Šumava.cz

Fitzova hrobka je stavba na jednoduchém obdélníkovém půdorysu, která je osově souměrná ve stylu vídeňské secese. Střední část tvoří vchodový portál zaklenutý půlkruhem podepíraným po stranách masivními zděnými nástavci. Nad vchodem se tyčí osmiúhelníková kopule prosvětlená malými okny. Na zdivu po stranách se uplatňuje motiv dlaždicových polí. Fitz Johann Jan (3.července 1834, Moravský Beroun - 28.února 1906, Vídeň). Johann se narodil se 3. 7. 1834 v Moravském Berouně do německé rodiny. Otec Kašpar Fitz byl důlním a syn Johann společně se svým bratrem pokračovali v jeho odborné dráze. Po odborných studiích na Hornických akademiích v Bánské Štiavnici a Příbrami začal pracovat na Ostravsku - na rudných dolech svobodného pána Kleina na Moravě. V prvních letech své praxe působil na dolech v Ostravě a Později pracoval jako hormistr v Padochově na Moravě. Odtud byl zřejmě znám nebo doporučen i konsorciu brněnských podnikatelů, které jej požádalo o zhodnocení nabídky původních mirošovských těžařů Franze Jahnia a Adolfa Grimma k odprodeji dolů v Mirošově. Fitz po důkladném prostudování dolů a možností jejich dalšího rozvoje koupi doporučil a konsorcium jej jmenovalo báňským ředitelem Mirošovského kamenouhelného těžařstva. Byl iniciátorem a realizátorem v podstatě všech počinů společnosti. Pod jeho vedením dolovalo těžařstvo v Mirošově dlouhých šestatřicet let. Společnost tu v té době vlastnila veškeré doly, koksovny v Mirošově a Rokycanech, uhelnou dráhu Rokycany - Mirošov, zdejší panství, reprezentativní dům ředitelství, později Fitzovu vilu v Rokycanech a mnoho dalších nemovitostí v okolí. Od roku 1897 patřil této společnosti také důl Viktorie v Libušině na Kladensku, jehož byl J. Fitz zakladatelem a který byl největším uhelným dolem celé c. k. monarchie, a rovněž svatoňovické panství s perspektivními zásobami černého uhlí. Fitzovy kaolínky v Horní Bříze ostatně dodávaly ve velkém dlažbu i do Vídně, kde byly použity v kasárnách, na nádražích či v nově budovaných stanicích městské dráhy. Žil v Rokycanech, v domě čp. 64/I, kde později dlouhá léta sídlila okresní vojenská správa. Johann Fitz byl ve své době nejvýznamnějším rokycanským podnikatelem, managerem a velkoprůmyslníkem. Významný podnikatel, aktivní rovněž v kaolínové těžbě. Zemřel 28.2.1906 ve Vídni, pohřben do hrobky u Nejsvětější Trojice v Rokycanech. Hrobky v Rokycanech vybudoval pro svého jediného syna Huga, který náhle v Mirošově podlehl zánětu pobřišnice dne 26. 1. 1900 ve věku 38 let. Hrobka byla vybudována ještě v témže roce. Dne 21. 10. 1902 zemřela Mathylda Fitzová, manželka Johanna Fitze, také ona byla pohřbena do rokycanské hrobky. Johann Fitz zůstal sám (3 dospělé dcery již byly provdané), předal své funkce a uchýlil se do Vídně. Zde také na komplikace po těžké operaci (zánět plic) zemřel ve čtvrtek 1. 3. 1906. Poslední rozloučení proběhlo ve Vídni. V neděli 4. 3. byly Fitzovy ostatky přivezeny v 15:30 vlakem do Rokycan a ještě tentýž den se konal velkolepý pohřeb. Toho se zúčastnilo množství lidí, zástupci všech místních úřadů, vedení okolních báňských úřadů, představitelé městské i okresní samosprávy, obchodní komory, vojska, ale i zaměstnanci z Fitzových podniků. Pohřeb celebroval zdejší děkan Eduard Raus.