nejvýše položené horské vrchovištní rašeliniště - Rakouská louka zajímavosti ze Šumavy
nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách - Rabí zajímavosti ze Šumavy
první použití vozové hradby husity - u Nekmíře zajímavosti ze Šumavy
největší vodní plocha v České republice - Lipno zajímavosti ze Šumavy
nejvýše položený rybník v Čechách - Olšina zajímavosti ze Šumavy
ochranářský koutek Hamižná hora zapsán 16.6.1985 na seznam IUCN - první v ČSSR zajímavosti ze Šumavy
největší obec v Čechách - Stachy zajímavosti ze Šumavy

Šejna Jan

detailní info

kategorie: kultura a památky / osobnosti
lokalita: domažlicko
GPS: 49°33'5.999"N, 12°50'16.841"E Zobrazit na mapy.cz

popis

Jan Šejna (12.května 1927, Radhostice - 23.srpna 1997, New Yorku) byl komunistický československý politik a generál. Svůj nákladný život vedl z výnosů hospodářské kriminální činnost, například jiné s dodával nedostatkové jetelové osivo do JZD. To mu vyneslo přezdívku Semínkový generál. Šejna se narodil v Radhosticích na Strakonicku rodičům provozujícím drobné zemědělství. Jan studoval gymnázium ve Strakonicích, které nedokončil a do konce války proto pracoval jako zemědělský dělník. Během války byl také měsíc vězněn v Klatovech z a to že sfalešoval legitimaci úředníka cenové kontroly a vydíral živnostnici Marii Kuklovou kvůli potravinovým lístkům. Po válce se s rodiči stěhuje do pohraničí a vstupuje V 17 letech do KSČ. Rok po únoru 1948 se stává zemědělským tajemníkem v Horšovském Týně a nastupuje strmou kariéru. V roce 1950 narukoval na vojnu k 63. ženijnímu pluku do Terezína, kde se předvedl jako schopný politický agitátor a tak zůstal v armádě jako zástupcem velitele pro věci politické. K roku 1954 je major ČSLA. Během necelých dvaceti let se vypracoval ze zemědělského dělníka na nejmladšího generála v armádě. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Ústí nad Labem. Uspěl ve volbách v roce 1960 (již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj) a volbách v roce 1964. V parlamentu setrval do roku 1968, kdy byl zbaven mandátu. X. sjezd KSČ Šejnu zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ. Pracoval jako zástupce velitele pro věci politické u ženijního vojska na MNO. O rok později byl povýšen na podplukovníka. V roce 1953 po smrti prezidenta Gottwalda velmi tvrdě kritizoval Gottwaldova zetě a ministra národní obrany Alexeje Čepičku. Poté, kdy na post ministra národní obrany nastoupil Bohumír Lomský, stal se Šejna náčelníkem ministrova sekretariátu. V roce 1956 si všiml Šejny i Antonín Novotný. Prohlásil, že jediný Šejna mu podával pravdivé informace o situaci v armádě. Šejna se stal blízkým přítelem prezidentova syna. V roce 1964 se stal vedoucím tajemníkem hlavního výboru KSČ na ministerstvu národní obrany. V lednu 1968 ztratil vliv jeho ochránce, Antonín Novotný, kterého v pozici prvního tajemníka KSČ vystřídal Dubček. Rozběhlo se vyšetřování rozsáhlého obohacování a spekulací s jetelovým semenem. Mezi podezřelými byl i generál Šejna. V únoru 1968 byl zatčen pro podezření z hospodářské kriminality Šejnův spolupracovník generál Miroslav Mamula. Na základě Mamulovy výpovědi byl vojenskou prokuraturou vydán zatykač i na Šejnu. Nejznámější je zpronevěra většího množství osevního semena jetele a vojtěšky (odtud přezdívka semínkový generál) z armádních nákupů, které generál prodával několika zemědělským družstvům, ale také machinace s prodejem ojetých armádních aut. Ve vyšetřovací zprávě se kromě 360 000 korun zpronevěřených v obchodu s travním semenem a nelegálních příjmů ze spekulací s auty uvádí také neuhrazené dluhy vylákané z několika Šejnových známých nebo i takové položky jako „vylákání peněz na obstarání bagru“. Celková suma přesahovala půl milionu korun. Generálu Šejnovi tak hrozila nejenom ztráta jeho postavení, ale i vězení. Rozhodl se proto společně se svým synem a mladou milenkou k