Šumava.cz

Přírodní rezervace Přimda o celkové rozloze 33,52 ha se rozkládá ve vrcholové části Výrazněho kuželovitého suku Přimda a z větší části nachází na pozemcích Kolowratových lesů přímo pod zříceninami starobylého hradu. Východní část náleží do majetku Lesů města Přimda. Ten je tvořen starohorními metamorfovanými horninami cordieritickou pararulou, která je výrazně břidličnatá a migmatizovaná. Cordierit vznikl při tuhnutí původní horniny. Jedná se o silikát bohatý na hliník. Převážně mívá modrou, někdy nazelenalou barvu. V jižní části do komplexu zasahuje žulové pásmo. Na horninách se projevuje eroze. Typickými geomorfologickými tvary jsou suťové svahy a mrazové sruby. Na svazích se nachází ranker. Jde o počáteční stádium tvorby půdy, která vzniká v sutích. Po dalším vývoji přechází v kambizem (hnědou půdu). Která se zde nachází na okrajích kamenných moří. Přírodní rezervace Přimda byla zřízena výnosem Ministerstva školství a kultury ČSR 4. 7. 1956 a je jedna z nejstarších na Tachovsku. Předmětem ochrany je horská (klenová) bučina s charakteristickými přirozenými rostlinnými společenstvími (bažanková jasenina, mezické a acidofilní bučiny, vysokostébelné trávníky a vegetace rulových skal). Vyskytují se zde též vzácné a chráněné druhy živočichů a rostlin (např. konvalinka vonná, vraní oko čtyřlisté nebo zmije obecná, ještěrka obecná, výr velký atd.). Díky polopřírodnímu charakteru se zde vyskytují velmi bohatá rostlinná společenstva, v nichž převažují bažakové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum), které pokrývají jižní a částečně i východní a západní svahy. Lesy tvoří kyselé a květnaté bučiny. Na kamenitých svazích roste sleziník severní (Asplenium septentrionale) a případně i vzácná kapradinka skalní (Woodsia ilvensis) v doprovodu dalších acidofilních bylin. Svým složením se blíží k původním podhorským lesům Českého lesa. Značný je také krajinářský význam vrcholové partie hory Přimda, která značně převyšuje své okolí.