Šumava.cz

V Manětíně se ukrýval během Protektorátu Karel Čurda (10. října 1911, Stará Hlína u Třeboně – 29. dubna 1947, Praha)  - byl za druhé světové války československým vojákem v exilu, člen paradesantu Out distance a konfident gestapa. Karel Čurda měl před válkou i během ní od svých velitelů dobré hodnocení. "Temperamentní a upřímná povaha. Schopný a chápavý, snaživý a vytrvalý," napsal v roce 1934 podplukovník Švec. O dva roky později jiná nadřízení píšou: "Upřímný, veselý, snaživý, vytrvalý. Spolehlivý, rozhodný, iniciativní." Bezvadné výsledky v Británii Čurdovi otevřely dveře k plnění zvláštních úkolů v týlu nepřítele, kam se také dobrovolně přihlásil. "Energický, velmi dobrých znalostí i schopností. Velmi dobře způsobilý k vedení menší jednotky. Samostatný a spolehlivý pracovník. Velmi dobrý poddůstojník...," je zapsán dne 5. 2. 1942 do válečné složky kmenového listu. Výhrady k němu neměl ani velitel jeho skupiny Out Distance nadporučík Adolf Opálka.  Jako parašutista byl 27. března 1942 vysazen na území Protektorátu Čechy a Morava jako člen výsadkové skupiny Out Distance spolu s Opálkou a Kolaříkem. Po přistání se skupina hroutí zraněním Opálky, částečným prozrazením a sebevraždou obklíčeného Kolaříka, ztrátou veškerého materiálu. Úkryt Opálka a Čurda hledají v Praze, Čurda se později 28. května 1942 přesouvá za matkou do obce Nová Hlína. Nic nenasvědčovalo tomu, že Čurda po atentátu na Heydricha dne 27. května 1942 selže. Zlomil jej pobyt doma, velký tlak rodiny, aby se přihlásil na gestapu. Podlehl obavám z vyvraždění příbuzných a celé obce Nové Hlíny. Zapůsobila na něj zpráva o vyhlazení Lidic a o denních popravách desítek českých vlastenců, mezi nimiž nacházel jména příbuzných jemu známých vysazených parašutistů. Zlomila ho dne 12. černa 1942 vyhlášená amnestie pro ty, kteří přispějí k dopadení atentátníků i pro jejich rodiny… Rozhodne se nejprve 13. června poslat na četnickou stanici v Benešově udání, které zůstane bez odezvy, a tak vyráží 16. června do Prahy vyhledat spolubojovníky, které v krycím bytě rodiny Svatošových nenachází. Odchází na gestapo, kterému poskytuje zásadní informace pro odhalení atentátníků skrývajících se v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje a neúspěšně se pokouší o sebevraždu. O dva dny později stovky vojáků náhradního praporu Deutschland a strážního praporu Prag obklíčily kostel Cyrila a Metoděje, v němž byli ukryti parašutisté. Čurda, který žil v Praze pod jménem Karl Jerhot a oženil se s Němkou. Pražské gestapo jej později využívalo jako agenta-provokatéra. Karel Čurda má hlavní vinu na tragickém osudu paraskupiny Antimony a na zatčení Františka Pospíšila ze skupiny Bivouac. Z Čurdy se později stal alkoholik, pročež ho gestapo využívalo čím dál méně. Po válce se přihlásil 15. května 1945 na četnické stanici v Manětíně. To už se změnil v apatickou lidskou trosku. Údajně pronesl: "Co má přijít, ať přijde." Karel Čurda byl odsouzen k trestu smrti a žádost o milost nepodal. Oběšen byl v Pankrácké věznici 29. dubna 1947 v 11:57. Jeho žena a syn odchází do Rakouska.