Šumava.cz

Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně se pravděpodobně nachází na místě původní johanitské svatyně z 12. století. Jeho existence je doložena již k roku 1182. Nejpozději ve 14. století byl postaven gotický kostel, ze kterého se dochoval presbytář a spodní část věže. Po velkém požáru velké části města roku 1712, byl roku 1717 s využitím starších konstrukcí přestavěn podle projektu Tomáše Haffeneckera polírem Janem Jiřím Hessem v dnešní podobě. Dokončený chrám byl vysvěcen 24. června 1717 pražským světícím biskupem Danielem Josefem Mayerem. V letech 1787 a 1875 byl opraven bez větších změn, další oprava v 70. letech 20. století. Před západním průčelím kostela stojí barokní budova děkanství, rovněž postavená po roce 1712. Sousední zámek je spojen krytou chodbou s oratoří kostela. Interiér kostela tvoří převážně barokní zařízení. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Křest Kristův, namalovaný Petrem Brandlem. Jeho dílem jsou i obrazy nad postranními oltáři - sv. Anna s Pannou Marií a sv. Antonín Paduánský. Na severní straně presbytáře, nad vchodem do sakristie, visí obraz Ukřižovaný od Emanuela Dítěte z roku 1885. Na pilíři vítězného oblouku je zavěšen krucifix v životní velikosti od Josefa Herschera. Při bočních stěnách lodi naproti sobě stojí oltáře s obrazy Přátelství Kristovo a Ukřižovaný od Jana Františka Händela, prvního místního děkana. V zasklených rakvích na bočních oltářích jsou uloženy ostatky svaté Innocencie a Justiny, které v roce 1722 od papežů Klementa XI. a Innocence XIII. z římských katakomb získala Marie Gabriela Lažanská. Ta odkázala kostelu řadu dalších ostatků svatých (např. sv. Antonína Paduánského, sv. Jana Křtitele, sv. Jáchyma, sv. Terezie), umístěných v relikviářích pod rakvemi. Výklenek v jižní stěně kostela zaplňuje malý oltář s obrázkem Panny Marie loretánské, který si přivezl místní farář Václav Aleš Plešner, když doprovázel rodinu Lažanských na cestě do Říma a Loreta. Dřevěná nepodklenutá kruchta podpíraná dvěma mohutnými anděly (od Štěpána Borovce) nese varhany z dílny Leopolda Burkhardta z Lokte.