Srubec je obec v okrese České Budějovice, v bezprostřední blízkosti krajského města. Leží na svažitém terénu Lišovského prahu, který se zvedá výrazně nad úroveň Českobudějovické pánve. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1439. Název obce snad souvisí s nějakým srubem vybudovaným na ochranu a střežení budějovické kotliny a přístupu ke královskému městu. Srubec původně náležel do majetku zámožných českobudějovických měšťanů. Nejstarší dochovaná zpráva o Srubci pochází z roku 1439, kdy byl vlastníkem osady obchodník Ondřej Sova z Českých Budějovic. Ten ves dal do zástavy Petru Vlasákovi. Srubec tehdy čítal 24 poddanských usedlostí a hospodáři odváděli pánovi naturální i peněžní rentu a měli povinnost robotovat během žní. Z Vlasákových rukou se Srubec brzy dostal zpět do přímého držení Ondřeje Sovy, jenž užíval vladyckého přídomku "ze Srubce". Po jeho smrti vesnici zdědila jeho dcera Dorota, která ji v roce 1478 postoupila svému manželu Janu Puklicovi ze Vztuh. Po jeho smrti na podzim roku 1482 se dědictví ujal Janův starší bratr Václav. Bezdětný Václav odkázal majetek neteři Johance Puklicové (závěť z roku 1494). Johanka přenechala ves Srubec v roce 1500 svému muži Linhartu Ekhartovi. V roce 1522 byl Srubec Ekhartem nakrátko zastaven Bejšovcovi z Bejšova a později prodán Mikuláši Štrabochovi. Před rokem 1539 koupilo Srubec od Štrabocha město České Budějovice. V roce 1540 čelilo město žalobě Jana Ekharta (syn Johanky) a Srubec mu musel být vrácen. Ve čtyřicátých letech 16. století zde byla nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. Roku 1541 zde vznikly první dvě šachty s názvem "Obrácení svatého Pavla" a "U starého kozla". Roku 1548 přibyly doly "na Pradědu", "Chudá rada", "Divoký muž" a "Boží pomoc" a roku 1565 ještě tři. Koncem roku 1557 zdědil majetek po Janu Ekhartovi jeho syn Abrahám, později jeho druhý syn Jakub. Roku 1565 byl Srubec prodán bohatému zemskému úředniku Mikuláši Humpolcovi z Tuchoraze (dvořan Viléma z Rožmberka, později známý protivník regenta Jakuba Krčína). Po jeho smrti Srubec převzala jeho dcera Kateřina, jež tu se svým druhým manželem Friedrichem Schefflingerem z Rirsdorffu často pobývala a psala se "ze Srubce". Kateřina roku 1600 prodala Srubec Melicharu Kolikrejtarovi z Kolikrejtu. Roku 1602 Srubec definitivně koupilo za rovných 5 000 kop míšeňských grošů královské město České Budějovice. Roku 1828 měl Srubec 43 domů a byl vesnicí téměr výhradně zemědělskou. Roku 1850 se Srubec stal samostatnou politickou obcí, prvním voleným starostou se stal dosavadní rychtář Jakub Steinhäusel. Až do roku 1920 patřila k obci osada Ohrazení. V prostoru mezi Srubcem a Starými Hodějovicemi došlo od konce 18. století k obnově těžby stříbra, roku 1817 tu rakouský stát otevřel důl s názvem Svatý Jan Nepomucký. Těžba byla v roce 1852 zastavena. Snahy o obnovení těžby v letech 1910 - 1914 byly neúspěšné. Pamětihodnosti: kaplička Panny Marie z roku 1908, pomník 15 občanům padlým v 1. světové válce, pomník připomínající sestřelení amerického letce Roberta W. Whiteheada německým stíhačem 11. dubna 1945, České Švýcarsko (jinak Nové Švýcarsko či Švajcy -lesnaté údolí s turistickou stezkou, táhnoucí se podél hranice katastrálních území Srubec a Třebotovice až k Dobré Vodě. Kdysi zde bývaly nádrže, zajišťující vodu pro pohon důlních strojů). K obci dále náleží místní část Stará Pohůrka.
typ: penzion
lokalita: lipensko
obec: Přední Výtoň
kapacita ubytování: 31
cena ubytování: od 430 Kč
kategorie: bankovní služby
/ bankomaty
lokalita: budějovicko
GPS: 48°58'15.94"N, 14°30'15.16"E
