detailní info
kategorie: kultura a památky
/
kostely
lokalita: lipensko
GPS: 48°39'34.185"N, 14°9'56.638"E
popis
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku měl předchůdce, který zde stál již před rokem 1270. A kostelu předcházela zřejmě ještě starší kaple. V roce 1270 věnoval Vítek z Krumlova kostel benediktinskému probožství v Zátoni u Českého Krumlova a v roce 1277 je písemně připomínán první frymburský kněz Prebiziaus a samotný farní kostel pod patronátem kláštera Ostrov u Davle. Od roku 1301 je frymburským farářem Ulrich Wosner. 29. května 1305 přechází farnost pod správu kláštera premonstrátů v rakouském Schläglu, kde byla až do roku 1946. Zajímavé je však ustanovení Jindřicha z Rožmberka, že "frymburská fara má vždy zůstat u země české, diecéze pražské, pod panstvím Rožmberků". Kolem věnování z 29. května 1305 však vznikl spor, který byl definitivně vyřešen až v roce 1317, kdy se benediktini definitivně vzdali frymburské fary. Fara získala darem v roce 1315 frymburský mlýn a později právo rybolovu. Frymburské farnosti se na rozdíl od ostatních farností Vyšebrodska netýkal interdikt (zákaz konání bohoslužeb) papeže Pavla II. z roku 1468, a tak plebán Johannes, který byl v té době ve Frymburku farářem, nemohl dostát všem svým povinnostem a byla povolána posila ze Schläglu. Chodilo se i do Rožmberka a do Krumlova. Frymburský farní kostel svatého Bartoloměje byl na počátku 16. století přestavován; přestavba byla ukončena v roce 1530. V té době měla loď kostela dřevěný strop. V srpnu 1648 vypálili švédští kyrysníci kostel a s ním i faru. Klášter ve Schläglu začal s opravou farního kostela a fary na jaře 1649, skončena byla v roce 1652. Obnova vypáleného kostela stála 3 253 zlatých, přičemž z této částky zaplatil klášter ve Schläglu 1151 zlatých, frymburská fara 1121 zlatých a farníci 981 zlatých. V roce 1662 dokončil řezbář Jan Worath raně barokní oltář. Zřetelným výrazem jeho řezbářského díla jsou typicky sličné, poněkud jednotvárné tváře s výraznýma očima, vyčnělými lícními kostmi, tenkým nosem a svislými koutky úst. Původně plochostropá loď byla přestavěna a zaklenuta roku 1652 stavitelem C. Nevem. V roce 1866 přišel další zhoubný požár. Shořela střecha kostela i fara a hospodářské budovy. Obnova byla ukončena koncem září 1867. Osmého června 1870 bylo započato se stavbou špičaté věže farního kostela. V roce 1891 byly vysvěceny nové varhany, které zhotovil Lachmayr z Urfahru a které stály 1400 zlatých. V roce 1892 byly opraveny lavice, kazatelna a boční oltáře. V roce 1894 byly do kostela pořízeny obrazy křížové cesty. Namaloval je Josef Maške. Obrazy bez rámů stály 160 zlatých a rámoval je rámař Elientzinger v Linci za 200 zlatých. Ve stejném roce byla do kněžiště osazena tři malovaná skleněná okna. Poslední opravy farního kostela jsou postupně prováděny po roce 1990. Současná stavba nám nabízí pohled na poslední pozdně gotické realizace na rožmberských panstvích: nápis na jednom z opěrných pilířů presbytáře ji datuje do roku 1530. V presbytáři se dochovala síťová klenba švábského typu. Kostel má dnes negoticky nízkou střechu, což zvýrazňuje účinek vysokého jehlance na věži. Napuštěním Lipenské přehrady se zcela změnila pohledová situace kostela. Někdejší návrší nad Vltavou se změnilo v ostroh, vysunutý do jezera.
