Šumavský rozcestník: Šmidinger Josef

Šmidinger Josef

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: strakonicko
GPS: 49°15'39.555"N, 13°54'8.250"E

popis

Josef Šmidinger (24.října 1801, Strakonice - 2.února 1852, Hostomice pod Brdy) byl český kněz a vlastenec, šiřitel českých knih, zakladatel Šmidingerovy knihovny v jihočeském městě Strakonice, učitel, přítel básníka Františka Ladislava Čelakovského a Jana Vlastislava Plánka. Navštěvoval hlavní školu ve Strakonicích, gymnázium začal studovat v Písku a středoškolská studia ukončil v Praze, kde potom začal studovat filozofii. Během studií v roce 1825 se zúčastnil střetů s řemeslníky a byl za to vyloučen z univerzity a násilně odveden na vojnu. Z vojenské služby byl osvobozen kvůli plicní chorobě, která jej trvale trápila. Po té začal studovat teologii a 25. července 1833 byl vysvěcen na kněze. Již jako student semináře začal rozšiřovat české knihy. Kvůli nemoci se vzdal kněžského životního poslání a učil ve strakonické hlavní škole. V roce 1833 neúspěšně usiloval o místo ředitele školy a pracoval jako vychovatel, nejprve v rodině barona Dlouhoveského z Chanovic, v zámku Němčicích, poté ve Volenicích a nakonec v rodině baronů Veithů. V roce 1843 založil knihovnu ve Strakonicích, která jeho jméno nese dodnes. Kromě toho založil venkovské knihovny v Hostlovicích (dnešní Hoslovice) a Němčicích. Na jiných místech lidi podporoval k založení knihoven. Rozšiřoval české knihy na venkově i ve městech, osobně je prodával u kostelů během poutí a posvícení. Chudým daroval knihy bezplatně. Od roku 1849 do roku 1852 sbíral peníze na stavbu Národního divadla v Praze. Obětavě pracoval v Matici české, jejímž členem se stal v roce 1832. Sám pro ni získal více než 400 členů a nasbíral více než 20 000 zlatých. Ještě v roce 1845 Šmidinger vychovával děti vlasteneckého statkáře Šafaříka z Tažovic. Tři roky před svou smrtí sloužil jako pomocný kněz v Hostomicích pod Brdy. Osobnost kněze Josefa Šmidingera inspirovala spisovatele Aloise Jiráska k vytvoření postavy Matouše Vrby v románu F. L. Věk!