Premiéra jedinečných novodobých pašijových her v Hořicích na Šumavě se uskutečnila 23. června 1993 (přesně 100 let a 1 den po premiéře Ammannových pašijí). Dopoledne tento den byl odhalen pomník \" všem, kdo se o Pašije zasloužili \", následovala slavnostní mše celebrovaná generálním vikářem Dvořákem. Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě“. Budovu divadla vystřídal malebný přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly. Současné Pašijové hry navázaly na slavnou a bohatou tradici dřívějších her a bez nadsázky se zapsaly mezi kulturní pořady regionu s vysokou uměleckou hodnotou. Pašijové hry v Hořicích na Šumavě mají hluboko zakořeněnou tradici. Toto divadelní představení Kristova života předváděli místní občané již od roku 1816. Lidové hry s duchovní tématikou měly v historii na mnoha místech, nejen na Šumavě, velký význam pro životy prostých lidí a byly velmi rozšířené. Zachování hořických pašijových her bylo ohrožováno válkami, po Husitských válkách v 15. století a třicetileté válce v 17. století se v Hořicích dařilo hry oživovat. V 19. století velká tradice zdejších her a jejich stoupající kvalita, zajistila jejich proslavení. Hořické pašijové hry se od té doby staly pojmem, lákaly šlechtice, vysoké církevní hodnostáře, členy císařského rodu i další významné osobnosti. V prvních letech se konaly každoročně (1893, 1894, 1895, 1896). Představení navštívilo v prvních dvou letech 80 tisíc návštěvníků. Hlediště divadla bylo po prvním ročníku dostavěno na nevídanou celkovou kapacitu 2 000 míst. Mezi hosty pašijových her byli i členové císařské rodiny, členové předních šlechtických rodů, vysocí církevní hodnostáři a další významné osobnosti. V roce 1897 zde američtí filmaři natočili první celovečerní film. Do první světové války se hry ještě konaly v letech 1898, 1903, 1908 a 1912. Dalších představení se Hořice dočkaly až v roce 1923 a potom v letech 1927, 1930, 1933 a 1936. Všechna představení byla hrána německy. V roce 1923 byl text přeložen do češtiny a celkem šestkrát knižně vydán. Jejich obliba přerušená na čas 1. světovou válkou trvala až do nástupu nacistů. V roce 1939 byly hořické pašijové hry zrušeny. Po skončení 2. světové války se kvůli nástupu komunismu nepodařilo jejich obnovení. Komunisté se snažili o úplnou likvidaci pašijové tradice - divadelní budova sloužila nejdříve jako ovčín a sklad slámy. Potom byla dřevěná stavba rozebrána a v roce 1966 byly zděné části budovy spolu s blízkým poutním kostelíkem zničeny trhavinou. Starodávnou tradici připomínala pouze dokumentace uchovaná v soukromých a církevních sbírkách a v depozitářích archívů a muzeí. Díky neúnavné iniciativě prvního svobodně zvoleného starosty obce ing. Miroslava Čuňáta a řady dalších nadšených lidí, z nichž jmenujme alespoň ing. Karla Filu a Růženu Hotovou, vznikla na sklonku roku 1990 Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě - Pašije.
kategorie: kultura a památky
lokalita: lipensko
kategorie: kultura a památky
/ sochy
lokalita: lipensko
GPS: 48°45'56.533"N, 14°10'37.393"E
kategorie: kultura a památky
/ kašny, studny
lokalita: lipensko
GPS: 48°45'56.533"N, 14°10'37.393"E
typ: penzion
lokalita: lipensko
obec: Přední Výtoň
kapacita ubytování: 31
cena ubytování: od 430 Kč
