Šumavský rozcestník: pamětní deska Benedikt Žák

pamětní deska Benedikt Žák

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
památníky
pamětní deska Benedikt Žák

detailní info

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: písecko
GPS: 49°25'46.391"N, 14°2'4.290"E

popis

Pamětní deska na kameni u kostela sv. Jiljí v Miroticích s textem: „V těchto místech stál dům, kde se pravděpodobně narodil Benedikt Žák (7.2.1758 - 10.12.1826), slavný tenorista, hudební skladatel, flétnista a přítel Mozartův.“ V mezinárodních hudebních kruzích je Benedikt Žák (7.2.1758, Mirotice - 10. 12. 1826, Mnichov), který od roku 1776 studoval filozofii a zpěv ve Vídni, znám pod jménem Benedikt Schack. Josef Žák, byl synem mirotického kantora a rodák radobytecký, který byl výborným muzikantem. Josef se stal na několik let choralistou na Svaté Hoře. Dále zpívá sopránové party mezi choralisty na kůru svatovítském v Praze… Poté se stává členem operní scény ve Vídni a dvorního divadla v Mnichově. Jeho vynikající zpěv vysoce ocenil Leopold Mozart v roce 1786. Pro Schackovu kariéru byla významná jeho známost se zpěvákem, dramatikem a skladatelem Emanuelem Schikanederem, který ho v roce 1789 angažoval do Divadla na Vídeňce (Theater auf der Wieden) jako skladatele a hlavního tenoristu. V týmové práci na kompozici se Schack společně s Johannem Baptistou Hennebergem a Franzem Xaverem Gerlem podílel na vzniku a uvedení série pohádkových singspielů Oberon, Král elfů, Dobrotivý derviš a Kámen mudrců (na kterém patrně spolupracoval i Wolfgang Amadeus Mozart). V letech 1785-1791 byl jedním z nejdůvěrnějších přátel Mozarta, který přímo pro něho napsal úlohu Tamina ve své Kouzelné flétně. Jeho žena Elizabeth (rozená Weinhold) zpívala v Kouzelné flétně roli třetí dámy. Některé zdroje (např. muzikolog David Buch) uvádí, že Schack spolu s Mozartem chodívali na dlouhé procházky. Mozart při čekání na svého přítele, až se obleče na ven, si s potěšením krátil chvíli vpisováním do partitur, na kterých Schack zrovna pracoval. Schack po nějakou dobu bydlel ve stejném domě jako jeho přítel Wolfgang Amadeus Mozart. Když Mozart na podzim roku 1791 psal v předtuše své blízké smrti slavné Rekviem, které už nestačil dokončit, chtěl ještě slyšet na smrtelném loži aspoň torzo své poslední skladby. Sopránový part mu nezpíval nikdo jiný než mirotický rodák Benedikt Žák. Nejambicióznější Schackovou prací byla opera Der Fall ist noch weit seltener oder Die geplagten Ehemänner (1790). Po odchodu z Divadla na Vídeňce napsal pro tuto společnost nejméně jednu komickou operu: Die beyden Nannerln oder Das Chinesische Feuerwerk zu Ehren der Nannerln (1794). Schack se roku 1796 odstěhoval spolu se svou ženou do Gratzu a o tři roky později do Mnichova, kde byl uznávaným pěvcem a plodným skladatelem církevní hudby.