Šumavský rozcestník: kostel sv. Jakuba Většího, Hostouň

kostel sv. Jakuba Většího, Hostouň

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
kostel sv. Jakuba Většího, Hostouň

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: domažlicko
GPS: 49°33'36.314"N, 12°46'13.477"E

popis

Nejvýznamnější historickou stavbou obce Hostouň je kostel sv. Jakuba doplněný vysokou hranolovou věží. Stavba kostela je většinou popisována jako barokní novostavba. Průzkum svatyně, provedený v letech 1999-2000 však prokázal, že kostel je v celém svém půdorysném rozsahu ještě gotický a věž považovaná za barokní je ve skutečnosti pozoruhodným dílem vrcholné gotiky. Věž obdobného stáří a vybavení je v prostředí venkovského městečka raritou a po celých západních Čechách bychom analogické stavby patrně nenalezli. Nejstarší historické zmínky o zdejším farním kostele se objevují v roce 1360. Můžeme však předpokládat, že zde nějaká svatyně stála již v době bájného Gumperta. Založení kostela, jehož rozměry i architektonická podoba jsou pro malé poddanské městečko nadstandardní, můžeme přisoudit některému z posledních členů rodu hostouňských vladyků, buďto Protivcovi nebo jeho synu Rackovi. Jak dokládá vyobrazení Hostouně z 1. poloviny 17. století udržel se kostel v téměř nezměněné podobě až do doby barokní přestavby, která proběhla v návaznosti na přenesení zázračné sošky do této svatyně. Dalšími opravami byl kostel pouze stavebně udržován. K poslední výrazné přestavbě svatyně dochází po ničivém požáru v roce 1877, kdy shořely veškeré krovové konstrukce a propadla se i klenba lodi. Z období po požáru kostela pochází i současné zařízení. Mohutnou stavbu kostela dotváří vysoká hranolová věž vystupující nad západním průčelím stavby. Toto umístění věže je u kostelů v jihozápadních Čechách atypické a vzácné. Věž je až do výšky čtvrtého nadzemního patra gotická. Poslední gotické patro, v němž byla kdysi umístěna zvonice, je osvětleno třemi hrotitými okny s kružbami. Nad tímto patrem se zvedají další dvě podlaží vybudovaná v renesanci a pozdním baroku. Pod hlavní římsu dosahuje věž výšky cca 27 metrů. Zdivo lodi datuje gotický sedlový portál, zasazený ve středu její nynější severní stěny. Interiér kostela je již veskrze barokní, tři pole kleneb, oddělená pasy, se rozpínají nad prostornou lodí, která je osvětlena třemi páry rozměrných půlkruhem sklenutých oken. Středověkého původu je patrně i presbytář uzavřený trojbokým závěrem, na nějž v ose navazuje barokní sakristie. V roce 2004 se kostel sv. Jakuba stal prvním kostelem na území České republiky, který se nachází na tzv. Svatojakubské cestě, jež začíná až ve známém španělském poutním místě Santiago di Compostela. Naproti severní stěně lodi je ve zdi fary zasazen starý náhrobník s českým nápisem, který byl objeven v 70. letech 20. století při stavebních úpravách v interiéru kostela. Heraldický náhrobník upomíná na Jindřicha a Kateřinu Buděšické z Buděšína.