Šumavský rozcestník: přírodní rezervace Kněží hora

přírodní rezervace Kněží hora

Šumava.cz
rozcestník
instituce
ochrana přírody
přírodní rezervace Kněží hora

detailní info

kategorie: instituce / ochrana přírody
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°16'52.681"N, 13°48'37.655"E

popis

Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila se srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic. Katovická hora hora hostila v 9. století elipsovité slovanské hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Hradiště se honosí jedním z nejdůmyslnějších a nejsložitějších dochovaných raně středověkých opevnění v Čechách. Ze severu je k akropoli připojeno vnitřní a vnější předhradí. Místy až čtyřnásobné ochranné valy jsou dodnes patrné. Žárem spečené valy vznikly jako druhotný tvar zřícením hradeb. Do červena vypálená kamenná suť a místy při úpatí valů se vyskytující struskovitě seškvařené kameny s otisky dřev dokládají, že hradby, vybudované ze dřeva, zeminy a kamene zanikly požárem. Někteří archeologové se domnívají, že právě rozsáhlý požár, který zničil mohutnou pevnost na Katovické hoře, byl důvodem, že Přemyslovci toto zlatonosné místo opustili a dali vystavět svůj kamenný hrad na vrchu Prácheň u Horažďovic, podle kterého pak bylo pojmenováno celé rozsáhlé správní území Prácheňsko. Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Hradiště na Kněží hoře spolu s s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Ve vrcholové a západní části hory byla v roce 1985 vyhlášena přírodní rezervace Kněží hora, která má za úkol ochranu původní doubravy typické pro Strakonicko a řady druhů chráněných rostlin. Jedná se o chráněným územím o rozloze 13,51 ha se zbytky teplomilné doubravy se zachovalou hájovou květenou. Důvodem ochrany je lesní porost představující zbytek doubrav vyskytujících se kdysi na Strakonicku. Ze vzácnějších rostlin na lokalitě roste např. vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), hrachor černý (Lathyrus niger), pomněnka řídkokvětá (Myosotis sparsiflora). Na skalnatých západních svazích roste mj. hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), jalovec obecný (Juniperus communis), růže Jundzillova (Rosa jundzillii), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), radyk prutnatý (Chondrilla juncea), bělolist rolní (Filago arvensis), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), oman hnidák (Inula conyzae), jehlice plazivá (Ononis repens), křivatec rolní (Gagea villosa), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), konopice širolistá (Galeopsis ladanum), rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii) a další. Kněží hora je přírodní rezervace ev. č. 970 západo-severozápadně od obce Katovice v okrese StrakoniceOblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Je součástí Naučné stezky Kněží hora, která vede z obce zajímavými místy, známými z katovické historie a místních pověstí až k Žižkovu mostu u Dolního Poříčí. V západním svahu se nachází trojice nepoužívaných štol, které jsou reliktem těžby grafitu na počátku 20. století. Ten se tu dobýval od jara 1913 do 20. let 20. století a zpracovával se v nedaleké továrně na pravém otavském břehu. Místní grafit však nebyl příliš kvalitní, a proto se jej využívalo hlavně ve Škodovce v Plzni pro výmaz slévárenských forem. Nejhořejší štola je již zasypaná závalem. Propadlé vrstvy stropu jsou viditelné v lesíku nad štolou. Dvě spodní štoly se dochovaly dodnes. Vstup do nich je nebezpečný z důvodu hrozícího závalu zejména po vydatnějších deštích. Hrozí zde i pád do propojovací šachty mezi štolou spodní a střední. V nedávné minulosti již byly zaznamenány smrtelné případy. Kněží hora je opředena hned několika pověstmi, z nichž jednu literárně zpracoval F. L. Čelakovský ve své básni Svatební den.