V dobách Rakouska-Uherska byl Písek významným posádkovým městem. Začátkem první světové války sem byly transportovány stovky raněných vojáků, především Maďarů. Rovněž sem byli soustřeďováni zajatci, Rusové a Srbové, kteří v okolí pracovali v zemědělství. Potřeba nového hřbitova vyvstala v důsledku válečných událostí, kdy v místních špitálských kasárnách a také v budově sousední dívčí a chlapecké školy dokončené roku 1911 (dnešní ZŠ T.G. Masaryka) působil vojenský lazaret (oficiálně c. a k záložní nemocnice Písek) a vojáci monarchie, ale i váleční zajatci tehdy v Písku i okolí pobývající, zde a také v městské nemocnici v důsledku svých zranění i nemocí umírali. Brzo přestal stačit vojenský hřbitov u kostela sv. Václava. Proto bylo v prostoru bývalého vojenského cvičiště koncem roku 1914 založeno nové pohřebiště. Prvním prokazatelně doložené pohřby jsou z počátku října roku 1914, jednalo se o tři vojáky zesnulé 5. října na úplavici, kteří byli pohřbeni do společného hrobu označeného číslem 1. Celkem zde bylo šest společných hrobů (hroby č. 1-7), ve kterých bylo v rozmezí října až počátku listopadu 1914 celkem 16 vojáků (11 zemřelo na úplavici, jeden na zápal plic, jeden pravděpodobně na nějaký zánět, jeden spáchal sebevraždu oběšením a u dvou pak údaje chybí). Na píseckém vojenském hřbitově tedy bylo v letech 1914-1919 uloženo k věčnému odpočinutí pravděpodobně 393 vojáků rozličných národností. I po 1. světové válce byl zdejší hřbitov nadále využíván, když zde byli pohřbíváni v Písku zemřelí vojáci. Celkem, dle dostupných pramenů zde bylo v letech 1920-1938 pochováno 49 osob. Pohřbíváni zde byli vojáci, kteří zemřeli nebo spáchali sebevraždu v píseckých kasárnách. Rovněž zde byli pohřbíváni zdarma důstojníci. V roce 1929 byli exhumováni jihoslovanští vojáci a převezeni na pohřebiště u Mariánských Lázní. Za druhé světové války (a krátce po ní) zde byli pochováni němečtí i sovětští vojáci, a po roce 1945 i popravení odsouzení za kolaboraci. K prvním exhumacím těchto vojáků došlo již 8.května 1952 a týkala se rumunských vojáků, kteří byly následně převezeni na Ústřední hřbitov v Brně. V roce 1959 byli exhumováni sovětští vojáci a jejich ostatky byly převezeny na komunální písecký Lesní hřbitov. Ostatky naprosté většiny německých vojáků (a jejich spojenců) byly exhumovány v říjnu roku 1994 a byly převezeny rovněž na brněnské pohřebiště. V roce 1996 byly vyzvednuty poslední ostatky německých vojáků. Nejvyšší hodností pohřbenou na tomto hřbitově byl generál pěchoty a velitel 16. armády Wilhelm Hasse, jenž podlehl v Písku v sovětském zajetí svým zraněním 21. května 1945. Ve východní části rozšířeného hřbitova pak byly pohřbeny i civilní osoby odsouzené za kolaboraci mimořádným lidovým soudem a popravené v letech 1945-1946 či osoby zemřelé ve zdejší věznici. Hřbitov do roku 2004 spravovala armáda, dnes je ve správě města. V areálu je 352 samostatných hrobů a dvě hromadná pohřebiště. U vstupu je kaple zasvěcená Panně Marii Sedmibolestné a dva větší pomníky: pomník Genia, který věnoval 11. pěší pluk a památník všem padlým ve světové válce 1914–1918. V říjnu roku 2007 byla dokončena rekonstrukce vojenského hřbitova, který od roku 2004 přešel do správy Městského úřadu v Písku. V květnu roku 2007 byla vypracována projektová dokumentace, výběrové řízení na akci se uskutečnilo v červenci téhož roku. Vítězem se stala firma Stareko CZ Písek, která opravu zhotovila do konce října 2007. Byly opraveny kříže, pomníky, hroby a kaple. Dále se provedly terénní úpravy a oprava vstupu.
typ: apartmánový dům
lokalita: kašpersko
obec: Kašperské Hory
kapacita ubytování: 16
cena ubytování: od 350 Kč
typ: chalupa
lokalita: sušicko
obec: Annín
kapacita ubytování: 12
cena ubytování: od 250 Kč
kategorie: obchody
/ čerpací stanice
lokalita: písecko
GPS: 49°18'58.065"N, 14°8'10.217"E
