Šumavský rozcestník: katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň

katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň

Šumava.cz
rozcestník
kultura a památky
kostely
katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň

detailní info

kategorie: kultura a památky / kostely
lokalita: plzeňsko
GPS: 49°44'50.803"N, 13°22'39.217"E

popis

Stavba katedrály sv. Bartoloměje v Plzni započala spolu se založením města kolem roku 1295 a byla dokončena počátkem 16. století. Patronem obou kostelů byl původně český král, roku 1310 král Jindřich Korutanský udělil patronátní právo řádu německých rytířů. Ještě onoho roku byl však král z českých zemí vyhnán a řád se tak neodvážil svého práva ujmout. Roku 1322 si pak od Jana Lucemburského toto právo konečně vymohl. Následoval spor o faru právě s kostelem Všech svatých, který byl ukončen ve prospěch řádu německých rytířů roku 1342. Převzetí fary se tak pravděpodobně stalo předpokladem pro zahájení nové stavby kostela. Řád německých rytířů zůstal patronem až do roku 1546, kdy tyto pravomoci získalo město Plzeň. Chrám je národní kulturní památkou, stejně jako opuková socha na jeho hlavním oltáři, známá Plzeňská madona. Katedrála se díky své výšce 102,6 m stala nejvyšší kostelní věží v České republice. Z jejíchž ochozů můžete na celé město a jeho okolí shlížet z výšky 60 metrů. Katedrála je dlouhá 58 m a široká 30 m, její klenby dosahují výšky 25 m. Šternberská kaple s visutým svorníkem pochází z 1. pol. 16. století. V roce 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Sousoší na vnější východní straně chrámu znázorňuje Krista na hoře Olivetské, chráněného řadou malých andělíčků, z nichž jeden vám podle legendy splní i ta nejtajnější přání. Katedrála svatého Bartoloměje je gotický trojlodní chrám stojící na náměstí Republiky v Plzni. V 70.–80. letech 15. století byla k jižní straně presbytáře připojena Šternberská kaple, významná část chrámu. Postavit ji nechali Šternberkové, pro které se měla stát pohřební kaplí rodu, a za autora je považován Hans Spiess, který v té době pracoval pro krále Vladislava II. Na blízkém hradě Křivoklátě. Při rozsáhlých požárech v Plzni počátkem 16. století vyhořel v roce 1525 krov kostela. Stanová střecha tak byla posléze roku 1528 nahrazena sedlovou v podobě, v jaké ji můžeme vidět dnes. Během první třetiny 16. století také přibyla severní předsíň, která je řešena méně dekorativně než Šternberská kaple a jižní předsíň. Roku 1580 přibyly renesanční vikýře. Po následující staletí nedocházelo k významným stavebním úpravám, měnil se pouze vnitřní mobiliář kostela. Ve 2. polovině 18. století byla rozšířena kruchta. Dne 6. února 1835 došlo po úderu blesku k požáru severní věže. O dva roky později byla věž pod vedením stavitele Františka Filouse nově zastřešena, jedná se však pouze o zjednodušenou kopii původní pozdně-gotické střechy. Roku 1870 se v důsledku vichřice zřítil východní štít na presbytář a Šternberskou kapli, kde shodil klenbu i s visutým svorníkem. Oprava kostela byla v letech 1879–1883 svěřena známému regotizátorovi, architektovi Josefu Mockerovi. Ze střech nechal odstranit renesanční vikýře a z interiéru dalších asi 24 převážně barokních oltářů. V letech 1914–1920 proběhla restaurace kostela i Šternberské kaple pod vedením architekta Kamila Hilberta, který se účastnil i dostavby katedrály sv. Víta v Praze. Dosud poslední oprava kostela se uskutečnila v roce 1987, projekt na statické zabezpečení kostela a věže a opravu střešního pláště vypracoval architekt Šantavý. Nejcennější výzdobou chrámu je opuková plastika Plzeňské madony (z doby okolo 1390) ve středu hlavního pseudogotického oltáře navrženého architektem Josefem Mockerem. Mimořádným dílem gotického řezbářství je také monumentální sousoší Kalvárie z 60. let 15. století. Z hlavní lodi je možné vstoupit do pozdně gotické Šternberské kaple v pravé části chrámu, kde se nachází Český oltář, secesní dílo řezbáře Jana Kastnera. Plzeňské Madoně byla zasvěcena 27. kaple Svaté cesty Svatováclavské z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena v letech 1674 – 1690. Donátorem této kaple byl Adolf Vratislav, říšský hrabě ze Šternberka, nejvyšší sudí zemský. V pondělí 17. listopadu 2014 obdržela velká věž katedrály opět zvony, až na jeden původní ulité za přispění Zbraslavského zvonaře Rudolfa Manouška ml. v Holandsku.