Šumava.cz

Stráž nad Nežárkou je jihočeské město, nacházející se přibližně v polovině cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. V údolí na severním okraji města protéká řeka Nežárka. Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která prostřednictvím svého přítele zakoupila v roce 1914 (oficiálně se majitelkou stala v roce 1920) zdejší zámek, a žila zde až do své smrti v roce 1930. Nejstarší památka, která byla ve Stráži objevena, je zlomek břidličného mlatu z doby přibližně 1 800 př. n. l. Další nálezy z okolí pocházejí z 6.-2. stol. př.n.l. Osídlení Stráže od přelomu letopočtu dokládají nálezy římských mincí, ostruhy a keltských mohyl. V 7.-10. stol. s vysokou pravděpodobností stála na zdejší Chroustově hoře dřevěná strážní tvrz. Později zde byl vybudován kamenný hrad. Jeho zachovalé zbytky (především věž z břitem), obsažené v budově současného barokního zámku, pocházejí ze druhé poloviny 13. století. V průběhu staletí měnilo Strážské panství poměrně často své majitele. Po pánech ze Stráže to z těch významnějších byli Václav Venclík z Vrchovišť, v roce 1577 koupil Stráž od Jana staršího z Lobkovic Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí Království českého. Jeho dědic Petr Vok lepší část Strážského panství a zbytek se Stráží a vesnicemi směrem k Hradci prodal Adamovi z Hradce. V 17. století Stráž s Hradcem přešla na Slavaty a roku 1693 na Šternberky. Poměrně krátké, ale významné bylo období, kdy panství koupili Slavatové z Chlumu a Košumberka. Bylo to v letech 1715 - 1735 a Stráž se v této době stala samostatným statkem v rámci hradeckého panství. V 18. století dostává zámek dnešní barokní podobu. Z původního hradu zůstává jen gotická věž. Jeho vnější vzhled se od těch dob v podstatě nezměnil. V první polovině 20. století bylo provedeno několik vnitřních úprav. V roce 1811 koupil Stráž Karel Ludvík baron Leonhardi. Dne 10. ledna 1914 podepsala smlouvu o koupi  česká operní pěvkyně Ema Destinnová. V obci se zachovalo předhradí, z jehož opevnění je zachována zvonice, upravená roku 1861 dle návodu stavitele Gaubeho. Je pravděpodobné, že zvonice dříve sloužila k obraným účelům. Kdy byla Stráž povýšena na městečko není známo. Městem byla od 28. října 1876. Kromě tržní výsady měla Stráž právo odúmrtí. V roce 1596 zmocnil Petr Vok Purkmistra a 12ti členný sbor konšelů užívat v soudních rozepřích městského práva procesního jako v jiných městech a městečkách na rožmberském panství a podávat odvolání k vrchnímu právu v Českém Krumlově. Obdobně tomu bylo s funkčním obdobím a obnovováním městských úřadů, jež je zaznamenáno např. v roce 1733. Stráž nedostala regulovaný magistrát. První obecní výbor byl 12ti členný. V roce 1870 vzrostl na 18 členů. Počet členů obecního zastupitelstva klest roku 1931 na 15. Volné obecní orgány vystřídal vládní komisař, jmenovaný okresním úřadem 7.8. 1942. Strážská obec měla sklad soli, nemalé pozemkové hospodářství, převážně lesní a rybniční. Mimo jiné vybírala mýto a tržní poplatky. V roce 1848 zde bylo 1356 obyvatel a 164 domů. Počet obyvatel rostl do roku 1900 na 1501 obyvatel a 202 domy, pak nastal pokles pro nedostatek pracovních příležitostí (v roce 1930 jen 963 osob). Městečko utrpělo značné škody častými pohromami, zejména velkými požáry, jež ničily i jeho památky, včetně písemných. Oheň v roce 1930 zničil 24 domů, radnici i rychtářský dům. Radnice vyhořela také v roce 1875 i s archivem na půdě, listiny, knihy byly vyneseny. Památnější archiválie byly později uloženy do městského muzea, založeného v roce 1913. Kolem roku 1900 se Stráž uvádí jako starobylé město v Čechách nad Nežárkou, hejtmanství a okres Jindřichův Hradec, 202 domů, 1496 obyvatel. Čtyřtřídní škola, pošta, telegraf, četnická stanice, občanská záložna, několik mlýnů, výroba bavlněných látek, koželužna, perleťářství a výroční trhy. Kolem začíná lokalita rašeliny. Alodované panství (996,6 ha půdy) se zámkem, dvorem, pivovarem a továrnou na rašelinné stelivo drží (v konkurzu) Adolf říš. sv. p. Leonardi. K roku 1940 3 mlýny, 3 pily, 2 lihovary, jatky výrobna nábytku, výroční trhy. Úbytek obyvatel. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města. Části obce: Stráž nad Nežárkou, Dvorce, Dolní Lhota. Významní rodáci: akademik Josef Ryšavý (profesor geodézie a rektor ČVUT), Václav Weinzettl (architekt, ředitel školy). Německý název Platz an der Naser.