Šumavský rozcestník: slovanské hradiště Branišovice

slovanské hradiště Branišovice

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
pamětihodnosti
slovanské hradiště Branišovice

detailní info

kategorie: kultura a památky / pamětihodnosti
lokalita: budějovicko
GPS: 48°51'14.761"N, 14°29'53.529"E

popis

Slovanské hradiště Branišovice je nejstarší známé slovanské hradiště v jižních Čechách, jeho rozloha je 2,8 hektaru. Osídleno ve starší a střední době hradištní, zaniklo na počátku 9. století. Jedno z nejstarších jihočeských slovanských hradišť se nachází blízko obce Branišovice a jeho pozůstatky naleznete na pravém břehu řeky Malše (vlastní ostroh s hradištěm se vypíná 50 až 55 metru vysoko) přímo proti známému poutnímu místu Římov. Vlastní ostrožina s hradištěm se vypíná vysoko nad údolím řeky Malše. Plocha hradiště je ohraničena strmými svahy jak k řece Malši tak do úzkého kaňonu Branišovického potoka. Ostrožina zvolna klesá směrem k západu, kde bývala hradištní Akropole a nejvýše položeným místem je první předhradí, nejblíže k obci Branišovice. Od východu jsou zde dodnes znatelné zbytky tří valů oddělujících první předhradí, druhé předhradí a Akropoli. Strategická poloha raně středověkého hradiště v Branišovicích sama o sobě ukazuje, že zdejší hradiště bylo významným opěrným a strážním bodem slovanského obyvatelstva v našem poměrně řídce a málo osídleném kraji v době svého vzniku (v 8. nebo nejpozději v 9. století). Celková délka hradiště je v jeho základní ose cca 350 až 370 metru a jeho šírka kolísá mezi 30 až 70 metry. Ostrožna zvolna klesá směrem k západu kde bývala hradištní Akropole a dnes zde stojí tzv. Markuv statek. První val na východním přehradí byl původně dlouhý asi 50 metru a je dnes podstatně zmenšený orbou. Příkop před tímto valem je z části dosud patrný jako malé zvlnění terénu a byl zjištěný při posledním archeologickém výzkumu v roce 1962. Tento fakt je doložen i starým pomístním názvem „ Za príkopy“. Prostřední val oddělující východní předhradí od druhého předhradí před Akropolí přetínal ostrožnu v jejím nejužším místě a byl dlouhý cca 33 metru. Jeho dnešní zachovalá část směrem k řece Malši dosahuje ještě dnes výšky až 2,5 metru. Poslední třetí val oddělující Akropoli od druhého předhradí byl zničen lomem a novodobou stavební činností. Do míst tohoto druhého předhradí, které je v samém středu hradiště dodnes ústí cesta zvaná Okolice. Tato cesta je pravděpodobně nejstarší cestou do hradiště a původně vycházela z brodu, který byl na řece Malši přímo pod ostrožnou. Jedinečná poloha raně středověkého hradiště v Branišovicích na táhlém a zároveň poměrně úzkém hřbetu vysoko nad řekou Malší sama o sobe ukazuje na velký strategický význam této pravobřežní ostrožny. Již v době svého vzniku (asi v 8. nebo nejpozději v 9. století) tak zdejší hradiště znamenalo významný opěrný a strážní bod slovanského obyvatelstva ve zdejší ještě poměrně řídce a málo osídlené krajině.