Šumavský rozcestník: Čurda Karel

Čurda Karel

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: třeboňsko
GPS: 49°2'0.682"N, 14°47'37.534"E

popis

Karel Čurda (10.října 1911, Nová Hlína u Třeboně - 29.dubna 1947, Praha) byl československým vojákem v exilu za druhé světové války, člen paradesantu Out distance a konfident gestapa. Karel byl nejmladší z šesti dětí, vystudoval základní a měšťanskou školu, živil se ale jako dělník. V roce 1933 nastoupil povinnou vojenskou službu k 29. pěšímu pluku, absolvoval poddůstojnické kurzy a zůstal jako délesloužící. V roce 1938 byl z armády propuštěn a pracoval jako člen finanční stráže. V červnu 1939 utekl do Polska, v srpnu do Francie, kde byl přijat do cizinecké legie. Do bojů díky rychlé porážce Francie už nezasáhl. V červenci 1940 unikl lodí do Anglie, kde byl zařazen k automobilové rotě a přihlásil se pro speciální operace. Od září 1941 absolvoval výcvik a v lednu 1942 byl zařazen do skupiny Out distance. Dne 27. března 1942 byl jako parašutista vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava jako člen výsadkové skupiny Out Distance spolu s Opálkou a Kolaříkem. Po přistání se skupina zhroutila zraněním Opálky, částečným prozrazením a sebevraždou obklíčeného Kolaříka, ztrátou veškerého materiálu. Úkryt Opálka a Čurda hledali v Praze, Čurda se později 28. května 1942 přesunul za matkou do obce Nová Hlína. Doma se také dozvěděl o atentátu na Heydricha a následné odvetě - heydrichiádě. Rozhodl se nejprve 13. června poslat na četnickou stanici v Benešově udání, které zůstalo bez odezvy, a tak 16. června vyrazil do Prahy vyhledat spolubojovníky, které v krycím bytě rodiny Svatošových nenašel. Šel tedy na gestapo sídlící v Petschkově paláci, kterému poskytl zásadní informace pro odhalení atentátníků skrývajících se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Neúspěšně se pokusil o sebevraždu. Později mu byla vyplacena odměna (čtvrtina celkové nacisty vypsané odměny dva miliony říšských marek) půl milionu říšských marek vyplácených po částech. Stejná suma čekala dalšího zrádce – parašutistu Viliama Gerika – zbytek se rozdělil mezi sedm občanů říše a 53 menších udavačů z Protektorátu. Karel Čurda žil pak v Praze pod změněným jménem Karl Jerhot, oženil se s Němkou a pražské gestapo jej později využívalo jako agenta provokatéra. Karel Čurda má hlavní vinu na tragickém osudu paraskupiny Antimony a na zatčení Františka Pospíšila ze skupiny Bivouac. Z Čurdy se později stal alkoholik, pročež ho gestapo využívalo čím dál tím méně. Po konci války se Čurda 15. května 1945 přihlásil na četnické stanici v Manětíně. Byl zatčen, později odsouzen k trestu smrti a 29. dubna 1947 oběšen v Pankrácké věznici. Čurda ve svém závěrečném prohlášení odmítl žádat o milost. Jeho žena a syn odešli do Rakouska.