Šumavský rozcestník: pomník Jana Smila, Křemže

pomník Jana Smila, Křemže

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: krumlovsko
GPS: 48°54'18.542"N, 14°18'19.048"E

popis

Pomník Jana Smila stojí u kostela sv. Michaela v Křemži. Jde o kámen s nápisem: "na paměť Jana Smila z Křemže † 1447" a s informační tabulí. Jan Smil z Křemže († 1447) pocházel zrodu jihočeských Bavoroviců, kteří byli nositeli erbu střely. On sám představoval zástupce čtvrté generace křemežskýeh zemanů. První písemnou zmínku o něm nalezneme v zápisu z roku 1420 v Popravčí knize pánu z Rožmberka, která ho připomíná ještě vletech 1423, 1424 a 1429. Uvedené zápisy svědčí o tom, že se podílel na kriminální trestné činnosti. Tato jeho provinění úzce souvisela s děním v dobách husitských nepokojů a válek. Jan Smil byl husitským hejtmanem a v této funkci několikrát podepsal příměří s Oldřichem 11. z Rožmberka. V oné době získal rozsáhlé statky, dosti vzdálené od rodné Křemže. Okolo roku 1420 dostal do držení hrad Hus s přilehlým panstvím, v roce 1437 část zlatokorunského panství, panství Volary a město Prachatice. Tyto Smilovy majetkové přínosy vzbudily zájem a nelibost zmíněného Oldřicha z Rožmberka. Za nejasných okolností pán z Rožmberka koncem roku 1438 kremelského zemana zajal a uvěznil v českokrumlovském hradu. Dlouhým vězněním bez možnosti obhajoby zlomený Jan Smil se souhlasem své manželky v roce 1444 odevzdal do Rožmberkových rukou všechny své nemovitostí, za což mu bylo přislíbeno osvobození. Oldřich z Rožmberka na základě lživých obvinění z padělání královských listin Jana Smila ze žaláře nepropustil a v roce 1447 ho dal popravit. Smilovou manželkou byla Anna z Rožmitálu s erbem sviní nebo kanci hlavy. Jejich synové Přibík a Jiřík v roce 1455 prodali Křemži Oldřichovi z Rožmberka, o rok později statek Hus, načež zcela zmizeli z historické scény.