Šumava.cz

České Chalupy | Český film z roku 2017, režie Pavel Křemen, scénář Pavel Křemen, kamera - Robert Novák, Marek Kořínek, Pavel Křemen. Hrají: Miloš Jakeš, František Čuňas Stárek. Jako vrcholný představitel Komunistické strany Československa býval Milouš Jakeš nejmocnějším mužem republiky. V současnosti je devadesátníkem, který stále vyvolává silné reakce ve společnosti. Po stopách jeho života se vydal režisér P. Křemen... Ve filmu Milda má divák ojedinělou příležitost poznat nejen mentalitu a myšlení bývalého generálního tajemníka a nejmocnějšího muže tehdejšího Československa Milouše Jakeše, ale také nahlédnout do zákulisí nejvyšších pater komunistické politiky. Autorský dokument Pavla Křemena přináší sled situací, rozhovorů, konfliktů a konfrontací. Jakeš ale ze svého přesvědčení neustoupil ani o kousek, a ve filmu vystupuje jako ideologický fanatik, který ale zároveň působí jako přívětivý soused Milda. Dává si záležet na tom, aby zdůraznil, jak byla jeho rodina chudá. „Měli jsme dvě krávy, pár slepic a někdy i dvě prasata, z nichž jedno se prodávalo.“ Celé léto musely děti – Miloš, tedy podle křestního listu Milouš, měl čtyři sourozence – sbírat lesní plody a houby. Do školy chodil v dřevácích, doma sladili cukerínem, protože byl levnější než cukr, a máslo chodil prodávat pešky do 24 kilometrů vzdálených Českých Budějovic, protože na trhu ve městě se za něj dalo utržit o 4 koruny více. Z této kombinace pak vyplývá podoba politického zla s lidskou tváří.

Miloš Jakeš - vlastním jménem Milouš Jakeš ( 12.srpna 1922, České Chalupy) je český komunistický politik, který v letech 1987–1989 působil jako generální tajemník ÚV KSČ. Narodil se 12. srpna 1922 v obci Brloh, osada České Chalupy (okres Český Krumlov) do chudé rodiny truhláře a drobného zemědělce. Absolvoval Obecnou školu v Jaroníně a Měšťanskou školu v Brloze. Od roku 1937 začal pracovat jako montér v Baťových závodech ve Zlíně (v letech 1949–1989 přejmenovaný na Gottwaldov), kde současně navštěvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou. V roce 1944 absolvoval s vyznamenáním. Roku 1945 se stal členem KSČ, ve které začínal působit jako funkcionář SČM. Roku 1947 začal pracovat v národních výborech, přičemž v letech 1950–1952 byl předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově. Od roku 1952 do roku 1955 působil v Praze jako tajemník ÚV ČSM pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy. V roce 1955 ho strana vyslala do Moskvy za účelem studia na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS. Ve stejném ročníku s ním studoval i Alexandr Dubček a jiní funkcionáři KSČ. Získal titul doktora sociálně-politických věd RSDr. Po návratu z Moskvy roku 1958 byl zařazen do aparátu ÚV KSČ jako referent v oddělení paliv a energetiky. Odtud byl však brzy přeřazen do oddělení státních orgánů. V roce 1963 se stal prvním náměstkem předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství. V letech 1966 až 1968 působil jako náměstek ministra vnitra Josefa Kudrny a zároveň jako člen Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Roku 1968 byl zvolen předsedou této komise. V letech 1968 – 1969 byl jeden z představitelů konzervativního křídla KSČ, v srpnu 1968 účastník moskevských jednání mezi vedením KSČ a KSSS. Po dubnu 1969 se podílel na tzv. normalizaci a na čistkách v KSČ. V letech 1977 – 1989 byl člen ÚV KSČ, 1977 – 1981 kandidát, 1981-89 člen předsednictva ÚV KSČ, 1977 – 1987 tajemník ÚV KSČ, 1971-1989 poslanec SL FS, 1981 - 89 člen předsednictva FS, 1987 – 1989 zvolen generálním tajemníkem ÚV KSČ. Ve 2. pol. 80. let vystupoval jako stoupenec "přestavby" podle sovětského vzoru. Generálním tajemníkem zvolen v době narůstající krize a bezradnosti ve vedení KSČ. Jeho politická improvizace, směřující k částečným hospodářským reformám a dílčím ideologicko-politickým ústupkům při zachování dosavadního mocenského monopolu KSČ, nereflektovala objektivní politický vývoj a skončila na podzim 1989 naprostou rezignací a rozkladem komunistického systému v konfrontaci s opozičními silami. Dne 24. listopadu 1989 byl donucen odstoupit z funkce generálního tajemníka a člena předsednictva ÚV KSČ a vzápětí i z dalších funkcí, 5. prosince 1989 byl vyloučen z KSČ. Dne 12. prosince 1989 se vzdal poslaneckého mandátu a odešel z politického života. V demokratické společnosti Jakeš své názory nezměnil. V roce 2017 měl v Jihlavě premiéru film režiséra Pavla Křemena o Miloši Jakešovi s názvem Milda.