poslední zachovaná rybářská dřevěná káď v Česku - Olšina zajímavosti ze Šumavy
první přečerpávací elektrárna v České republice z roku 1929 - Hamry zajímavosti ze Šumavy
první česká vytištěná kniha byla „Kronika Trojánská“ roku 1468 - Plzeň zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položenou zříceninou v České republice - Vítkův kámen zajímavosti ze Šumavy
první dálniční kaple v ČR - na dálnici D5 poblíž Šlovic u Plzně zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
jediný mokřad v ČR na celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů - Modravské slatě zajímavosti ze Šumavy

fara Frymburk

detailní info

kategorie: kultura a památky / fary
lokalita: lipensko
GPS: 48°39'34.874"N, 14°9'57.874"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Severně od farního kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku stojí fara s klasicistní fasádou a velmi dlouhou a bohatou historií. V roce 1270 věnoval Vítek z Krumlova kostel benediktinskému probožství v Zátoni u Českého Krumlova a v roce 1277 je písemně připomínán první frymburský kněz Prebiziaus a samotný farní kostel pod patronátem kláštera Ostrov u Davle. Od roku 1301 je frymburským farářem Ulrich Wosner. 29. května 1305 přechází farnost pod správu kláštera premonstrátů v rakouském Schläglu, kde byla až do roku 1946. Zajímavé je však ustanovení Jindřicha z Rožmberka, že "frymburská fara má vždy zůstat u země české, diecéze pražské, pod panstvím Rožmberků". Kolem věnování z 29. května 1305 však vznikl spor, který byl definitivně vyřešen až v roce 1317, kdy se benediktini definitivně vzdali frymburské fary. Fara získala darem v roce 1315 frymburský mlýn a později právo rybolovu. Frymburské farnosti se na rozdíl od ostatních farností Vyšebrodska netýkal interdikt (zákaz konání bohoslužeb) papeže Pavla II. z roku 1468, a tak plebán Johannes, který byl v té době ve Frymburku farářem, nemohl dostát všem svým povinnostem a byla povolána posila ze Schläglu. Chodilo se i do Rožmberka a do Krumlova. Farní pamětnice říká, že "plebán Martin Plicker byl zabit a faru obsadili protestanté". Potlačení protestantů ve Frymburku a okolí nastalo v letech 1586 až 1593. V srpnu 1648 vypálili švédští kyrysníci kostel sv. Bartoloměje a s ním i faru. Klášter ve Schläglu začal s opravou farního kostela a fary na jaře 1649, skončena byla v roce 1652. Smlouva o vyslání kaplana je datována 1763 - klášter ve Schläglu žádosti vyhověl a v roce 1765 do frymburské fary vysílá kaplana Kašpara Langera. V roce 1866 přišel další zhoubný požár. Shořela střecha kostela i fara a hospodářské budovy. Obnova byla ukončena koncem září 1867. U frymburské fary byla elementární škola, a to nejpozději od roku 1474. Zanikla až v roce 1777, kdy vstoupila v platnost povinná školní docházka. V roce 1868 začal vleklý spor mezi farou a měšťany, který byl ukončen až v roce 1879. Od roku 1879 byla frymburská fara povýšena na děkanství a prvním děkanem byl Eduard Wirmsberger. Svaté biřmování provedl ve Frymburku českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík 6. června 1880 a v roce 1885 zde byla misie. Při misiích se po svatém přijímání vyzpovídalo 3 056 osob. Do frymburské farnosti patřily v době působení vikariátu Vyšší Brod tyto obce a osady: Hruštice (Wadetstift), Kovářov (Schmiedschlag), Milná (Mühlnöd), Hrdoňov (Heinrichsöd), Blatná (Platten), Posudov (Stüblern), Svatonina Lhota (Wadetschlag), Náhlov (Nachles), Slupečná (Lupetsching), Lipno (Lippen), Kobylnice (Goblenz), Plískov (Stockern), Studené (Studene), Moravice (Morawic), Frýdava (Friedau) a Mýtina (Wangetschlag).

fara Frymburk na mapě

fara Frymburk na fotografiích

fara Frymburk

fara Frymburk

kategorie: kultura a památky
lokalita: lipensko

zobrazit více

místa v okolí

pamětní deska Michal Tkáč

pamětní deska Michal Tkáč

kategorie: kultura a památky / památníky
lokalita: lipensko
GPS: 48°39'35.066"N, 14°9'57.553"E

zobrazit více
pomník padlých WWI i II, Frymburk

pomník padlých WWI i II, Frymburk

kategorie: vojenské / pomníky
lokalita: lipensko
GPS: 48°39'34.537"N, 14°9'57.158"E

zobrazit více

další místa v okolí