janu Adolfu I. Schwarzebergovi. Tehdy došlo k rozšíření zámecké zahrady a roku 1754 i k úpravě zámku, aby mohl být obýván knížecí rodinou. Sídlili tu rovněž úředníci bezského statku, který byl zpočátku spravován samostatně a teprve v roce 1898 byl přičleněn k třeboňskému panství. V roce 1939 koupila zámek paní Marie Spinková a rodina zde hospodařila až do roku 1956. Po druhé světové válce připadla roku 1956 zámecká budova kolektivizací státnímu statku, byla využívána k hospodářským účelům a značně zchátrala. I později sloužila ještě pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu a k bydlení. Po roce 1990 byl vrácen v restituci potomkům bývalých majitelů a ti ho prodali. Noví majitelé se měnili, a tak zámek rychle pustnul. V době, kdy byl zámek ještě zachovalým objektem, byly v něm natáčeny filmy Zlatí úhoři a Svatba upírů. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova s nádvořím, které v prvním patře lemuje pavlač na krakorcích. V přízemí zámku se nacházejí pěkné prostory s křížovými a valenými klenbami, v prvním patře je celkem 15 velkých obytných pokojů s příslušenstvím. V přízemních prostorách zámku byla v provozu likérka a sýrárna. Později byl zámek využíván státním statkem - dokonce i pro byty zaměstnanců. Rozborem pitné vody v lokalitě zámku bylo zjištěno, že voda má vysokou kvalitu tzv. artézských vod a je vhodná např. jako kojenecká voda.