Šumavský rozcestník: Katovická hora, Kněží hora

Katovická hora, Kněží hora

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: horažďovicko
GPS: 49°16'53.412"N, 13°48'38.273"E

popis

Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila se srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic. Katovická hora hora hostila v 9. století elipsovité slovanské hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Hradiště se honosí jedním z nejdůmyslnějších a nejsložitějších dochovaných raně středověkých opevnění v Čechách. Ze severu je k akropoli připojeno vnitřní a vnější předhradí. Místy až čtyřnásobné ochranné valy jsou dodnes patrné. Žárem spečené valy vznikly jako druhotný tvar zřícením hradeb. Do červena vypálená kamenná suť a místy při úpatí valů se vyskytující struskovitě seškvařené kameny s otisky dřev dokládají, že hradby, vybudované ze dřeva, zeminy a kamene zanikly požárem. Někteří archeologové se domnívají, že právě rozsáhlý požár, který zničil mohutnou pevnost na Katovické hoře, byl důvodem, že Přemyslovci toto zlatonosné místo opustili a dali vystavět svůj kamenný hrad na vrchu Prácheň u Horažďovic, podle kterého pak bylo pojmenováno celé rozsáhlé správní území Prácheňsko. Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Hradiště na Kněží hoře spolu s s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Ve vrcholové a západní části hory byla v roce 1985 vyhlášena přírodní rezervace Kněží hora, která má za úkol ochranu původní doubravy typické pro Strakonicko a řady druhů chráněných rostlin. Jedná se o chráněným územím o rozloze 13,51 ha se zbytky teplomilné doubravy se zachovalou hájovou květenou. Je součástí Naučné stezky Kněží hora, která vede z obce zajímavými místy, známými z katovické historie a místních pověstí až k Žižkovu mostu u Dolního Poříčí. V západním svahu se nachází trojice nepoužívaných štol, které jsou reliktem těžby grafitu na počátku 20. století. Ten se tu dobýval od jara 1913 do 20. let 20. století a zpracovával se v nedaleké továrně na pravém otavském břehu. Místní grafit však nebyl příliš kvalitní, a proto se jej využívalo hlavně ve Škodovce v Plzni pro výmaz slévárenských forem. Nejhořejší štola je již zasypaná závalem. Propadlé vrstvy stropu jsou viditelné v lesíku nad štolou. Dvě spodní štoly se dochovaly dodnes. Vstup do nich je nebezpečný z důvodu hrozícího závalu zejména po vydatnějších deštích. Hrozí zde i pád do propojovací šachty mezi štolou spodní a střední. V nedávné minulosti již byly zaznamenány smrtelné případy. Kněží hora je opředena hned několika pověstmi, z nichž jednu literárně zpracoval F. L. Čelakovský ve své básni Svatební den.