jediný výskyt Šídlatky jezerní v ČR - Černé jezero zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položená románská památka v Čechách - kostel sv. Martina, Nicov zajímavosti ze Šumavy
nejmodernější a největší stroj v roce 1911 na výrobu novinového rotačního papíru na světě - Větřní zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
jedno z nejstarších slovanských osídlení na našem území - Tasnovice zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené sídlo v v České republice - Filipova Huť zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy

Lamberkové

detailní info

kategorie: instituce / šlechtické rody
lokalita: sušicko

popis

Lamberkové je šlechtický rod doložený od 12. století v Dolním Rakousku. Nejznámějším příslušníkem rodu byl Jan Sokol z Lamberka ( kolem 1355 – 28. září 1410), významný vojevůdce, který se proslavil ve vnitřních sporech členů lucemburské dynastie a účastí polsko-litevské koalici v bitvě u Grunwaldu. Dalším významným představitelem byl Karel z Lamberka, pražský arcibiskup od roku 1607. Roku 1641 byly vyzdvihnuti do stavu říšských hrabat a o tři roky později zde Jan Maxmilián a Jan Vilém z Lamberka získali inkolát. Roku 1707 byl František Josef z Lamberka povýšen do stavu říšských knížat. Na Šumavě vlastnil žichovické panství jeho bratr Jan Filip z Lamberka (1651 – 1712), jenž vojenskou kariéru vyměnil za církevní. František Kolovrat Krakovský mu roku 1707 prodal žichovické panství (tzn. Žichovice, Běšetín, Bílenice, Čepice, Čimice, Damíč, Domoraz, Dražovice, Kejnice, Nezamyslice, Novou Ves, Pohorsko, Soběšice, Šimanov, Frymburk, Damětice a dvorec Zaluží). O rok později koupil také rabské panství (Rabí, Bojanovice, Budětice) od Jana Viléma Chanovského z Dlouhé Vsi. A roku 1710 vše završil kopí žihobeckého panství (Žihobce, Nezdice, Ostružno, Rozsedly, Věštín, Strašín, Ždánov) od Anny Františky Iselinové. Pro udržení rodového majetku zřídil toto panství jako fideikomisní. Po Františku Antonínovi z Vamberka, který zemřel 1759 a bezdětném Janu Bedřichovi (zemřel 1797) přešlo panství na bavorskou linii Lamberků. Karel Eugen se přímo usídlil v Žihobcích a v kapli sv. Erazima v nezamyslickém kostele vybudoval rodinnou hrobku - panteon, do které přenesl ostatky i svých předchůdců. Po smrti Karla Eugena roku 1831 získal panství jeho syn Gustav Joachim, který je znám svým manželstvím s prostým děvčetem z Čejkov, Kateřinou Hrádkovou, které se přezdívalo Černá Káča. Jejich slavnou svatbu 16. ledna 1855 ve strašínském kostele sledovalo mnoho zvědavců. Vzhledem k tomu, že nebyla šlechtického původu, nemohly být jejich děti uznány právoplatnými dědici, a tak přešlo panství na Rudolfa z uherské větve Lamberků. Ten jej přenechal Františku Emerichovi. Jeho bratr Jindřich z Lamberka v roce 1920 prodal hrad Rabí. Posledním mužským majitelem byl Kunibert Vamberk, který zemřel 1930, po jehož smrti měly zbytky žichovického panství jeho tři dcery Františka, Marie a Eleonora. Dnes žije jediný český potomek Lamberků Karel Štěpán, pravnuk Eduarda, syna Gustava Joachima a Kateřiny Hrádkové, který se snaží starat o rodinou hrobku v Nezamyslicích. Rodové sídlo Lamberků je v rakouském městě Štýr.