emigraci. V noci z 25. na 26. února 1968 čtyři dny nato, 25. února 1968 v pět hodin ráno Šejna spolu se svým synem a svojí přítelkyní Evženií Musilovou odjel z Prahy, na hraničním přechodu u Bratislavy překročil v poledne hranice do Maďarska, odkud pokračoval do Jugoslávie, aby nakonec 26. února přes Terst doputoval až na americký konzulát v Miláně. Měl k dispozici diplomatický pas, platný ovšem jen pro země východního bloku, takže jeho vstup do Itálie se neobešel bez problémů. Ovšem úspěšně požádal Spojené státy o politický azyl. Přesto, že Československo a USA měly dohodu o vydávání zločinců platnou od 20. let 20. století, odmítly Spojené státy Šejnu vydat, protože mezitím americkým úřadům sdělil důležité informace zpravodajského vojenského charakteru týkající se Československa a Varšavské smlouvy. Jedním z důsledků tohoto činu byl i definitivní pád Antonína Novotného, který opustil 22. března 1968 i post prezidenta republiky. Na schůzi předsednictva, které případ několikrát projednávalo, se prezident pokoušel od Šejny neúspěšně distancovat. Šejnova aféra tak urychlila politické změny v Československu. Podle některých náznaků Šejna údajně dokonce chystal vojenský puč ve prospěch Novotného, což ale popřel: „Neměl jsem právo dát komukoli rozkaz k použití vojska.“ Dne 4. března 1968 byla po dvaceti letech komunistické vlády zrušena předběžná cenzura. Tentýž den byla uveřejněna informace o Šejnově útěku (generál se v tu dobu nacházel ještě v Itálii, kde na americkém konzulátu získal politický azyl). Osvobozená média o této aféře zevrubně informovala. Šejna byl 29. března 1968 dodatečně zbaven funkcí v parlamentu. Po Šejnově útěku přijalo Národní shromáždění kuriózní "lex Šejna" (zákon č. 39/1968 Sb.) o ztrátě funkce poslance NS, v němž bylo v jediném paragrafu stanoveno, že "poslanec, u něhož vyslovilo NS souhlas k trestnímu stíhání a uvalení vazby a který se vyhnul tomuto stíhání útěkem do ciziny, ztrácí funkci". Zákon byl přijat proto že tehdejší Národní shromáždění nevidělo jinou reálnou možnost, jak jej zbavit mandátu. Dále byly sestaveny dvě komise, které zkoumaly politické souvislosti případu, Šejnovu hospodářskou kriminalitu a to, jaké škody vznikly jeho útěkem do Spojených států. Nebylo jasné, zda s sebou Šejna nevzal i utajované vojenské dokumenty, ke kterým měl ve své funkci přístup. Šejna v USA pracoval do roku 1976 pro CIA jako analytik a odborník na východní blok. Nejspíš do USA přivezl na mikrofilmech několik tisíc stran přísně tajných vojenských dokumentů. „Byl jsem zaměstnancem Vlády USA. Analyzoval jsem situaci v Sovětském svazu a v dalších východoevropských zemích,“ popsal svou činnost sám Šejna. V roce 1982 vyšly Šejnovy paměti, ve kterých vedle celkem věrohodných podrobností ze zákulisí režimu uvádí řadu sporných tvrzení. Nejdiskutovanější je pravděpodobně tvrzení, že se Československo podílelo na pokusech s americkými zajatci v Koreji a ve Vietnamu. Šetření ÚDV v této věci ale takovou účast nepotvrdilo. Dodnes zůstává záhadnou postavou, která stojí v popředí zájmu historiků. Z českého pohledu se Šejna může jevit jako zrádce, usvědčený zloděj a kariérista, jenž to prakticky bez vzdělání dotáhl v armádě až na generálskou funkci. Od roku 1964 byl nejvyšším straníkem na ministerstvu obrany a v říjnu 1967, bez patřičného vzdělání, získal hodnost generálmajora. Pro Američany byl ale jedním z nejdůležitějších přeběhlíků v době studené války. Tehdejší šéf CIA Richard Helms jej označil za nejdůležitějšího uprchlíka, který v letech studené války emigroval z Československa.

Šejna Jan na mapě

místa v okolí

tvrz Tasnovice

tvrz Tasnovice

kategorie: kultura a památky / tvrze
lokalita: domažlicko
GPS: 49°33'56.751"N, 12°50'3.404"E

zobrazit více
Tasnovice

Tasnovice

kategorie: města a obce / města a obce
lokalita: domažlicko
GPS: 49°34'1.974"N, 12°49'59.890"E

zobrazit více

další místa v okolí