Šumava.cz

Hrob Jaroslava Švestky na hřbitově městečka Nové Hrady. Jaroslav Švestka Borský (20.dubna 1942, Holyně, Praha - 5.června 2006,  České Budějovice) byl český rebel, glosátor, spisovatel, dřevorubec a kritik. Jaroslav Švestka Borský se narodil Praze, kde vyrůstal, vyučil se strojním zámečníkem a nastoupil do prvního zaměstnání - v letech 1957 1963 jako opravář obráběcích strojů v závodě České závody naftových motorů, n. p. Praha, závod 01 – Smíchov. V letech 1963 - 1965 podstupuje základní vojenskou službu v Rožmitále pod Třemšínem. V letech 1965 - 1970 pracuje ve Filmovém studiu Barrandov, kde pracuje jako tzv. služba u kamery. Zúčastnil se natáčení filmů Rozmarné léto, Čest a sláva, Skřivánci na niti aj. Jako osoba nepohodlná komunistickému režimu musel v roce 1970 odejít z barrandovských ateliérů a stal se dřevorubcem s působností na Novohradsku a Protivínsku. Žení se a v letech 1970 - 1979 pracuje u podniku Jihočeské státní lesy, Lesní závod Nové Hrady, Lesní správa Žofinka. Bydlí v osadě Žofina Huť. V roce 1979 se mu rozpadá manželství s Jaroslavou a stěhuje se do Protivína. V letech 1979 1988 pracuje jako dřevorubec pro Jihočeské státní lesy, Lesní závod Písek se sídlem v Protivíně, Lesní správa Skočice. Ani za totality, kdy pracoval v lesích jako dřevorubec, se však nedokázal vzdát svého bouřliváctví, poukazování na absurdity a nepravosti systému. Jeho korespondence a literární seberealizace, které se samozřejmě mocným oné doby ani trochu nelíbily, mu vynesly další politické stíhání včetně obvinění z poškozování zájmů republiky v cizině. Tenkrát prvně přiřadil ke svému jménu literární přídomek Borský. V červenci 1984 je proti němu zahájeno trestní stíhání za zasílání literárního textu Orwellův rok normální poštou na adresu přítele Daniela Havránka do Norimberka ve Spolkové republice Německo. Podepisuje Chartu 77. V roce 1984 uzavírá druhé manželství s Jitkou Moravcovou. Krajským soudem v Českých Budějovicích je dne 28. dubna 1986 odsouzen podle § 98 (podvracení republiky) ke ztrátě svobody na dva roky nepodmíněně a ke třem letům tzv. ochranného dohledu. Podporuje jej VONS, je o něm vysílána relace Ivana Medka na Hlasu Ameriky, podpora Amnesty International… Nejvyšší soud České socialistické republiky zrušil rozsudek Krajského soudu v Č. Budějovicích a odsoudil J. Švestku opět podle § 98 (podvracení republiky) ke ztrátě svobody na jeden rok nepodmíněně, bez následného ochranného dohledu. V létech 1986 1987 nastoupil výkon trestu věznice Plzeň-Bory. V roce 1987 podává žádost o vystěhování do Kanady a povolení od úřadů dostává dne 29. ledna 1988. Dne 27. dubna 1988 odlétá z ruzyňského letiště po trase Praha – Amsterdam – Vancouver. Práci dřevorubce nachází v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pracoval v dřevařských táborech na těžebních strojích. Tam mu také byla kvůli neprůchodnosti cév amputována noha a nahrazena protézou, což mu ovšem nezabránilo pokračovat na stejných pracovních postech. V roce 2000 se vrací natrvalo do České republiky. Žije v Nových Hradech v jižních Čechách. Po návratu do Čech se mj. zabýval problematikou zaniklých vesnic v příhraničí a věnoval se aktivně i své další lásce – fotografování. Dokonce vedl mladé zájemce o toto umění v Nových Hradech, jimž vštěpoval zásady dobré fotografie. Jeho zdravotní problémy se však prohlubovaly a krátce po amputaci druhé nohy přestřihla nit jeho života smrt. 5. června 2006 umírá v českobudějovické nemocnici ve věku 64 let. Pohřben je v Nových Hradech. Dílo Jaroslava Švestky je poměrně obsáhlé, a přestože mu v minulém režimu vyneslo tolik postihů, bylo z podstatné části nepublikované. V roce 2008 vznikla útlejší knížka Ze Šumavy k Rockies a zpět, ta obsahovala výňatky z unikátních Jaroslavových dopisů, jež adresoval svým přátelům, ale také úřadům, institucím, redakcím, i fiktivní neodeslané listy Ježíši Nazaretskému či Albertu Einsteinovi. Tato dlouholetá korespondence, jež se zachovala jak díky těm, jimž byla určena, tak i díky Jaroslavově pečlivému archivování v podobě kopií na průklepových papírech, je nesmírně objemná, tudíž knižně využitelná jen z malé části. Druhou knihou byl Deník dřevorubce, který vyšel v Libri prohibiti. Orwellův rok, jenž byl jedním z hlavních důvodů Švestkova trestního stíhání měl vyjít v nakladatelství Sixty Eight Publishers v Torontu, jak přislíbil v roce 1988 Josef Škvorecký, ale kvůli vývoji událostí a ukončení činnosti vydavatelství se tak již nestalo…