Šumava.cz

Přemysl Otakar II. (1233 - 26.srpna 1278, Suché Kruty) byl pátý král český z rodu Přemyslovců, řečený král železný a zlatý. Český král a moravský markrabě Přemysl ll. Otakar se narodil přibližně v roce 1233 jako druhorozený syn Václava l.a Kunhuty Štaufské. Pocházel z rodu Přemyslovců. Přemysl se měl stát duchovním, ale po smrti jeho staršího bratra Vladislava, po něm převzal markrabství moravské. Mezi Přemyslem a jeho otcem docházelo ke sporům. Otec se věnoval pouze oblíbenému lovu a na správu země neměl čas. Šlechta nebyla spokojena s jeho vládou, proto 13.července 1247 zvolila Přemysla za mladšího krále. Cílem šlechty nebylo zbavit Václava koruny, ale poskytnout mu spoluvládce. Od vlády Přemysla si šlechta slibovala obhajobu jejich zájmů. Zájmem Přemysla bylo získat Rakousy a Štýrsko. Václav zahájil boj proti synovi. Král svého syna krátce věznil na hradě Přimda, byl to ovšem jeho jediný dědic a šance na pokračování dynastie. Po několika týdnech ho z hradního vězení propustil, odbojní šlechtici ovšem už tak snadno nevyvázli. Přemysla poté otec znovu stanovil markrabětem moravským – pod dozorem králových spolehlivých šlechticů. Ačkoliv byly vztahy otce a syna tak dlouho napjaté, politické zájmy je opět spojily. Po dlouhém vyjednávání Václav obsadil Prahu a Přemysl se podvolil jeho nadřazenosti.Také Rakousy se poddaly Václavovi. V roce 1251 byl Přemysl vyslán do Rakous, aby se zde ujal vlády. Oženil se s padesátiletou Markétou z rodu Babenberků i přesto, že mu bylo pouhých devatenáct let. Uhry a Bavorsko nepodporovaly úspěchy české strany. Pro Přemyslovo ohrožení uherských zájmů v jižním Štýrsku, vytvořil král Béla protičeskou koalici. V roce 1253 vypukl boj na českých hranicích. V té době zemřel Václav l. a Přemysl se stal jediným českým králem. Protože boje oslabovaly papežovu pozici v boji proti císařské rodině Štaufů, byl nucen sjednat mezi stranami mír. Na podzim 1254 vycestoval král na křížovou výpravu proti pohanským Prusům. Na jeho počest byl vystavěn hrad Královec. Přemysl se zde snažil upevnit českou k nátlaku na polská knížata. V roce 1255 zemřel císař a Přemysl se vrátil do Čech. Královo přání stát se římskoněmeckým císařem, byl neuskutečnitelný. Měl příliš velkou moc, a proto nemohl získat podporu říšských knížat. V roce 1259 pomohl Přemysl štýrským šlechticům v boji proti uherským vojskům. Ta musela opustit zemi. 26.2.1260 zvítězil Přemysl v boji u Kressenbrunnu a rok na to uzavřel s uherským králem Bélou mír. Byla to jeho taktika, rozváděl se s Markétou a aby nepřišel o získaná území, chtěl se oženit s Bélovou vnučkou Kunhutou. Říše krále Přemysla se po sňatku s Kunhutou rychle rozšiřovala. V roce 1262 mu bylo přiděleno salcburské a pasovské fojtství a v roce 1266 Chebsko. Přemysl chtěl na císařovo přání zvolit olomoucké biskupství za správu dobytých zemí. S tím však nesouhlasila církev, která nechtěla oddělit moravskou diecézi. Přesto se Přemyslovi vše dařilo. Od vévody Oldřicha získal Korutany a jeho panství se rozrostlo až k Jadranu. Přemysl věděl, že jeho mezinárodní postavení závisí na vnitřní síle státu. Zřídil v Praze zemský soud. Ohrožovali ho mocní feudálové z okrajových oblastí (zejména jihočeští Rožmberkové). Přemysl se proto snažil podpořit kolonizaci pohraničních území. Zakládal nová královská města / Kolín, Klatovy, České Budějovice, Domažlice, Louny, Kadaň/ a zabydloval je německými kupci a řemeslníky. Tím se zlepšila i finanční situace královské pokladny. Tím, že Přemysl získal od šlechty zpět otcovy statky, zaváděl západoevropská práva a domácí rušil a také omezil vliv šlechty, poštval si proti sobě nejmocnější české pány. Dokud si mohl dovolit obsazovat výnosné úřady českými pány, nebyla opozice tak znát, ale po nástupu Rudolfa Habsburského na římský trůn, byla Přemyslova vláda ohrožena. Sousední panovníci nepřáli Přemyslovi obrovský rozsah jeho říše a ani římský král, který sám neměl žádné vlastní území, Přemyslovi nepřál. Rudolf se snažil získat území patřící Přemyslovi, vyvolával protičeská povstání a nakonec rozpoutal proti Přemyslovi boj. Přemysl 26.listopadu 1276 uzavřel mír a vzdal se vlády všech zemí, kromě Čech a Moravy. Rudolf ale i přes sjednaný mír, požadoval Přemyslovo odstoupení.Ten nechtěl kapitulovat a tak zvolil válku přesto, že neměl velkou šanci v ní zvítězit. V roce 1278 byla jeho vojska na Moravském poli poražena a on v boji zahynul.